Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 26.10.2017 , , svátek má
Treking > Vesmír > Vesta, asteroid

Vesta, asteroid

Sonda Dawn naprosto zásadně změnila naše znalosti o planetce (4) Vesta

30.10.2012 | Otakar Brandos, foto NASA

Planetka (asteroid) Vesta je třetím největším (po planetkách Ceres a Pallas s max. průměry 975 a 852 km) a druhým nejhmotnějším objektem svého druhu. Vesta dosahuje maximálního průměru 572 km, což je 6,6 × méně než kolik činí průměr našeho Měsíce.

Vesta v plné parádě

Planetka Vesta obíhá kolem Slunce po mírně excentrické dráze s aféliem 2,572 AU a perihéliem 2,152 AU v hlavním pásu planetek (asteroidů) mezi dráhami Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne jednou za 3,63 roku.

Tento asteroid (planetka) byl po planetkách Ceres, Pallas a Juno čtvrtým objeveným objektem svého druhu. Vestu objevil 29. března 1807 německý astronom Heinrich Wilhelm Olbers. Astronomové tehdy pátrali po chybějící planetě, která se měla podle tzv. Titius-Bodeovy řady (kterou odvodil v roce 1766 německý matematik J. D. Titius) mezi Marsem a Jupiterem nacházet.

Vesta

Tehdejší astronomové se domnívali, že tyto nově objevené objekty jsou planetami. Proto jim přidělovali planetární symboly. Nově objevená, tehdy v pořadí již čtvrtá, planetka byla pojmenována po římské bohyni Vestě, ochránkyni ctnosti a domácího krbu a byla poslední planetkou, která obdržela planetární symbol, jenž se v odborné literatuře používá dodnes.

Čtěte také: Asteroid Vesta získal novou oběžnici - vesmírnou sondu Dawn

Vesta se také stala na dlouhou dobu poslední objevenou planetkou. Teprve po dlouhých 38 letech se podařilo nalézt další planetku (asteroid) Astraea s pořadovým číslem 5. Astraea má průměr pouhých 120 km a objevil ji 8. prosince 1845 Karl Ludwig Hencke. V dalších letech pak začalo objevů nových objektů v hlavním pásů asteroidů přibývat. Byly nalézány desítky a později i stovky a tisíce nových objektů ročně.

Tehdy astronomové začali řešit problém, jak popisovat rychle přibývající objekty. Vymýšlet nové planetární znaky bylo velice nepraktické, proto se brzy ujal systém Benjamina Apthorpa Goulda, který navrhl planetky jednoduše číslovat. Vesta tak, jako čtvrtá objevená, dostala číslo 4 a v odborné literatuře se uvádí jako planetka (4) Vesta.

Hmotnost a průměr Vesty

Planetka (asteroid) Vesta má velice nepravidelné rozměry (578 × 560 × 458 km). Hmotnost Vesty je odhadována na 2,75 × 1020 kg, což jsou asi 0,3 % hmotnosti našeho Měsíce. Střední hustota na 3,4 g/cm3. Gravitační zrychlení na povrchu Vesty činí pouhých 0,25 m × s-2, tedy jen asi 2% gravitačního zrychlení na Zemi. Úniková rychlost z povrchu je asi 350 m/s.

Rotace, teplota a jasnost

Díky vysokému albedu (0,423) je planetka Vesta poměrně jasným objektem a za vhodných podmínek (při blízké opozici, 1,14 AU) je viditelná dokonce pouhých okem. Její jasnost totiž může dosáhnout až 5,5m. Vesta rotuje kolem své osy poměrně rychle, jednu otočku učiní za 5 h 20 min a 31 s. Teploty na povrchu Vesty jsou nízké. Ve dne mohou vystoupit až na -20 °C, v noci však klesají až někde k -190 °C, v průměru se však pohybují někde mezi -60 °C až -130 °C.

