Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 30.1.2024
Treking > Příroda > Stalo se globální oteplování předmětem neuvěřitelně rozáhlého podvodu na lidstvu? Boj za dobu ledovou jede na plný plyn

Stalo se globální oteplování předmětem neuvěřitelně rozáhlého podvodu na lidstvu? Boj za dobu ledovou jede na plný plyn

Globální oteplování předmětem obrovského podvodu a kšeftu s odpustky!

14.3.2019 | Otakar Brandos, ilustrace kredit Ittiz/wikimedia, CC BY-SA

Otepluje se? Otepluje. Tají ledovce? Tají. Zvyšuje se hladina světového oceánu? Zvyšuje. A je to špatně? Nejsem si jist. Možná, do jisté míry. Proč do jisté míry? Proto… Ne, tímto lakonickým konstatováním tento text nezakončím. Již jen proto, že na zítřejší den jsou naplánovány velké protesty (nejen studentů) proti globálnímu oteplování.

Zalednění severní polokoule v poslední době ledové

Globální oteplování způsobené (alespoň zčásti) člověkem, které je dnes neoddiskutovatelným faktem, je častým tématem diskusí, článků, knih. Globální oteplování je ale také nepředstavitelně lukrativním obchodem se strachem, kšeftem s tzv. emisními povolenkami. Je to taková dnešní obdoba středověkých odpustků. Prospívá toliko obchodníkům, příjemcům, ale (obojí) nic neřeší.

Musíme vrátit globální teplotu na úroveň předindustriální éry, burcují alarmisti financování miliardáři, kterým obchodování s emisními povolenkami přináší doslova pohádkové zisky. Nebudeme rodit děti, prohlašuje německá feministka V. B. Děti zanechávají obrovskou uhlíkovou stopu! Úhlavním nepřítelem je uhlík! CO2, oxid uhličitý v atmosféře! Opravdu?

Před průmyslovou revolucí, tedy někdy na počátku 18. století, byla koncentrace CO2 v atmosféře asi 280 ppm. To vědci zjistili např. z analýzy bublinek vzduchu uzavřených v grónském ledu. V roce 1980 byla koncentrace CO2 okolo 330 až 340 ppm. A dnes dosahuje koncentrace oxidu uhličitého již něco přes 400 ppm. V době někdy před 12 až 14 000 lety byla koncentrace CO2 v atmosféře dokonce jen okolo 180 ppm.

Jenže. Jenže před 14 000 lety právě vrcholila v Evropě (v Severní Americe i Asii, stejně jako v Jižní Americe, na jihu Afriky i Austrálie) poslední doba ledová, tzv. viselský glaciál (pro sever Evropy). Severní Evropa, ale i sever dnešního Německa, Polska a Ukrajiny i Ruska, stejně jako celá Severní Amerika a Grónsko, byly sevřeny mohutným příkrovem kontinentálního ledu, jenž dosahoval tloušťky přes dva kilometry! Čelo kontinentálního ledovce se zarazilo až o pohraniční hory dnešní České republiky. Na našem území tehdy vládla bezlesá a chladná sprašová tundra. Průměrné roční teploty byly na našem území asi o 16 °C nižší než dnes. Opravdu bychom takovouto krajinu a klima chtěli?… Já tedy ne.

Oxid uhličitý není až takový nepřítel, za jaký jej bojovníci proti globálnímu oteplování považují. Naopak jeho přítomnost v atmosféře je žádoucí, nezbytná pro uchování skleníkového efektu (některé studie uvádějí, že při koncentraci CO2 pod 150 ppm by se skleníkový efekt mohl zhroutit a že asi 180 ppm je nezbytných k udržení procesu fotosyntézy) i k růstu rostlin a mořského planktonu. V geologických obdobích bouřlivého růstu rostlinstva dosahovala koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře okolo 1 200 až 1 600 ppm. A život nezanikl, právě naopak - bouřlivě se rozvíjel.

Jistě, růst koncentrace skleníkových plynů má za následek vzrůst globálních teplot, tání horských i kontinentálních ledovců a zvyšování hladiny světového oceánu. To nelibě nesou např. provozovatelé alpských lyžařských středisek, obyvatelé některých tichomořských ostrovů (z jejich úhlu pohledu zcela oprávněně) či pobřežních oblastí. Například v Bangladéši. Jenže kolísání hladiny světového oceánu je zcela přirozený a periodicky se opakující jev.

Zatímco v poslední době ledové byla hladina oceánu asi o 125 metrů níže než dnes, což zásadně změnilo obrysy kontinentů a umožnilo migraci lidí i zvířat do nových oblastí a na (dnes) ostrovy, v teplém období před asi 7 000 lety byly teploty u nás o několik stupňů vyšší než dnes a hladina světového oceánu byla výše. Patrně o nějaký ten metřík. Možná že právě z tohoto období pocházejí legendy a potopě světa a Noemově arše (kdyby roztál všechen led, který se dnes na Zemi nachází, zvedla by se hladina moří maximálně o 70 metrů).

Toto teplé období vrcholilo někdy okolo roku 1 000 našeho letopočtu, kdy se v např. Grónsku usadili Vikingové a zemi nazvali Gronland - Zelená země. Vybudovali zde osady, pěstovali obilí. Jejich osady však asi po 200 letech zanikají. Vymírají. V přímé souvislosti se změnou klimatu, ochlazením, které přetrvalo až do 18. století.

K velkým poklesům teplot v Evropě dochází již po roce 1310. Za počátek tzv. malé doby ledové lze považovat roky 1315 - 1322, kdy byla velice chladná a deštivá jara i léta s následnými neúrodami. To mělo za následek hladomory a epidemie. A války a značný pokles evropské populace. Obzvláště kruté zimy panovaly v 15. až 17. století, kdy se výrazně ochladilo na celá desetiletí. Zvětšovaly se horské ledovce i ledovce v Grónsku. Dokonce zamrzalo Baltské moře a podle dobových kronik zamrzala i Calaiská úžina oddělující Anglii a Francii…

Zatímco bychom se měli připravovat na teplejší roky a snažit se zdržovat vodu v krajině, brojíme proti oxidu uhličitému a přihráváme obrovské zisky nejbohatším korporacím a dále napřimujeme toky a pokračujeme v melioracích. Bodejť pak nemá být u nás sucho, jako je tomu např. již dnes na jižní Moravě či v jižních a středních Čechách. Měli bychom se začít připravovat na vlny klimatických uprchlíků (jako tomu nastalo ještě před válkou v Sýrii), na řešení migrace z území ohrožených záplavou. Místo toho ale kšeftujeme s odpustky - emisními povolenkami…

Na boj proti globálnímu oteplování chtějí vlády západního světa vynakládat obrovské prostředky. V plánu je věnovat na "boj proti klimatu" 1,545 bilionu dolarů ročně! Obrovské sumy plynoucí do kapes úzkého okruhu příjemců. Za ně přece stojí bojovat. I za cenu šíření nepodložených informací. Tedy dezinformací, lží. Na zvyšování globální teploty totiž mají vliv vedle skleníkových plynů změny termohalinního proudění, Milankovičovy cykly, změny aktivity (výkonu) Slunce a další faktory, které neustále se opakující "klimatologické" konference vůbec neberou v potaz!

Měli bychom se spíše bát návratu doby ledové, než globálního oteplování. Vždyť před 21 000 lety led pokrýval, podíváme-li se na Severní Ameriku, nejen Hudsonovu zátoku, ale i oblast dnešního New Yorku a Cincinnati. V Evropě se souvislé ledové pole táhlo od Británie až po Jižní Ural.

Na jižní polokouli pokrýval led celou Patagonii, jižní Afriku, jižní Austrálii i Nový Zéland. Naše i severské krajiny začínaly po odlednění vlastně z bodu nula a dnešní vegetační kryt je opravdu velice mladého data.

Naopak drobné zvýšení produkce oxidu uhličité před asi 8 000 lety v důsledku rozvoje zemědělství a citelnější zvýšení produkce oxidu uhličitého v době industriální může pomoci zřejmě (podle některých studií) spolu s dalšími faktory oddálit nástup další doby ledové až o půl miliónů roků. Což je, podle mého soukromého soudu, docela fajn. Jinak jsme (možná) dnes mohli mít zcela opačné problémy - co si počít s nezadržitelně postupující masou ledu a další dobou ledovou…

Proti hypotézám dnešních klimatických alarmistů stojí i řada vědeckých studií. Podle jedné z nich neexistuje v období pleistocénu a holocénu jediný případ, kdy byla teplá perioda (oscilace) způsobena zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře. Naopak jsou zdokumentovány klimatické změny, které probíhají proti púsobení skleníkového efektu. Byly zjištěny stovky let trvající teplotní oscilace, kdy teploty byly výrazně vyšší než dnes, avšak koncentrace oxidu uhličitého nestoupla nad 300 ppm! To vede k závěrům, že za změnami globálních teplot stojí jiné faktory než (pouze) skleníkový efekt.

Kdyby byly takto zbytečně vynaložené finanční prostředky využity k boji s chudobou, v boji s obrovským populačním růstem v rozvojových zemích, v boji proti znečišťování přírody, v boji proti kácení pralesů, drancování moří a vůbec všech zdrojů na Zemi, bylo by to fajn. Kdyby bylo peněz využito k ekologickému zemědělství, které by neničilo půdu a nepoškozovalo celou biosféru a v zemědělské produkci používané chemikálie neničily naše zdraví, bylo by to ještě lépe. Takto ale nad zítřejšími plánovanými protesty "proti klimatu" a nestoudným kšeftování s emisními povolenkami (bezostyšným okrádáním nás všech) mohu jen nevěřícně kroutit hlavou…

Další zajímavé články k tématu, externí zdroje

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Zfanatizovat (Jiří, 17.03.2019, 10:38 )
davy lidí je jednoduché. A bez zfanatizování lidí by dnes nemohli mocní býti mocní.


Další články k tématu, může vás zajímat

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar


Z posledních článků vybíráme

12.3.2019 / Vít Pohanka
Cestování · Canyonlands

Stewart Lee Udall byl mormon. Narodil se v roce 1920 v rodině významného právníka a předsedy Nejvyššího soudu státu Arizona, studoval krátce na univerzitě. Po vypuknutí 2. světové války, narukoval k letectvu, i když …

10.3.2019 / Michael Svoboda
Turistika · Malé Karpaty - okolí Dobré Vody. Pohodová túra ve slovenských horách

V Malých Karpatech je mnoho míst, které stojí za návštěvu. Já bych rád dnes představil hezký a hlavně opět nenáročný výlet, který vás zavede do okolí obce Dobrá Voda. Trasu, kterou zde popíšu, je možné si rozdělit do …

6.3.2019 / Otakar Brandos
Turistika · Starohorské vrchy turisticky. Pozdně letní a podzimní procházky z Donoval a Korytnice / Fotogalerie k článku

Starohorské vrchy stojí tak trochu bokem turistického zájmu. Tak trochu ve stínu vyšších Nízkých Tater či atraktivní Velké Fatry, vyplňujíce zhruba prostor mezi známým lyžařským střediskem a sedlem Donovaly …

4.3.2019 / Radomír Hruška
Cestování · Omán: Dějiny, vstupní formality, hory, pouště a památky Ománu (2)

Další cesta vede k městu Seeb a poté směrem přímo k jihu do města Bidbid a Izki. Už těsně za Seebem začíná dálnice prudce stoupat do Hadžárských hor, aby v Izki dosáhla rovinatější polopouštní ráz. Kromě toho jde o oblast …

28.2.2019 / Michael Svoboda
Turistika · Myjavská pahorkatina - víkend na kopanicích, turistika v málo známých končinách Slovenska

Pokud máte zájem zajet si některý jarní nebo letní víkend na pěkný dvoudenní čundr a nemáte právě potřebu zdolávat velká převýšení, nebo se toulat v nekonečných lesích, můžete se s klidem vydat do turisticky stále …

26.2.2019 / Hynek Skořepa
Turistika · Sněhem nejvyššími partiemi Drahanské vrchoviny - na sněžnicích na Skalky (735 m)

Zdá se, že se nám na pár dnů ještě vrátí docela pořádná zima. Na přechod centrální části Drahanské vrchoviny na běžkách či sněžnicích, jaký se mi po letech podařil koncem letošního ledna, už ale nejspíš nedojde. V nadmořských …

22.2.2019 / Otakar Brandos
Blog · Stezka Valašska na Pustevnách: Úžasný chodník, bez kterého nelze žít a nebo další likvidace přírody?

Se stezkami v korunách stromů se v posledním desetiletí v České republice asi roztrhl pytel. Na přelomu roku 2018 a 2019 přibyla do rodiny těchto stezek zatím poslední. Jmenuje se Stezka Valašska a nachází se v Moravsko …

22.2.2019 / Karolína Chmelařová
Cestování · Národní park Biogradska Gora aneb koncentrovaný půvab Černé Hory

Biogradska Gora patří mezi pět národních parků v Černé Hoře. Při cestování po tomto koutu Balkánu je ideálním místem, kde se na chvíli zapomenout v ryzí přírodě a zvolnit po vzoru obyvatel místních salaší. Načerpáte …

22.2.2019 / Ján Brtko
Blog · Pastier. Príbeh z nízkotatranských holí

Začiatok tohto príbehu siaha ďaleko do minulosti a od nášho prvého stretnutia pod Veľkou Chochuľou v Nízkych Tatrách, ktorá sa nad našou dedinou vypína ako Matterhorn, uplynulo už temer polstoročie. Na prelome …

21.2.2019 / Josef Hebr
Cestování · Schönbrunn. Prohlídku zámku by si neměl nechat ujít žádný návštěvník Vídně

Zámek Schönbrunn je natolik fascinující a pozoruhodná historická a kulturní památka, že by si jeho prohlídku neměl nechat ujít žádný návštěvník Vídně. A jako pozoruhodný objekt má za sebou i stejně pozoruhodnou historii …

18.2.2019 / Otakar Brandos
Příroda · Medvěd? Na Slovensku 1 200, v Evropě až 50 000 kusů! Rozšíření medvěda hnědého (Ursus arctos) ve volné přírodě v jednotlivých evropských zemích

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je vděčné téma. Po Valašsku se na podzim minulého roku toulal jeden medvěd, kterého po dlouhé týdny pronásledovaly a stresovaly štáby snad všech českých televizí i deníků hlavního proudu …

Malý Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Ararat Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Nimbostratus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist