Pojmenování prvních čtyř Jupiterových měsíců, které objevil 7.1.1610 Galileo Galilei (odsud také pojmenování Galileovské měsíce) pochází od Simona Mariuse z roku 1614. Jeho návrh byl ale ve své době zamítnut. K opětovnému použití jím navržených názvů došlo až ve 20. století.
Měsíc Io, který se ze Země jeví jako objekt 5. magnitudy a
je tudíž dobře pozorovatelný již malým triedrem) lze bez nadsázky považovat za
nejpodivuhodnější měsíc Sluneční
soustavy. Především díky jeho aktivním sopkám,
které chrlí lávu a plyny do výšky 300 až 800 km nad povrch měsíce rychlostí až
přes jeden kilometr za sekundu. První aktivní sopky na Io pozorovala sonda
Voyager 1 9.7.1979, která tady zaregistrovala celkem devět aktivních vulkánů.
Teplo v nitru Io, které je hnacím motorem jeho vulkánů, jsou slapové síly, které vznikají vzájemným působením Io a Jupitera a rovněž sousedních měsíců Europa a Ganymed. Teplota na povrchu Io dosahuje pouhých –143 °C, avšak aktivní oblasti v okolí sopek mají okolo 17 °C. Druhým ze zdrojů energie tohoto měsíce je působení magnetického pole planety Jupiter. Io totiž obíhá kolem Jupiteru uvnitř jeho magnetosféry a silných radiačních pásů.
Vzájemnou interakcí dochází k indukování neobyčejně silných elektrických výbojů, které dosahují napětí 400 000 V a proudu až 3 000 000 A! Tyto nepředstavitelné výboje probíhají v atmosféře Io. Aby toho nebylo málo, atmosféra Io silně interaguje s Jupiterovou magnetosférou, což vede k odnosu materiálu z Io. Ten pak vytváří mohutný plazmový prstenec táhnoucí se za měsícem Io.
Některé vysoce energetické ionty síry a kyslíku doputují podél magnetických siločar až do atmosféry planety Jupiter, kde mohou způsobovat polární záře.
Měsíc Io má průměr 3 642 km, je tedy o něco málo větší než náš Měsíc. Má kovové jádro a převážně silikátový plášť. Charakteristika nitra tohoto vulkanického měsíce byla odvozena z charakteristik magnetického a gravitačního pole, která mapovala sonda Galileo.
Z aktivních vulkánů na povrchu měsíce Io, který je vulkanicky nejaktivnějším tělesem celé naší Sluneční soustavy, jsou to sopky Pele, P3 Prometheus, Pillan Pathera, Ra Pathera, která je velkou štítovou sopkou s lávovými proudy dlouhými až 300 km.
Vedle sopek jsou na Io i vulkanicky činné oblasti, jako např. Haemus Mons v blízkosti jižního pólu měsíce. Aktivní oblasti jsou pokryty nejen silnou vrstvou silikátových hornin, ale také sírou, která se zdá být jakýmsi katalyzátorem zdejší vulkanické aktivity.
Fyzické charakteristiky měsíce Io
| Střední poloosa měsíce Io | 421 700 km |
| Pericentrum | 420 000 km |
| Apocentrum | 423 400 km |
| Excentricita oběžné dráhy | 0,004 1 |
| Oběžná doba | 1,769 137 dne |
| Orbitální rychlost | 17,334 km/s |
| Sklon oběžné dráhy | 0.05° |
| Rozměry měsíce Io | 3 660,0 × 3 637,4 × 3 630,6 km |
| Střední poloměr | 1 821,3 km |
| Hmotnost měsíce Io | 8,931 9 × 1022 kg |
| Střední hustota | 3,55 g/cm3 |
| Gravitační zrychlení na povrchu | 1,796 m × s-2 |
| Úniková rychlost | 2,558 km/s |
| Albedo | 0,63 ± 0,02 |
| Teplota na povrchu Io | 90 K - 130 K |
| Vizuální hvězdná velikost | 5,02m |
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.