Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 15.1.2024 , svátek má
Treking > Vesmír > Planetka Vesta, kosmická sonda Dawn rozšířila naše znalosti

Planetka Vesta, kosmická sonda Dawn rozšířila naše znalosti

Planetka Vesta: sonda Dawn naprosto zásadně změnila naše znalosti o planetce (4) Vesta

30.10.2012 | Otakar Brandos, foto NASA
Vesta

Planetka (asteroid) Vesta je třetím největším (po planetkách Ceres a Pallas s max. průměry 975 a 852 km) a druhým nejhmotnějším objektem svého druhu. Vesta dosahuje maximálního průměru 572 km, což je 6,6 × méně než kolik činí průměr našeho Měsíce.

Planetka Vesta obíhá kolem Slunce po mírně excentrické dráze s aféliem 2,572 AU a perihéliem 2,152 AU v hlavním pásu planetek (asteroidů) mezi dráhami Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne jednou za 3,63 roku.

Vesta v plné parádě

Tento asteroid (planetka) byl po planetkách Ceres, Pallas a Juno čtvrtým objeveným objektem svého druhu. Vestu objevil 29. března 1807 německý astronom Heinrich Wilhelm Olbers. Astronomové tehdy pátrali po chybějící planetě, která se měla podle tzv. Titius-Bodeovy řady (kterou odvodil v roce 1766 německý matematik J. D. Titius) mezi Marsem a Jupiterem nacházet.

Vesta

Tehdejší astronomové se domnívali, že tyto nově objevené objekty jsou planetami. Proto jim přidělovali planetární symboly. Nově objevená, tehdy v pořadí již čtvrtá, planetka byla pojmenována po římské bohyni Vestě, ochránkyni ctnosti a domácího krbu a byla poslední planetkou, která obdržela planetární symbol, jenž se v odborné literatuře používá dodnes.

Čtěte také: Asteroid Vesta získal novou oběžnici - vesmírnou sondu Dawn

Vesta se také stala na dlouhou dobu poslední objevenou planetkou. Teprve po dlouhých 38 letech se podařilo nalézt další planetku (asteroid) Astraea s pořadovým číslem 5. Astraea má průměr pouhých 120 km a objevil ji 8. prosince 1845 Karl Ludwig Hencke. V dalších letech pak začalo objevů nových objektů v hlavním pásů asteroidů přibývat. Byly nalézány desítky a později i stovky a tisíce nových objektů ročně.

Tehdy astronomové začali řešit problém, jak popisovat rychle přibývající objekty. Vymýšlet nové planetární znaky bylo velice nepraktické, proto se brzy ujal systém Benjamina Apthorpa Goulda, který navrhl planetky jednoduše číslovat. Vesta tak, jako čtvrtá objevená, dostala číslo 4 a v odborné literatuře se uvádí jako planetka (4) Vesta.

Hmotnost a průměr Vesty

Planetka (asteroid) Vesta má velice nepravidelné rozměry (578 × 560 × 458 km). Hmotnost Vesty je odhadována na 2,75 × 1020 kg, což jsou asi 0,3 % hmotnosti našeho Měsíce. Střední hustota na 3,4 g/cm3. Gravitační zrychlení na povrchu Vesty činí pouhých 0,25 m × s-2, tedy jen asi 2% gravitačního zrychlení na Zemi. Úniková rychlost z povrchu je asi 350 m/s.

Rotace, teplota a jasnost

Díky vysokému albedu (0,423) je planetka Vesta poměrně jasným objektem a za vhodných podmínek (při blízké opozici, 1,14 AU) je viditelná dokonce pouhých okem. Její jasnost totiž může dosáhnout až 5,5m. Vesta rotuje kolem své osy poměrně rychle, jednu otočku učiní za 5 h 20 min a 31 s. Teploty na povrchu Vesty jsou nízké. Ve dne mohou vystoupit až na -20 °C, v noci však klesají až někde k -190 °C, v průměru se však pohybují někde mezi -60 °C až -130 °C.

Dramatická změna znalostí po příletu kosmické sondy Dawn

Až do příletu kosmické sondy Dawn jsme Vestu znali jen jako mlhavou skvrnu s několika světlými a tmavými oblastmi. Vědci se domnívali, že jde o klasickou planetku, podobně jako je tomu v případě Gaspry, Mathildy či asteroidu Eros, které již dříve zblízka zkoumaly sondy Galileo (v případě Gaspry) a NEAR. Avšak po příletu sondy Dawn k Vestě se naše znalosti o tomto tělese začaly dramaticky měnit a bylo nutné opustit dosavadní představy.

Vesta připomíná Zemi v malém

V současné době se velká část vědců začíná klonit k názoru, že Vesta spíše než planetku (asteroid) připomíná planetu zemského typu. Její stavba a složení napovídají, že Vesta prošla obdobnou historií jako planety Země, Venuše, Mars či Merkur a nebo také Měsíc. Po prvotní akreci materiálu z protoplanetárního oblaku došlo k zahřátí tělesa a následné chemické diferenciaci. Těžší prvky, především nikl a železo klesly k jádru Vesty, lehčí prvky pak zůstaly v bazaltovém plášti a kůře. S hloubkou se tak mění nejen hustota tělesa, ale i mineralogické složení.

Krátery pokrytý povrch Vesty Srovnání velikosti Vesty s dalšími asteroidy Srovnání velikosto Vesty s terestrickými planetami

Bazaltový plášť, jenž je dnes chladný a tvořen především křemičitany, byl v domě Vestina mládí žhavý a plastický. Ohříván byl nejen srážkami při těžkém kosmickém bombardování, které postihlo v raných fázích vývoje Sluneční soustavy prakticky všechna tělesa, ale také rozpadem radioaktivních prvků, které se koncentrovaly především v oblasti jádra planetky. Na základě měření gravitačních odchylek kosmické sondy Dawn na oběžné dráze kolem Vesty dnes vědci předpokládají, že Vesta má na nikl a železo bohaté jádro o průměru asi 110 km.

Vesta

A proč Vesta nedorostla do větších rozměrů? To má na svědomí obří planeta Jupiter, která začala polykat všechen stavební materiál z okolí a velice silnou gravitací narušovat formující se objekty v pásu mezi Marsem a Jupiterem. Vestě (a dalším objektům) se tak jednoduše přestalo dostávat stavebního materiálu, tolik potřebného k dalšímu jejímu vývoji a Vesta tak ustrnula někde na půlcestě mezi asteroidy a terestrickými planetami. Těm se podobá dokonce tolik, že někteří vědci navrhují překlasifikovat Vestu na trpasličí planetu.

Radiální hřebeny a kaňony vznikly jako následek obřího impaktu Hory, kopce, hřebeny a krátery Řez planetkou Vesta

Chemická diferenciace Vesty se zdá být potvrzena i soustavou nápadných a složitých radiálních hřbetů a kaňonů, které obepínají celou planetku. Ty vznikly pravděpodobně během gigantické srážky s jiným tělesem, které narazilo do jižních polárních oblastí Vesty a vytvořilo nejen obrovský impaktní bazén, ale také planetku značně zdeformovalo.

Vznik těchto hřbetů a kaňonů se dá jednoduše vysvětlit jen chemickou diferenciací Vesty a plastickým pláštěm a jádrem, které byly dříve vyhrazeny pouze výrazně větším a hmotnějším terestrickým planetám a velkým měsícům, neboť na chemicky nediferencovaných tělesech vznikají po kosmických srážkách s jinými tělesy obvykle jednoduché a přímočaré trhliny. Největším z kaňonů nazvaný Divalia Fossa má délku 465 km, šířku až 22 km a hloubku 5 km.

Povrch Vesty je neobyčejně pestrý Krátery posetá tvář Vesty

Vůbec celý povrch asteroidu Vesta je mnohem složitější, než vědci očekávali. Kosmická s onda objevila během své asi roční mise u planetky Vesta řadu dalších neobvyklých útvarů. Například magmatické výlevy, hluboké tektonické zlomy, které svědčí o možné globální tektonice a elastičnosti pláště Vesty, obrovské hory i hluboká údolí, útesy, hřebeny i pláně. Povrch je samozřejmě rozryt také velkým množstvím impaktních kráterů. Někteří badatelé předpokládají i existenci sopek, ty se však (alespoň zatím) nepodařilo na snímcích kosmické sondy Dawn objevit.

Rheasilvia, největší kráter ve Sluneční soustavě

V oblasti jižního pólu planetky Vesta fotografovala kosmická sonda Dawn obří impaktní kráter o průměru 505 km, jenž dostal pojmenování Rheasilvia, podle matky Romula Rema. Jde o největší impaktní kráter ve Sluneční soustavě s jasně vyvinutými valy a středovým vrcholkem. Průměr kráteru odpovídá asi 90 % průměru planetky, což rovněž nemá ve Sluneční soustavě obdoby.

Dno tohoto kráteru je stlačeno asi 13 km pod úroveň okolního terénu, valy kráteru naopak dosahuje výšky 4 km až 12 km. Nejvyšší vrcholy valu kráteru se tedy zvedají neuvěřitelných 31 km nad dno kráteru. Středový vrcholek kráteru má základnu o průměru až 200 km a zvedá se do výšky asi 23 km. Výškou tak může soupeřit s horou - vulkánem Olympus Mons na Marsu.

Výškový profil jižní polární oblasti s kráterem Rheasilvia Vesta Mladý impaktní kráter, Vesta

Překvapením bylo, že kráter Rheasilvia zčásti překrývá starší impaktní bazén o průměru asi 450 km, jenž dostal pojmenování Veneneia. Exploze při obrovském impaktu vyvrhla z povrchu Vesty ohromné množství materiálu. Odhaduje se, že mohlo jít až o 1 % celkového objemu planetky.

Tento vyvržený materiál se pravděpodobně stal zárodkem pro vznik asteroidů typu V, tedy chemickým složením Vestě podobných asteroidů. S materiálem, jenž byl vymrštěn při tomto impaktu, se můžeme setkat i na Zemi v podobě tzv. HED meteoritů (Howardity, Eucrity a Diogenity), které vykazují stejné poměry zastoupení minerálů jako je tomu u planetky Vesta.

Na povrchu Vesty bylo zdokumentováno velké množství dalších kráterů. Mezi nejzajímavější asi patří trojice kráterů na severní polokouli, která dostala neoficiální pojmenování sněhulák. Krátery, postupující od západu k východu, dostaly pojmenování Marcia, Calpurnia a Minucia. Dalším kráterem, jenž si zaslouží zmínku, je kráter Olbers o průměru asi 200 km, jenž dostal jméno po objeviteli této planetky. Na povrchu se nachází řada dalších kráterů s průměry až 150 km a hloubkou až 7 km.

Voda na Vestě?

Asi největším dosavadním překvapením jsou důkazy o možném působení vody na povrchu Vesty. Kosmická sonda Dawn objevila několik oblastí - kráterů, které silně připomínají krátery na Marsu, jejichž svahy byly smývány tekoucí vodou. Na snímcích z Dawnu se podařilo nalézt oblasti, které vypadají, jako by byly spoluutvářeny tekoucí vodou.

Způsobila tyto sesuvy tekoucí voda? Způsobila tyto sesuvy tekoucí voda? Způsobila tyto sesuvy tekoucí voda?

Při ohromných teplotách, které vznikaly při impaktech, se mohl vodík uvolněný z hydratovaných hornin slučovat s kyslíkem a vytvářet tekoucí vodu. Ta mohla rovněž vznikat při rozpouštění depozitů vodního ledu. Na stěnách některých kráterů byly objeveny sesuvy široké až 1 km a padající do hloubky až 200 m v podobě, jak je známé z povrchu Marsu.

Použité zdroje

Další související články:

+ Sonda Dawn se snesla na 210 km nad povrch asteroidu Vesta
+ Vesta má jedno z nejvyšších pohoří ve Sluneční soustavě
+ Kosmická sonda Dawn zahájí u planetky Vesta vědecký výzkum
+ Ida a Dactyl, bizarní binární systém
+ Mathilda, planetka z hlavního pásu
+ Asteroidy, neboli planetky

Vesta, fyzické charakteristiky planetky

Hlavní poloosa Vesty 2,362 AU
Perihélium 2,152 AU
Afélium 2,571 AU
Excentricita oběžné dráhy 0,088 62
Sklon oběžné dráhy k ekliptice 7,134°
Oběžná doba Vesty 3,629 44 roku
Doba rotace 5,342 h
Orbitální rychlost (průměrná) 19,34 km/s
Rozměry planetky Vesta 572,6 × 557,2 × 446,4 ± 0,2 km
Střední průměr 525,4 ± 0,2 km
Hmotnost planetky Vesta 2,590 76 × 1020 kg
Střední hustota 3,456 g/cm3
Gravitační zrychlení na povrchu 0,25 m × s-2
Úniková rychlost 0,36 km/s
Albedo 0,423
Teplota na povrchu 85 K - 270 K
Zdánlivá hvězdná velikost 5,5m - 8,48m
Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

22.2.2019 / Otakar Brandos
Blog · Stezka Valašska na Pustevnách: Úžasný chodník, bez kterého nelze žít a nebo další likvidace přírody?

Se stezkami v korunách stromů se v posledním desetiletí v České republice asi roztrhl pytel. Na přelomu roku 2018 a 2019 přibyla do rodiny těchto stezek zatím poslední. Jmenuje se Stezka Valašska a nachází se v Moravsko …

22.2.2019 / Karolína Chmelařová
Cestování · Národní park Biogradska Gora aneb koncentrovaný půvab Černé Hory

Biogradska Gora patří mezi pět národních parků v Černé Hoře. Při cestování po tomto koutu Balkánu je ideálním místem, kde se na chvíli zapomenout v ryzí přírodě a zvolnit po vzoru obyvatel místních salaší. Načerpáte …

22.2.2019 / Ján Brtko
Blog · Pastier. Príbeh z nízkotatranských holí

Začiatok tohto príbehu siaha ďaleko do minulosti a od nášho prvého stretnutia pod Veľkou Chochuľou v Nízkych Tatrách, ktorá sa nad našou dedinou vypína ako Matterhorn, uplynulo už temer polstoročie. Na prelome …

21.2.2019 / Josef Hebr
Cestování · Schönbrunn. Prohlídku zámku by si neměl nechat ujít žádný návštěvník Vídně

Zámek Schönbrunn je natolik fascinující a pozoruhodná historická a kulturní památka, že by si jeho prohlídku neměl nechat ujít žádný návštěvník Vídně. A jako pozoruhodný objekt má za sebou i stejně pozoruhodnou historii …

18.2.2019 / Otakar Brandos
Příroda · Medvěd? Na Slovensku 1 200, v Evropě až 50 000 kusů! Rozšíření medvěda hnědého (Ursus arctos) ve volné přírodě v jednotlivých evropských zemích

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je vděčné téma. Po Valašsku se na podzim minulého roku toulal jeden medvěd, kterého po dlouhé týdny pronásledovaly a stresovaly štáby snad všech českých televizí i deníků hlavního proudu …

18.2.2019 / Otakar Brandos
Zajímavosti · 10 nej Krkonoš: Nejvyšší hora, nejvyšší vodopád, nejhlubší ledovcové jezero, nejdelší jeskyně… / Fotogalerie k článku

Krkonoše jsou nejvyšší české hory. A jsou to také jediné hory, které mají (místy) velehorský charakter. V Krkonoších můžeme spatřit skalní stěny i skalní hřebeny, hluboká údolí i jezera ledovcového původu, vysoké vodopády …

15.2.2019 / Blanka Špírková
Turistika · Jak jsem se bála medvěda aneb jestli by život bez internetu nebyl občas jednodušší. Túra na nejvyšší horu Strážovských vrchů

Letos jsme strávili týden dovolené turistikou v Beskydech a pak jsme si ještě odskočili na pár dnů na Slovensko do Strážovských vrchů. Turistickou část programu naší dovolené jsem tu chtěla zakončit výstupem na Strážov, čímž …

14.2.2019 / Otakar Brandos
Vodopády · Jesenické vodopády: Nejvyšší, nejkrásnější a nejskrytější vodopád Hrubého Jeseníku

Jeseníky patří vedle Krkonoš, Jizerských hor a Králického Sněžníku k nejvíce na vodopády bohatým českým pohořím. Na strmých horských tocích síly přírody vymodelovaly mnoho skalních prahů a stupňů, ze kterých …

5.2.2019 / Otakar Brandos
Vesmír · Nejvyšší hory ve Sluneční soustavě? Výška až 25 kilometrů a k tomu štítové sopky

Na Zemi je nejvyšší horou všem dobře známý Mount Everest. Avšak ten se svými 8 848 metry nadmořské výšky by nejvyšší hoře Sluneční soustavy nesahal ani po pás. A to doslova. Ve srovnání s nejvyšší horou ve …

29.1.2019 / Otakar Brandos
Turistika · Túra na Venušiny misky - nahlédnutí pod pokličku ledovcové dílny v Žulovské pahorkatině

Venušiny misky patří k turisticky nejatraktivnějším cílům Žulovské pahorkatiny. Pohoří sice malého rozlohou, ale velkého přírodními zajímavostmi. Bodejť by ne, když zdejší krajinu formoval kontinentální ledovec …

27.1.2019 / Otakar Brandos
Turistika · Prielom Hornádu, túra ve Slovenském ráji z Čingova přes Tomášovský výhled a Letanovský mlýn na Podlesok / Fotogalerie k článku

Řeka Hornád pramení v Nízkých Tatrách na východním úbočí hřebene mezi vrchy Krahulec (1 075 m) a Jedlinská (1 091 m), aby se po 286 kilometrech v Maďarsku její vody rozpustily ve vodách řeky Slaná. Při svém ústí dosahuje …

Malý Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Ararat Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Nimbostratus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist