Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Dosud nejlepší pohled na prachový oblak procházející kolem černé díry ve středu Galaxie

Dosud nejlepší pohled na prachový oblak procházející kolem černé díry ve středu Galaxie

Pozorování provedená dalekohledem VLT potvrzují, že objekt G2 je kompaktní a přežil blízký průlet

26.3.2015 | ESO 1512

Dosud nejlepší pozorování prachového oblaku G2 potvrzují, že v květnu 2014 prošel nejbližším bodem své dráhy kolem superhmotné černé díry v srdci naší Galaxie, a že tento 'manévr' přežil. Nové výsledky získané pomocí dalekohledu ESO/VLT ukazují, že zřejmě nedošlo k významnému protažení objektu a že je tedy poměrně kompaktní. S největší pravděpodobností se jedná o mladou hvězdu, jejíž hmotné jádro stále shromažďuje okolní hmotu. Zatím nebyla zaznamenána žádná známka zvýšené aktivity černé díry.

Prachový oblak G2 prochází kolem superhmotné černé díry ve středu Galaxie

Uprostřed naší Galaxie leží supermasivní černá díra o hmotnosti 4 milionů Sluncí. Kolem ní obíhá malá skupina jasných hvězd a také záhadný prachový oblak známý pod označením G2. Astronomové měli v uplynulých několika letech příležitost sledovat jeho pohyb směrem k černé díře. K nejbližšímu přiblížení mělo podle předpovědi dojít v květnu 2014.

Předpokládalo se, že slapové působení v této oblasti s velmi silným gravitačním polem roztrhá oblak na kusy a roztáhne ho podél oběžné dráhy. Část hmoty mohla dokonce skončit ve chřtánu černé díry a způsobit její náhlé zjasnění i další efekty doprovázející 'stolování bestie'. Kvůli studiu tohoto unikátního jevu byla oblast kolem středu Galaxie v posledních několika letech velmi pečlivě sledována mnoha astronomy a dalekohledy na celém světě.

Čtěte také: Černá díra v centru Galaxie; VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku…

Andreas Eckart (University of Cologne, Německo) a jeho tým pozorovali oblast pomocí dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) [1] mnoho let včetně posledního kritického období od února do září 2014, tedy v době před a po průchodu oblaku periastrem černé díry v květnu 2014. Tato nejnovější pozorování jsou v dobré shodě se staršími daty získanými pomocí dalekohledu Keck na Havaji [2].

Záběry pořízené v infračerveném oboru elektromagnetického záření zachycují vyzařování vodíku a ukazují, že oblak byl kompaktní před přiblížením k černé díře a zůstal kompaktní i po průchodu peristrem své dráhy.

Kromě toho že přístroj SINFONI, pracující ve spojení s dalekohledem VLT, pořídil velmi detailní snímky tohoto oblaku, umožnil také rozložit jeho světlo na jednotlivé složky spektra. Na základě jeho analýzy bylo možné změřit rychlost pohybu oblaku [3]. Před nejtěsnějším přiblížením se oblak pohyboval směrem od Země rychlostí asi 10 milionů kilometrů za hodinu. Po průchodu periastrem bylo naměřeno naopak přibližování rychlostí asi 12 milionů kilometrů za hodinu.

Florian Peissker (PhD student, University of Cologne, Německo), který získal většinu pozorování, říká: "Byla to fantastická zkušenost sedět u dalekohledu a vidět jak data přicházejí v reálném čase." Monica Valencia-S. (post-doc. Vědecká pracovnice na University of Cologne), která se následně podílela na náročném zpracování dat, dodává: "Bylo udivující spatřit, že vyzařování prachového oblaku zůstalo stejně kompaktní po průchodu periastrem černé díry, jako bylo před tím."

Ačkoli starší pozorování naznačovala, že objekt G2 by se mohl protahovat, nové snímky tento předpoklad nepotvrdily. Nebylo pozorováno žádné významné protažení ani se neprojevil rozptyl v rychlosti pohybu hmoty, který by tomu nasvědčoval.

Kromě dat z přístroje SINFONI pořídili členové týmu také dlouhou sérii doplňujících pozorování polarizace světla přicházejícího přímo z oblasti superhmotné černé díry, a to pomocí přístroje NACO rovněž na dalekohledu VLT. Tato dosud nejlepší pozorování svého druhu odhalila, že chování hmoty pohlcované černou dírou je velmi stabilní, a zatím nebylo nijak narušeno příchodem hmoty spojené s oblakem G2.

Chabá odezva na extrémní gravitační slapové působení v takto malé vzdálenosti od černé díry jasně naznačuje, že prachový oblak spíše obklopuje hustější objekt s hmotným jádrem, než aby se jednalo o volně se pohybující útvar. Tento závěr rovněž podporuje fakt, že se zatím nepodařilo pozorovat odezvu černé díry na přísun nové hmoty, což by vedlo k jejímu zjasnění a celkovému zvýšení aktivity.

Andreas Eckart shrnuje dosavadní výsledky takto: "Když se díváme na poslední data obzvláště z období roku 2014, kdy se odehrálo nejtěsnější přiblížení oblaku k černé díře, nemůžeme potvrdit žádné významné protažení útvaru. Rozhodně se nachová jako prachový oblak bez jádra. Myslíme si, že jde o mladou hvězdu zahalenou v prachu."

Poznámky

[1] Jedná se o velmi obtížná pozorování, jelikož celá oblast je skryta za hustými oblaky prachu, což vyžaduje využití infračerveného záření. Navíc k jevům dochází velmi blízko samotné černé díry, a pro získání snímků s dostatečným rozlišením je potřeba použít dalekohledů s adaptivní optikou. Členové tohoto týmu využili přístroj SINFONI pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT a rovněž monitorovali aktivitu černé díry pomocí přístroje NACO.

[2] Pozorování provedená pomocí VLT byla detailnější (neboť využila kratších vlnových délek), k dispozici byla rovněž měření rychlostí získaná přístrojem SINFONI a polarizace s využitím přístroje NACO.

[3] Jelikož oblak se vzhledem k Zemi pohybuje - před průchodem periastrem černé díry se vzdaloval, nyní se přibližuje - mění se díky Dopplerovu jevu (Doppler shift) pozorovaná vlnová délka světla. Tuto změnu je možné změřit pomocí citlivých spektrografů jako je SINFONI. Stejný přístroj je rovněž možné použít ke zjištění rozptylu rychlostí hmoty, který bychom očekávali, pokud by došlo k protažení oblaku podél oběžné dráhy, tak jak se původně očekávalo.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "Monitoring the Dusty S-Cluster Object (DSO/G2) on its Orbit towards the Galactic Center Black Hole" autorů M. Valencia-S. a kol., který byl publikován ve vědeckém časopise Astrophysical Journal Letters.

Složení týmu: M. Valencia-S. (Physikalisches Institut der Universität zu Köln, Německo), A. Eckart (Universität zu Köln; Max-Planck-Institut für Radioastronomie, Bonn, Německo [MPIfR]), M. Zajacek (Universität zu Köln; MPIfR; Astronomical Institute of the Academy of Sciences Prague, Česká republika), F. Peissker (Universität zu Köln), M. Parsa (Universität zu Köln), N. Grosso (Observatoire Astronomique de Strasbourg, Francie), E. Mossoux (Observatoire Astronomique de Strasbourg), D. Porquet (Observatoire Astronomique de Strasbourg), B. Jalali (Universität zu Köln), V. Karas (Astronomical Institute of the Academy of Sciences Prague), S. Yazici (Universität zu Köln), B. Shahzamanian (Universität zu Köln), N. Sabha (Universität zu Köln), R. Saalfeld (Universität zu Köln), S. Smajic (Universität zu Köln), R. Grellmann (Universität zu Köln), L. Moser (Universität zu Köln), M. Horrobin (Universität zu Köln), A. Borkar (Universität zu Köln), M. García-Marín (Universität zu Köln), M. Dovciak (Astronomical Institute of the Academy of Sciences Prague), D. Kunneriath (Astronomical Institute of the Academy of Sciences Prague), G. D. Karssen (Universität zu Köln), M. Bursa (Astronomical Institute of the Academy of Sciences Prague), C. Straubmeier (Universität zu Köln) and H. Bushouse (Space Telescope Science Institute, Baltimore, Maryland, USA).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu.

ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra.

ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Andreas Eckart
University of Cologne
Cologne, Germany
Email: eckart@ph1.uni-koeln.de

Monica Valencia-S.
University of Cologne
Cologne, Germany
Email: mvalencias@ph1.uni-koeln.de

Richard Hook
ESO, Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Další související články:

+ ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr. Nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu…
+ Gigantická černá díra v Arp 299, monstrum v kolidujících galaxiích
+ Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie
+ NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Kosmický teleskop Spitzer je opět v provozu
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Höhenweg Sengsengebirge (1), rakouská hřebenovka Sengsengebirge
Hory Východ Slunce z Velkého Choče, zimní túra na nejvyšší horu Chočských vrchů
Hory Východ Slunce z Lysé hory, noční výstup na nejvyšší horu Beskyd
Hory Za výhledy na hřeben Kaitersbergu, turistika v Bavorském lese
Reklama
Témata našich článků…
Čertovo jezero Malá Fatra, ubytování Majláthova chata Hrad Helfštýn Krušné hory Téryho chata Luční bouda Kvarky Bouzov Balcarka Bzovík Maroko Punkevní jeskyně Polárka Vartovka Wildspitze Volovské vrchy Cumulonimbus Bratislavský hrad Měsíc Pohorky Keprník
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Reklama
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist