10 nej Šumavy, TOP 10 zajímavostí na zelené Šumavě

Šumava je rozlehlé pohoří táhnoucí se podél hranice ČR, Rakouska a Německa. Hřeben Šumavy dosahuje délky asi 120 kilometrů, což je po Krušných horách druhý nejdelší horský hřeben v České republice. Maximální šířka pohoří je 45 kilometrů. Hřebenem Šumavy prochází rovněž hlavní evropské rozvodí mezi Černým mořem a Severním mořem.

Nejvyšším vrcholem české strany pohoří je hora Plechý (1 378 m). Dalšími významnými vrcholy jsou Boubín (1 362 m), Jezerní hora (1 343 m) a další. Nejvyšší horou celé Šumavy (Bavorského lesa) je však Velký Javor (1 456 m, Grosser Arber), který ale již leží na území Německa (Bavorska).

Šumava patří k nejstarším pohořím střední Evropy. Zbytky zarovnaných vrcholových plošin patří k typickým geomorfologickým tvarům tohoto pohoří. Jejich obvyklá nadmořská výška činí asi 1 000 m. Šumava je (od západu) ohraničena Všerubskou vrchovinou, Švihovskou vrchovinou a Šumavským podhůřím.

Dalším význačným rysem Šumavy je glaciální reliéf. Ledovce v posledních dobách ledových vyhloubily četné kary (především na severní straně pohoří). Na jejich dnech vznikla ledovcová jezera jako Čertovo jezero a Černé jezero, Prášilské jezero, Plešné jezero a nebo jezero Laka. Na bavorské straně se nacházejí jen menší jezera - Malé a Velké Javorské jezero a Roklanské jezero.

1. Nejvyšší hora Šumavy

Nejvyšší horou Šumavy, resp. české strany Šumavy, je hora Plechý (1 378 m, německy Plöckenstein). Plechý leží na hraničním hřebeni a na Šumavě jde až o pátý nejvyšší vrchol. Další vrcholy totiž leží u našich jižních sousedů. Úplně nejvyšší horou Šumavy je totiž Velký Javor (1 456 m), který se zvedá na území Bavorska (Německa).

2. Největší ledovcové jezero

Výše jsme si uvedli, že povrch Šumavy utvářely i ledovce. Ty nám tady zanechaly reliéf, který byl vhodný pro vznik ledovcových jezer. A z nich úplně největší je Černé jezero. Rozloha Černého jezera činí úctyhodných 18,4 ha. A že to není zase až takový prcek dokazuje srovnání, kdy je Černé jezero o pouhých 1,4 ha menší, než druhé největší pleso slovenské strany Vysokých Tater - Štrbské pleso (19,76 ha).

Maximální hloubka Černého jezera činí 39,8 m. To je dokonce o 20 metrů více, než hloubka výše uvedeného Štrbského plesa (19,6 m)! Máme tady tak další rekord. Průměrná hloubka jezera je pochopitelně nižší, přesto činí solidních 15,6 m. Obvod Černého jezera, které má poměrně pravidelný trojúhelníkovitý tvar, činí 1 809 m a celkový objem asi 2 878 000 m³.

3. Největší rašelinné jezero na Šumavě

Když jsme již u jezer, nelze pominout rašelinné jezírko na Chalupské slati nedaleko Borové Lady. Jedná se totiž o největší rašelinné jezírko v České republice. Chalupská slať je přechodovým typem mezi typicky údolními vrchovišti, jaká vznikala podél Vltavy a Křemelné a horskými vrchovišti Šumavských plání. Rozloha rašeliniště dosahuje 137 ha, plocha Jezírka asi 1,3 ha. Jeho hloubka činí jen asi 1,5 m a průměrná roční teplota vody 4,5 °C. Průměrná mocnost rašeliny dosahuje 1,9 m (byla narušena těžbou v minulosti) a maximální mocnost vrstvy rašeliny dosahuje asi 7,0 m.

4. Největší vodní plocha Šumavy

Když již jsme u jezer, asi nelze vynechat Údolní nádrž Lipno neboli lipenskou přehradu. Ta byla na horním toku Vltavy vybudována v letech 1952 - 1959. Dnes dosahuje rozlohy 48,7 km². Jedná se tak nejen o největší vodní plochu Šumavy, nýbrž celé České republiky. Délka lipenské nádrže dosahuje asi 44 km, maximální šířka okolo 10 km. Vodní hladina dosahuje za normálního stavu nadmořské výšky 726 metrů a celkový objem zadržované vody asi 309 milionů m³. To je asi 107× více vody, než kolik zadržuje největší přírodní šumavské jezero zvané Černé jezero.

5. Nejvyšší šumavský vodopád

A u vody ještě chvíli zůstaňme. Nebudeme se však věnovat jezerům ani rašeliništím, ale vodopádům. Šumava sice neoplývá takovým bohatstvím vodopádů jako třeba Krkonoše, přesto se tady pár hezkých kousků nalezne. Nejvyšším vodopádem Šumavy je vodopád Bílá strž, který dosahuje celkové výšky asi 13 metrů (je tvořen několika kaskádami) a průměrného průtoku asi 75 l / s. Bílá strž se nachází ve stejnojmenné rokli nedaleko Černého jezera.

6. Největší jeskyně Šumavy

Šumava sice nepatří ke krasovým pohořím, přesto není jeskyní zcela prostá. V literatuře se o jeskyních Šumavy prakticky nepíše, webové stránky jsou na slovo rovněž skoupé. Největší jeskyní Šumavy je (patrně) jeskyně Peklo, která se nachází v údolí Pstružného potoka u Hartmanic na dohled Kašperských Hor.

Délka jeskyně Peklo, která je z velké části zatopená, má dosahovat několika desítek metrů a hloubka asi 10 metrů. Vyhloubena byla výmolnou činností vody ve vrstvách krystalických vápenců a dolomitů. Na webu se často uvádí jako největší jeskyně Šumavy Strašínská jeskyně, tak však již leží na území sousedního geomorfologického celku - Šumavského podhůří.

7. Největší šumavský prales

Lesní porosty v posledním desetiletí výrazně decimuje kůrovec. Ten se však (zatím?) vyhýbá původním lesním společenstvům, pralesním porostům. Jejich nejtypičtějším a nejznámějším představitelem je Boubínský prales, přírodní rezervace o rozloze asi 666,5 ha. První ochrany se Boubínský prales dočkal již v roce 1858. Nejstarší smrky a jedle Boubínského pralesa mají okolo 300 až 400 let.

8. Nejvýše položený hrad Šumavy i ČR

Šumava se může pyšnit i dalším rekordem - nejvýše položeným hradem České republiky. Tím je Vítkův hrádek zvaný rovněž Vítkův kámen. Tato nevelká hradní zřícenina se schovává na vršku Vítkův kámen (1 035 m), který musíme hledat mezi státní hranicí s Rakouskem a rozlehlou hladinou vodní nádrže Lipno.

Vítkův hrádek (Vítkův kámen, Wittinghausen) byl založen někdy v polovině 13. století. Zakladatelem hradu byl pravděpodobně Vítek z Krumlova. Hrad vznikl jako správní středisko nově kolonizované oblasti šumavských hvozdů. Základ hradu představuje původní hranolová věž o půdorysu 14 × 17,5 m, která byla posílena o jednoduché vnější opevnění. Ve 14. století dochází k přestavbě a dalšími rozšířeni jádra hradu, které získává zhruba dnešní podobu.

9. Nejdeštivější místo na Šumavě

U vody jsme se sice zdrželi již v několika prvních kapitolách, přesto se k vodě ještě na chvíli vrátit musíme. Nikoliv ale k té stojaté a nebo tekoucí, ale té, která padá z nebe k zemi. Respektive k místu, na které takovéto dešťové vody spadne nejvíce. A tím je lokalita Březník, která je nejdeštivějším místem Šumavy.

Na Březníku spadne v průměru 1 552 mm vodních srážek ročně, avšak např. v roce 1922 tady spadlo dokonce 2 132 mm vodních srážek. Republikový průměr přitom činí asi jen 674 mm vodních srážek za rok. Jen o 153 mm předčí Březník lokalita Bílý Potok v Jizerských horách, kde ročně spadne v průměru asi 1 705 mm vodních srážek.

10. Nejvýše položená obec Šumavy a ČR

Jako poslední šumavské nej si uveďme nejvýše položenou šumavskou obec. Tou je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m. Kvilda je zároveň nejvýše položenou obcí celé České republiky. Na webu sice lze nalézt velké množství článků, které uvádějí jako nejvýše položenou obec ČR Boží Dar v Krušných Horách, avšak ten leží o 45 metrů níže. Nadmořská výška Božího Daru je totiž "jen" 1 020 metrů.

Tip: Při poznávání krás Šumavy a Lipna vám určitě přijde vhod katalog ubytování na Šumavě s širokou nabídkou penzionů, hotelů a apartmánů.