Violka písečná (Viola rupestris) je drobná rostlinka z čeledi
violkovité (Violaceae). Violka písečná je u nás zaměnitelná s některými
podobnými druhy, především s violkou lesní (Viola reichenbachiana). Od ní
se však liší tvarem listů a ekologickými nároky. Rostlina obvykle kvete od dubna
do května.
Violka písečná je drobná, vytrvalá rostlinka s přízemní růžicí okrouhle vejčitých
až srdčitých listů, které jsou po okrajích vroubkované a na špici zašpičatělé až
tupé. Lodyžní listy jsou drobnější, palisty jsou kopinaté až úzce kopinaté, na
okrajích třásnité. Asi 8 cm dlouhá poléhavá lodyha nese blankytně modré až modrofialové
či růžovofialové nevonné květy, které jsou uprostřed světlejší, bělavé. Plodem violky
písečné je tobolka vejčitého tvaru.
Violka lesní dává přednost teplým a slunným stepním a nebo lesostepním lokalitám.
Objevuje se ale i v doubravách a nebo na vápencových skalách. Má ráda zásadité půdy,
proto se objevuje především na vápencovém podloží. U nás roste roztroušeně, v některých
oblastech zcela chybí.
Areál rozšíření violka písečné zahrnuje rozsáhlé území od Pyrenejí až po Čínu.
Na severu sahá areál rozšíření až do Skandinávie. Není proto nijak překvapující,
že se na takto rozsáhlém území vyskytují další poddruhy. Vedle nominálního poddruhu
Viola rupestris rupestris, který roste u nás, se na severu objevuje poddruh
Viola rupestris relicta a ve východních oblastech rozšíření
Viola rupestris licentii.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Neuběhl týden a jesenické hřebeny mám opět na dosah. Na došlap?
Tentokráte vyrážím na asi 50kilometrový (s převýšením 1 700 metrů) dvoudenní okruh
z parkoviště v Ostružné, kterou jsem minulý týden pouze
…
Pomocí interferometru VLTI Evropské jižní observatoře astronomové
pořídili nejhlubší a nejostřejší záběry okolí superhmotné černé díry v centru naší
Galaxie, jaké jsou dnes k dispozici. Nové snímky přibližují střed
…
Jižní hranice převážně rovinatého Polska je lemována širokým
pásem hor. Při hranicích s Českou republikou se táhnou hory Českého masívu náležející
do Krkonošsko-jesenické subprovincie zvané také Sudety (provincie
…
Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře pořídil snímek exoplanety
obíhající kolem dvojhvězdy b Centauri, která je na obloze pozorovatelná pouhým okem.
Jedná se zatím o nejteplejší a nejhmotnější systém hvězd
…
Karpaty jsou s rozlohou 209 526 čtverečních kilometrů největším
horským pásmem, geomorfologickým subsystémem, Evropy. Karpaty, které vznikaly v době
mladších třetihor (dnes kenozoikum) zasahují na úze
…