Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 28.1.2016 , svátek má
Reklama
Treking > Aktuality > Mount Everest

Mount Everest

Historie dobývání nejvyšší hory světa

13.3.2007 | Václav Prokůpek, foto repro

Dvacátého devátého května před třiapadesáti lety dobyli Novozélanďan EDMUND HILLARY a Šerpa TENZING NORGAY vrchol nejvyšší hory světa! Tenzing potom prohlásil: "Buďte velcí a šlechetní a pomáhejte i druhým, aby byli také takoví. Tomu jsem se naučil a tomu se mohou naučit od velké bohyně Čomolungmy všichni lidé."

Na vrcholu

Moudré knihy se neshodují.Většinou tvrdí, že jako hora hor je 8 848 m vysoká, ale mnohé připouštějí, že měří až 8 882 m. Narodila se ve třetihorách a o mnoho miliónů let řekli lidé, že se celý ten nejvyšší masív na světě jmenuje Himaláj. I ona se dočkala jména.

V polovině devatenáctého století jí dal své příjmení Sir Georg Everest, který vedl měření himalájských obrů, před třiceti lety prohlásili Angličané, že její pravý název je Čomolungma. Zůstalo při tom, ale to jméno původně nepatřilo jen jediné hoře; je to tibetský název nepálského Himaláje, kterému hora vládne. Nepálská vláda přidala třetí jméno – Sagarmatha. Nepokřtil ji tedy lid, který žije v himalájských údolích. Byla pro něj zakryta mohutnými horskými masívy, byla příliš vysoká…

Cesty horalů dřív končily jen na nejvyšších pastvinách, tedy ve výšce kolem 5 000 m. Neexistují žádné zprávy o tom, že by se někdo z nich vydal k bílým vrcholkům hor, které končily tak vysoko, jako by prorážely klenbu oblohy. Bránily jim v tom i pověry, varující před hněvem démonů a bohů, žijících na vrcholech všech vysokých hor.

Jen jediný z himalájských kmenů přetrhl láskou k horám pouta pověr – Šerpové. Těmto statečným mužům patří asi Himaláj nejvíc, bez jejich kvalit by nikdy neuspěly velké horolezecké výpravy. Cestu k vrcholům začali jako vysokohorští nosiči, brzy se však osvědčili i jako horolezci a v posledních letech i jako vůdcové.

Horolezecká historie tohoto kmene začíná vlastně už v roce 1899, kdy D. W. Freshfield najal několik Šerpů jako nosiče a byl s jejich službou nadmíru spokojen. Několik dalších Evropanů pak uposlechlo Freshfieldových rad a také nebylo se šerpskými nosiči zklamáno. Rozhodující vysvědčení horalům tohoto kmene však dal slavný badatel dr. Kellas.

Začátkem tohoto století prošel se Šerpy velkou část Himaláje a přesvědčil se o jejich vynikajících vlastnostech, věčném optimismu, věrnosti, pracovitosti a velké fyzické odolnosti. Kellas proto doporučil anglickým horolezcům šerpské nosiče i pro první výpravu na Mount Everest v roce 1921.

V základním táboře

Šerpa prý znamená "člověk z východu". Kmen dnes sídlí ve východním Nepálu v krajině Solo-Pharak-Khumbu jižně od Everestu. Etnicky patří k tibetským Mongolům a jeho původním domovem je východní Tibet na horním toku řek Jang-ć-ťiang a Mekong. Šerpové mají s Tibeťany mnoho společného; buddhistické náboženství, velmi podobnou řeč, většinou se řídili tibetským kalendářem, který nemá pro roky čísla, ale opakující se jména. Šerpská řeč nemá vlastní abecedu a tak lámové píší tibetským písmem.

Dnes už Šerpové téměř nestačí krýt poptávku horolezeckých výprav; v indickém Dárdžilingu a v nepálském Káthmandú mají poloodborové organizace, u nichž si expedice musí služby Šerpů zamlouvat dlouho předem. Stali se slavnými nejen mezi horolezci, ale i nejširší veřejnost ocenila mnohokrát jejich schopnosti. Nejslavnějším z nich je Tenzing Norgay. Narodil se ve vesnici Ccha – čhu blízko hory Makalu v oblasti Khumbu.

V tibetském kalendáři byl tenkrát rok Zajíce, jinde ve světě konec května 1914. Lámové mu předvídali velkou budoucnost, vždyť jméno Tenzing Norgay znamená "bohatý a šťastný vyznavač víry". Jeho bohatstvím a štěstím se staly hory. Už jako chlapec je měl rád a ze všeho nejvíc ho lákala ta, které říkali "Bohyně Matka světa" a o které šerpské matky vyprávěly svým dětem, že "je to hora tak vysoká, že ji žádný pták nepřeletí". Tenzing šestkrát k té hoře šel marně, posedmé se na jejím vrcholku objal s Novozélanďanem Hillarym.

V roce 1921 přijela do Dárdžilingu výprava anglických horolezců, která mířila k Mount Everestu. Nevytyčila si dobytí vrcholu, šlo spíš o průzkum a hledání optimální cesty. Angličané museli volit cestu Tibetem k severní straně vrcholu, protože do Nepálu nikdo ze Západu nedostal povolení ke vstupu. Ze základny poblíž kláštera Rongbuk podnikli horolezci řadu výstupů k vysokým průsmykům.

George Leigh – Mallory vystoupil s několika kolegy až do Severního sedla ve výšce nad 7 000 m přesvědčen, že našel nejschůdnější cestu. O rok později přijela první skutečná horolezecká výprava a mnoho Angličanů a Šerpů se vydalo po objevené trase zaútočit na vrchol. Nejlepší lezci se dostali až do výše 8 320 m, tedy 600 m pod vrchol a mnohem výše, než kdy člověk vystoupil. Výpravu však zastavila tragédie pod Severním sedlem, kde se utrhla veliká lavina, pod níž zahynulo sedm šerpských nosičů.

Hillary

Byla to největší pohroma, k jaké kdy v boji o Everest došlo. V roce 1924 se Angličané objevili v Dárdžilingu opět. Na Čomolungmu se vydala expedice zkušených horolezců a osvědčených Šerpů. I tento pokus skončil tragicky. Z nejvyššího tábora se pokusili o výstup dr. T. H. Sommervell a plukovník E. F. Norton. Norton se dostal až do výše 8 530 m, což bylo až do roku 1952 světovým rekordem, ale výš nemohl, vrátil se. Po nich odešli zkusit štěstí Mallory a Irving. Zmizeli v bílém světě.

Nikdo neví, jak vysoko se dostali, jak a proč zahynuli. Touhu po dobytí nejvyšší hory světa tato dvě setkání se smrtí hodně přibrzdila. Ke čtvrtému pokusu o slezení se Angličané odhodlali až v roce 1933. Výprava neuspěla. Wyn Harris a L. R. Wager a po nich Frank Smythe s Ericem Shiptonem došli asi tak vysoko, jako před nimi Norton. O rok později se tajně vydal za slávou Everestu Angličan Maurice Wilson s třemi Tibeťany.

Po neshodách se Wilson pokusil o sólovýstup a už se nikdy nevrátil. Také Lord Hunt, vedoucí výpravy z roku 1953, se už před startem nevyjadřoval optimisticky: "Strašil by mě vítr. Dodnes mám o himalájském větru strašné sny! Jedním slovem příšerný úkaz. Jednou mě vítr opravdu až rozplakal. Nikdy nezapomenu na zvuk, s jakým vítr naráží do Everestu, připomíná řev řítícího se expresu. Nejsem si jist, jestli tenkrát ten strašný vítr dul proti jihozápadní stěně, kterou chce Boningtonova výprava zdolat nebo proti západnímu hřebeni."

Obrovská výška dělá z výstupu na Everest logistický problém. Khangčhendzónga, Khangčhendzónga II a Everest patří v horolezectví do zcela zvláštní kategorie. Na všechny ostatní hory lze vylézt jinou metodou, zpravidla stačí odvaha a schopnosti dvojice horolezců, ale tady to nejde. Znamenalo by to jistou katastrofu. Vrcholové družstvo musí mít za sebou silnou podporu. Technicky je třeba Annapurna obtížnější. Everest je do výše 8 200 m poměrně jednoduchý, technické potíže nastávají až posledních 600 m. Nevyrovnají se obtížností Annapurně, ale problém je složitější tím, že se musí řešit ve výšce 8 300 m." To jsou slova Christiana Boningtona.

V roce 2004 byl Everest znovu obléhán. Italové k němu přijeli se silnou výpravou a od severu k němu mířili Francouzi, kteří dostali čínské povolení k průchodu Tibetem. Je to už přes padesát let, co se na vrcholu objali Tenzing s Hillarym. Je jiná doba, člověk stanul na Měsíci, myslí na cestu k planetám, ale nezapomíná, že v Himaláji je 8 848 m vysoká hora. Cesta na ni nemá pro lidstvo žádný praktický význam, ale je testem lidské vůle a vytrvalosti. Vždycky se bude vyslovovat s úctou její jméno – Mount Everest.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Jupiter Borový vodopád Vosecká bouda Cvilín Zámek Hluboká Chata Horalka Chata Jelenka Macocha Pluto Sluneční soustava Motýli Matterhorn Hukvaldy Kvarky Konopiště Pluto Altocumulus Velhartice Bouřky Černá díra Opruzeniny Čertův mlýn
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
ANKETY, PŘÍSPĚVKY, NASTAVENÍ
Nová anketa Trekingu, hlasujte i vy
Vložit nový příspěvek na web www.treking.cz
Fototapety na plochu vašeho počítače
Nastavte si treking.cz jako domovskou stránku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Česká republika, hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist