Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 28.1.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Olympus Mons

Olympus Mons

Olympus Mons je nejvyšší hora a sopka Marsu i celé Sluneční soustavy

19.10.2012 | Otakar Brandos, foto NASA/JPL, video ESA

Olympus Mons je astronomům znám již od konce 19. století, kdy byl tento vulkán na povrchu planety Mars rozeznán jako albedový útvar. Olympus Mons již po prvních optických pozorováních dostal pojmenování Nix Olympica (Olympský sníh), neboť se pozemským pozorovatelům jevil sněhově bílý (díky oblačnosti tvořené krystalky CO2). Již od prvních pozorování, což dokladuje i pojmenování, byl tento útvar považován za horu.

Olympus Mons

To, že jde skutečně o horu, doložily až první kosmické sondy, které zamířily k rudé planetě. Jako první pořídila snímky Marsu a také sopky Olympus Mons americká kosmická sonda Mariner 9, která ze Země odstartovala 30.5.1971 a k Marsu se dostala 13.11.1971.

Tehdy ale na Marsu řádila globální prachová bouře, takže Mariner 9 čekal na orbitě kolem Marsu asi jeden měsíc, než se mohl pustit do fotografování. Během své velice úspěšné mise, která byla ukončena 27.10.1972, Mariner 9 zmapoval celý povrch Marsu.

Čtěte také: Měsíc Io, Vulkánova dílna

Olympus Mons není hora ledasjaká. Tento mohutný vrchol ležící v marsovské oblasti Tharsis není jen horou, ale také vulkánem. Vulkánem, jenž je největším útvarem svého druhu nejen na planetě Mars, ale v celé Sluneční soustavě.

Olympus Mons

Olympus Mons je štítovou sopkou, jejíž základna má neuvěřitelný průměr asi 620 km. Kaldera sopky, která je jasně vidět na vrcholu této hory, dosahuje průměru asi 85 × 60 km. Samotná hora Olympus Mons se zvedá do neuvěřitelné výšky 25 km, čímž asi třikrát převyšuje nejvyšší horu na Zemi - Mount Everest. Základna sopky Olympus Mons by pokryla povrch Španělska.

Olympus Mons tedy ve všech parametrech předčí největší pozemskou sopku Mauna Kea na Havajských ostrovech, která dosahuje výšky asi 10 km (z toho asi 4,5 km nad mořskou hladinou) a základna sopky má průměr "pouze" asi 120 km.

Olympus Mons Olympus Mons Olympus Mons

Přestože je Olympus Mons nejvyšší horou Sluneční soustavy, neměl by pozorovatel stojící na vrcholku sopky pocit, že je na vrcholu takto vysoké hory. To proto, že svahy této ohromné štítové sopky, která pravděpodobně vznikla dlouhodobým výlevem málo viskózní, a s největší pravděpodobností bazaltové, lávy, mají sklon pouhých 2,5 až 5°. Výjimkou je spodní část sopky, která k rovinám planiny Tharsis spadá téměř kolmými stěnami.

Animovaný průlet kolem sopky Olympus Mons

Kaldera sopky Olympus Mons dosahuje průměru asi 80 km. Není však tvořena jen jedním jícnem, jedná se o jícen vícenásobný. Ze snímků kosmických sond bylo rozeznáno celkem šest útvarů, které pravděpodobně vznikly kolapsem povrchového materiálu do vyprázdněných magmatických komor. Hloubka těchto propadlišť činí 3 až 4 km.

Vznik sopky Olympus Mons

Kosmická sonda Mars Expres vyfotografovala v roce 2004 na svahu sopky starý lávový proud, jehož věk se odhaduje na 115 miliónů let. Některé lávové proudy jsou podstatně mladší, podle odhadů vědců jejich věk nepřekračuje 2 milióny let. Z geologického hlediska se tak jedná o velice mladé útvary. To vede k předpokladům, že Mars by mohl být dodnes vulkanicky aktivní.

Původně se vědci domnívali, že sopka vznikla podobným způsobem, jako je tomu u sopek na Havaji. Mohutné vrstvy lávy, které vyvěraly z jedné horské skvrny, se měly ukládat na sebe a vyzvednout sopku Olympus Mons do nebetyčných výšek. Vědci totiž předpokládali, že na Marsu neexistuje desková tektonika. Avšak poslední poznatky naznačují, že na Marsu byla či dokonce dosud desková tektonika je a dochází k pohybům litosférických desek. Takže tento model vzniku sopky Olympus Mons i dalších štítových sopek v oblasti Tharsis dostává určité trhliny.

Olympus Mons Olympus Mons Olympus Mons

V masívu Olympus Mons se nacházejí i další kaldery. IAU jim dala pojmenování Karzok a Pangboche. Krátery mají průměry 15,6 km a 10.4 km.

Další štítové sopky v oblasti Tharsis

Olympus Mons však není v oblasti Tharsis osamocen. V této oblasti, která dostala pojmenování podle svého nezvykle vysokého albeda, existuje celkem 12 velkých sopek. Z nich nejznámějšími a největšími jsou Arsia Mons s výškou asi 16 km a kráterem o průměru 110 km při průměru základny 430 km, Pavonis Mons vysoká 14,1 km s průměrem základny 375 km, Ascraeus Mons vysoká 18 km s průměrem základny asi 375 km, Alba Patera vysoká asi 7 km s průměrem základny asi 560 km či Tharsis Tholus vysoká asi 8 km s průměrem základny okolo 150 km.

Použité zdroje

Další související články:

+ Sopky a vulkanismus, ohnivé divadlo
+ Virtuální prohlídka Marsu
+ Další unikátní snímky z Marsu
+ Kamera sondy MRO nasnímala na Marsu prachového ďábla!
+ Jsou na Marsu jeskyně?
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Pohodová hřebenovka Malé Fatry, Fatransko-turčanský Karpattrek (8)
Hory Divokou stopou Rodop (2), pastýřský kraj - Prespanský hřeben
Hory Trek hřebenem Velké Fatry na Malou Fatru, Fatransko-turčanský Karpattrek (7)
Reklama
Témata našich článků…
Slovenský ráj Barborka Sněžka Krkonoše, ubytování Karlštejn Téryho chata Říp Beskydy, ubytování Praděd Propast Macocha Skalnaté pleso Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Pieniny Šumava Velká Fatra Hukvaldy Lomnický štít Štrbské pleso Chopok
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist