Veronica chamaedrys (rozrazil rezekvítek). Flóra ČR

Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) - vytrvalá drobná rostlinka zvaná lidově pršavka nebo bouřka

Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys L.), slovensky veronika obyčajná, je drobná rostlina z čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae). Podle dnešní systematiky by ale rozrazil rezekvítek měl být přeřazen do čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae), což ale není, jak se jeví i z novější literatury, plně akceptováno.

Rozrazil rezekvítek je lidově zván pršavka, hromničník a nebo bouřka. Podle lidového podání se totiž po utržení květu rezekvítku má rozpršet a nebo zabouřit. Dnes již nikdo neví, jak tato "pověra" vlastně vznikla. Rezekvítku se lidově také říká jasnooko či očka Panny Marie, žabí očka a jistě existuje i mnoho dalších, regionálních pojmenování.

U nás patří rezekvítek k běžným a plošně rozšířeným druhům dvouděložných rostlin. Dorůstá výšky do 30 cm, obvykle bývá ale spíše drobnější, do 10 cm výšky. Někdy je mylně zaměňován s pomněnkou, která však má 5 korunních lístků místo 4, jako je tomu u rozrazilu. Má sytě modré květy s tmavými žilkami, korunní trubka a její ústí jsou bílé. Plodem je tobolka srdčitého tvaru.

Rozrazil rezekvítek v naší přírodě kvete od dubna do srpna. Objevuje se na zahradách, loukách, mezích a nebo pastvinách. Nevyhýbá se ale ani světlým listnatým a nebo smíšeným lesům. Přednost dává vlhčím půdám s dostatkem živin. Je jedno, zdali jsou to půdy hlinité, písčité a nebo štěrkovité, vápenité a nebo mírně kyselé. U nás roste na celém území, od nížin až po horské polohy.

Areál rozšíření tohoto druhu rozrazilu zahrnuje nejen prakticky celou Evropu, ale sahá až do Turecka, na Kavkaz a střední část Sibiře. Zavlečen byl do Severní Ameriky a nebo dokonce až na Nový Zéland.