Chrobák velký (Geotrupes stercorarius) je největším zástupcem našich
chrobáků, jeden ze tří druhů rodu Geotrupes. Chrobáci velcí dorůstají délky 15 až
25 mm a při zběžném pohledu jsou zaměnitelní s druhem Geotrupes spiniger,
s chrobákem lesním(Anoplotrupes strecorosus)
nebo s chrobákem jarním (Trypocopris vernalis).
Zbarvení chrobáka velkého je černé se zeleným a nebo modrým až modrofialovým leskem na
krovkách. Spodní část těla má kovovově modrý, fialový a nebo zelený lesk či kombinaci všech
těchto barev. Silné nohy s velkými trny jsou hustě ochlupené. Tělo chrobáka je silně kompaktní
a viditelně vyklenuté. Hlava je vysunuta vpřed, tykadla brouka jsou krátká a zakončena
štětičkami.
Chrobák velký (Geotrupes stercorarius) se v našich končinách vyskytuje od nížin
až po horské oblasti. V areálu svého rozšíření se vyskytuje do výšek až okolo 2 300 metrů
nad mořem. Nejčastěji jej ale objevíme na loukách a nebo na pastvinách s dostatkem výkalů,
nevyhýbá se ale ani lesům. Tam dává přednost lesním cestám, světlým okrajům anebo lesním
mýtinám.
Nejraději má koňské koblížky, nepohrdne ale ani "kravinci" či jinými výkaly. Nejen kopytníků,
ale i dalších savců. A nebo tlejícím listím, shnilými houbami a podobnými nevábnostmi. Chrobáci
velcí jsou totiž koprofágní, výkaly a tlející zbytky potřebují k obživě pro své larvy.
Chrobák velký, podobně jako jiní chrobáci, jsou známí svou příkladnou péčí o potomstvo.
Pro své larvy hloubí až půl metrů dlouhé chodby s postranními chodbičkami dlouhými až 20 cm.
Ty jsou vyplněnými výkaly, do nichž pak samička klade po jednom vajíčku. Následně pak do
jednotlivých postranních chodeb vchody ucpává. Rovněž výkaly.
Larvy tak budou mít dostatek potravy. Vývoj brouka trvá obvykle rok, za méně příznivých
podmínek se může protáhnout na dva až tři roky. Chrobáci jsou tak nanejvýš užiteční, jsou
jakýmisi sanitáři v přírodě. A návdavkem k tomu ještě kypří půdu. Po roce se larvy kuklí
a následně líhnou dospělí brouci. Ti však svůj podzimní příbytek opouštějí až na jaře
následujícího roku. Létají nízko nad zemí a hledají kupky hnoje, u kterých se setkávají
s dalšími jedinci svého druhu.
Areál rozšíření chrobáků velkých zahrnuje nejen téměř celou Evropu, ale i Malou Asii
a Asii až po Japonsko. V přírodě se s nimi můžeme setkat od dubna do července až srpna.
Meteorologové sice slibují na další dva dny hezké počasí, já mám
však pochybnosti. Přesto však vyrážíme na dva dny do nitra Hrubého Jeseníku, protože
lepšího počasí se tento týden tak či tak již nedočkáme. Vůbec mě ty
…
Když se ozval kamarád Láďa zda-li bych nevyrazil do Bruntálské vrchoviny
na sopky, neváhal jsem ani chvíli. Sice mám tyto končiny Nízkého Jeseníku na dohled Jeseníku
Hrubého prochozeny křížem krážem, přesto se sem
…
Dobrovolně přiznám, že jsem osadu Kařez prvně výrazněji zaregistroval
v roce 2017, projížděli jsme přes ni vlakem na čundr do Českého lesa. Znovu jsem si obec
připomněl v roce 2019, když jsme přes ni tentokrát mířili
…
Ráno je opět pořádně chladné. Limonádový Joe by si vzal teplé spodní
prádlo, já se musím po probuzení chladem spokojit s vlněným svetrem. Naštěstí jsem jej
přibalil. Vůbec lituji, že jsem si nevzal zimní spacák… Když opět
…
Kamenné dolmeny jsou jednokomorové megalitické hrobky sestávající
z podpůrných kamenů či pilířů a velkého kamenného bloku položeného na pilířích obvykle
rovnoběžně k terénu. Z bezpočtu světových dolmenů lze
…
Na to, že je podle kalendáře 20. května, bych očekával trochu větší
teplo. I nyní po ránu. Při východu sice sluníčko svítilo, nyní se ale zatahuje a je
opravdu chladno. Není chuť na další lelkování ve spacáku, proto hned po
…
Díky přístrojům Evropské jižní observatoře (ESO) astronomové objevili
obří skvrny na povrchu extrémně horkých hvězd ukrytých v nitrech hvězdokup. Kromě výskytu
magnetických skvrn dochází u některých
…
Labuť velká (Cygnus olor) je nejen náš největší volně žijící pták,
ale labutě patří k vůbec největším létajícím ptákům světa. Labuť velká je mohutný
vrubozobý pták z čeledi kachnovití (Anatidae), která dorůstá délky asi 150 cm a
…
