Krepuskulární paprsky zvané také soumrakové paprsky (z latinského crepusculum
- soumrak). Krepuskulární paprsky patří k tzv. soumrakovým jevům. Náleží tak do kategorie
jevů jako jsou např. červánky nebo halový sloup. Tedy k jevům, které lze pozorovat během
tzv. soumraku.
Krepuskulární paprsky lze pozorovat nejčastěji v období po západu Slunce a nebo před
východem Slunce. Jedná se o paprsky
vycházející přímočaře z místa, kde je pod obzorem schováno Slunce. Na obloze krepuskulární
paprsky často vytvářejí podobu vějíře. Výjimečně se mohou soumrakové paprsky táhnout
přes celou oblohu, kde se postupně sbíhají. Tyto paprsky se pak nazývají antikrepuskulární.
Vznik krepuskulárních paprsků je vysvětlován působením oblaků pod obzorem, které
ovlivňují průchod slunečních paprsků zemskou atmosférou. Paprsky vznikají nejen
v okamžiku, kdy sluneční světlo pod obzorem prosvítá skrze škvíry mezi mraky, ale
také mou vznikat při průchodu světla mezi horskými vrcholy.
Na obloze může vytvářet i řada dalších podobných jevů. Jsou to například oblačné
stíny a Tyndallův jev. Vzhled soumračné oblohy je tak ovlivňován stavem atmosféry
(oblačnost, průzračnost atmosféry, aerosoly) ve vzdálenosti několika stovek kilometrů
od místa pozorování.
Tyndallův jev připomínající rozevřený vějíř sice připomíná krepuskulární paprsky,
vzniká však v době, kdy je sluníčko nad obzorem. Tyndallův jev lze pozorovat např.
u oblaků, za kterými je schováno Slunce, na hranicích inverzní oblačnosti, kterýžto
námět s oblibou využívají fotografové.