Dramatická změna znalostí po příletu kosmické sondy Dawn

Až do příletu kosmické sondy Dawn jsme Vestu znali jen jako mlhavou skvrnu s několika světlými a tmavými oblastmi. Vědci se domnívali, že jde o klasickou planetku, podobně jako je tomu v případě Gaspry, Mathildy či asteroidu Eros, které již dříve zblízka zkoumaly sondy Galileo (v případě Gaspry) a NEAR. Avšak po příletu sondy Dawn k Vestě se naše znalosti o tomto tělese začaly dramaticky měnit a bylo nutné opustit dosavadní představy.

Vesta připomíná Zemi v malém

V současné době se velká část vědců začíná klonit k názoru, že Vesta spíše než planetku (asteroid) připomíná planetu zemského typu. Její stavba a složení napovídají, že Vesta prošla obdobnou historií jako planety Země, Venuše, Mars či Merkur a nebo také Měsíc. Po prvotní akreci materiálu z protoplanetárního oblaku došlo k zahřátí tělesa a následné chemické diferenciaci. Těžší prvky, především nikl a železo klesly k jádru Vesty, lehčí prvky pak zůstaly v bazaltovém plášti a kůře. S hloubkou se tak mění nejen hustota tělesa, ale i mineralogické složení.

Krátery pokrytý povrch Vesty Srovnání velikosti Vesty s dalšími asteroidy Srovnání velikosto Vesty s terestrickými planetami

Bazaltový plášť, jenž je dnes chladný a tvořen především křemičitany, byl v domě Vestina mládí žhavý a plastický. Ohříván byl nejen srážkami při těžkém kosmickém bombardování, které postihlo v raných fázích vývoje Sluneční soustavy prakticky všechna tělesa, ale také rozpadem radioaktivních prvků, které se koncentrovaly především v oblasti jádra planetky. Na základě měření gravitačních odchylek kosmické sondy Dawn na oběžné dráze kolem Vesty dnes vědci předpokládají, že Vesta má na nikl a železo bohaté jádro o průměru asi 110 km.

A proč Vesta nedorostla do větších rozměrů? To má na svědomí obří planeta Jupiter, která začala polykat všechen stavební materiál z okolí a velice silnou gravitací narušovat formující se objekty v pásu mezi Marsem a Jupiterem. Vestě (a dalším objektům) se tak jednoduše přestalo dostávat stavebního materiálu, tolik potřebného k dalšímu jejímu vývoji a Vesta tak ustrnula někde na půlcestě mezi asteroidy a terestrickými planetami. Těm se podobá dokonce tolik, že někteří vědci navrhují překlasifikovat Vestu na trpasličí planetu.

Radiální hřebeny a kaňony vznikly jako následek obřího impaktu Hory, kopce, hřebeny a krátery Řez planetkou Vesta

Chemická diferenciace Vesty se zdá být potvrzena i soustavou nápadných a složitých radiálních hřbetů a kaňonů, které obepínají celou planetku. Ty vznikly pravděpodobně během gigantické srážky s jiným tělesem, které narazilo do jižních polárních oblastí Vesty a vytvořilo nejen obrovský impaktní bazén, ale také planetku značně zdeformovalo.

Vznik těchto hřbetů a kaňonů se dá jednoduše vysvětlit jen chemickou diferenciací Vesty a plastickým pláštěm a jádrem, které byly dříve vyhrazeny pouze výrazně větším a hmotnějším terestrickým planetám a velkým měsícům, neboť na chemicky nediferencovaných tělesech vznikají po kosmických srážkách s jinými tělesy obvykle jednoduché a přímočaré trhliny. Největším z kaňonů nazvaný Divalia Fossa má délku 465 km, šířku až 22 km a hloubku 5 km.

Povrch Vesty je neobyčejně pestrý Krátery posetá tvář Vesty

Vůbec celý povrch asteroidu Vesta je mnohem složitější, než vědci očekávali. Kosmická s onda objevila během své asi roční mise u planetky Vesta řadu dalších neobvyklých útvarů. Například magmatické výlevy, hluboké tektonické zlomy, které svědčí o možné globální tektonice a elastičnosti pláště Vesty, obrovské hory i hluboká údolí, útesy, hřebeny i pláně. Povrch je samozřejmě rozryt také velkým množstvím impaktních kráterů. Někteří badatelé předpokládají i existenci sopek, ty se však (alespoň zatím) nepodařilo na snímcích kosmické sondy Dawn objevit.

Rheasilvia, největší kráter ve Sluneční soustavě

V oblasti jižního pólu planetky Vesta fotografovala kosmická sonda Dawn obří impaktní kráter o průměru 505 km, jenž dostal pojmenování Rheasilvia, podle matky Romula Rema. Jde o největší impaktní kráter ve Sluneční soustavě s jasně vyvinutými valy a středovým vrcholkem. Průměr kráteru odpovídá asi 90 % průměru planetky, což rovněž nemá ve Sluneční soustavě obdoby.

Dno tohoto kráteru je stlačeno asi 13 km pod úroveň okolního terénu, valy kráteru naopak dosahuje výšky 4 km až 12 km. Nejvyšší vrcholy valu kráteru se tedy zvedají neuvěřitelných 31 km nad dno kráteru. Středový vrcholek kráteru má základnu o průměru až 200 km a zvedá se do výšky asi 23 km. Výškou tak může soupeřit s horou - vulkánem Olympus Mons na Marsu.

Výškový profil jižní polární oblasti s kráterem Rheasilvia Vesta Mladý impaktní kráter, Vesta

Překvapením bylo, že kráter Rheasilvia zčásti překrývá starší impaktní bazén o průměru asi 450 km, jenž dostal pojmenování Veneneia. Exploze při obrovském impaktu vyvrhla z povrchu Vesty ohromné množství materiálu. Odhaduje se, že mohlo jít až o 1 % celkového objemu planetky.

Tento vyvržený materiál se pravděpodobně stal zárodkem pro vznik asteroidů typu V, tedy chemickým složením Vestě podobných asteroidů. S materiálem, jenž byl vymrštěn při tomto impaktu, se můžeme setkat i na Zemi v podobě tzv. HED meteoritů (Howardity, Eucrity a Diogenity), které vykazují stejné poměry zastoupení minerálů jako je tomu u planetky Vesta.

Na povrchu Vesty bylo zdokumentováno velké množství dalších kráterů. Mezi nejzajímavější asi patří trojice kráterů na severní polokouli, která dostala neoficiální pojmenování sněhulák. Krátery, postupující od západu k východu, dostaly pojmenování Marcia, Calpurnia a Minucia. Dalším kráterem, jenž si zaslouží zmínku, je kráter Olbers o průměru asi 200 km, jenž dostal jméno po objeviteli této planetky. Na povrchu se nachází řada dalších kráterů s průměry až 150 km a hloubkou až 7 km.

Voda na Vestě?

Asi největším dosavadním překvapením jsou důkazy o možném působení vody na povrchu Vesty. Kosmická sonda Dawn objevila několik oblastí - kráterů, které silně připomínají krátery na Marsu, jejichž svahy byly smývány tekoucí vodou. Na snímcích z Dawnu se podařilo nalézt oblasti, které vypadají, jako by byly spoluutvářeny tekoucí vodou.

Způsobila tyto sesuvy tekoucí voda? Způsobila tyto sesuvy tekoucí voda? Způsobila tyto sesuvy tekoucí voda?

Při ohromných teplotách, které vznikaly při impaktech, se mohl vodík uvolněný z hydratovaných hornin slučovat s kyslíkem a vytvářet tekoucí vodu. Ta mohla rovněž vznikat při rozpouštění depozitů vodního ledu. Na stěnách některých kráterů byly objeveny sesuvy široké až 1 km a padající do hloubky až 200 m v podobě, jak je známé z povrchu Marsu.

Vesta, fyzické charakteristiky planetky

Hlavní poloosa Vesty 2,362 AU
Perihélium 2,152 AU
Afélium 2,571 AU
Excentricita oběžné dráhy 0,088 62
Sklon oběžné dráhy k ekliptice 7,134°
Oběžná doba Vesty 3,629 44 roku
Doba rotace 5,342 h
Orbitální rychlost (průměrná) 19,34 km/s
Rozměry planetky Vesta 572,6 × 557,2 × 446,4 ± 0,2 km
Střední průměr 525,4 ± 0,2 km
Hmotnost planetky Vesta 2,590 76 × 1020 kg
Střední hustota 3,456 g/cm3
Gravitační zrychlení na povrchu 0,25 m × s-2
Úniková rychlost 0,36 km/s
Albedo 0,423
Teplota na povrchu 85 K - 270 K
Zdánlivá hvězdná velikost 5,5m - 8,48m

Použité zdroje

Další související články:

+ Sonda Dawn se snesla na 210 km nad povrch asteroidu Vesta
+ Vesta má jedno z nejvyšších pohoří ve Sluneční soustavě
+ Kosmická sonda Dawn zahájí u planetky Vesta vědecký výzkum
+ Ida a Dactyl, bizarní binární systém
+ Mathilda, planetka z hlavního pásu
+ Asteroidy, neboli planetky
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Výběr článků
Hory Hřebenem Malé Fatry až na Martinské hole, Fatransko-turčanský Karpattrek (9)
Hory Olympus Mons, nejvyšší hora a sopka Sluneční soustavy
Hory Výstup na Pik Lenina, Pamír (2)
Reklama
Témata našich článků…
Slovenský ráj Barborka Sněžka Jeseníky, ubytování Karlštejn Téryho chata Říp Šumava, ubytování Praděd Propast Macocha Skalnaté pleso Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Pieniny Šumava Velká Fatra Hukvaldy Lomnický štít Štrbské pleso Chopok
Reklama
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Chata Frícka, Slanské vrchy a bivaky
 18.11.2017 1 příspěvek
Túra na Pravnáč a Lomné
 14.11.2017 2 příspěvky
"Změny" sezónních uzávěrů v Tatrách
 09.11.2017 4 příspěvky
Pik Topgrafov, Sajany na Sibiři
 09.11.2017 7 příspěvků
Černá Hora, trek v Černé Hoře
 08.11.2017 1 příspěvek
Šavlozubé kočky, lvi, levharti a "jaguáři"
 07.11.2017 2 příspěvky
Jakubiná, Západní Tatry
 06.11.2017 2 příspěvky
Chata na Grúni, Vrátna dolina
 26.10.2017 11 příspěvků
Góry Stołowe neboli Stolové hory
 24.10.2017 1 příspěvek
Slovenské opálové bane, štôlňa Jozef
 22.10.2017 1 příspěvek
Kamenná chata, Chopok Nízké Tatry
 18.10.2017 5 příspěvků
Koruna Himalájí, seznam horolezců
 17.10.2017 3 příspěvky
TKC - Transkarpatská cesta
 13.10.2017 3 příspěvky
Sopky v ČR, seznam
 13.10.2017 9 příspěvků
Muránska planina deštivá i slunečná
 06.10.2017 7 příspěvků
Chata pod Chlebom, Malá Fatra a chaty
 05.10.2017 29 příspěvků
Bralná Fatra, Velká Fatra na 3 dny
 05.10.2017 2 příspěvky
Slovensko, dálniční známky 2017
 05.10.2017 13 příspěvků
Túra na Tomanovské sedlo, Západní Tatry
 03.10.2017 9 příspěvků
Turistické vařiče na plyn
 01.10.2017 3 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist