Ve vzdálenosti asi 8 000 světelných let, směrem do souhvězdí Štíra, se nachází mlhovina NGC 6357 - díky svému vzhledu na záběrech ve viditelném světle je někdy označovaná jako mlhovina Humr [1]. Jedná se o oblast plnou mohutných zářících oblaků plynu a temných cárů kosmického prachu. Uvnitř těchto oblaků se rodí nové hvězdy včetně hmotných horkých stálic zářících ve viditelném světle nápadnou modrobílou barvou.
K vytvoření tohoto záběru byla použita data získaná pomocí dalekohledu VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy), který pracuje na observatoři Paranal v Chile. Představuje však pouze malou část rozsáhlé přehlídky označované zkratkou VVV (VISTA Variables in the Vía Láctea), jejímž úkolem je snímkování centrálních částí Galaxie.
Čtěte také: Pohled Hubbleova teleskopu na trpasličí galaxii NGC 5477
Díky tomu, že infračervené záření lépe prostupuje prachem naplněnými oblastmi [2], ukazuje tento nový snímek naprosto odlišný pohled, než jaký známe ze záběrů stejného objektu ve viditelném světle (například ze snímku pořízeného pomocí dánského 1,5 m dalekohledu na observatoři La Silla).
Jedna z mladých jasných hvězd v mlhovině NGC 6357, známá pod označením Pismis 24-1, byla dokonce považována za jednu z nejhmotnějších známých hvězd. Následně se však ukázalo, že je ve skutečnosti tvořena přinejmenším trojicí mohutných stálic, každá o hmotnosti téměř 100 Sluncí. I tak jsou tyto hvězdy pořádnými bumbrlíčky a patří k nejhmotnějším známým hvězdám v Galaxii. Hvězda Pismis 24-1 je nejjasnějším objektem v hvězdokupě Pismis 24, ve shluku hvězd, o kterém se předpokládá, že vznikl společně uvnitř mlhoviny NGC 6357.
Dalekohled VISTA je největší a nejvýkonnější přehlídkový teleskop, jaký astronomové dosud používali. Je určen k mapování oblohy v infračerveném záření. Úkolem přehlídky VVV je skenování centrální výduti a části roviny Galaxie. Cílem je vytvoření rozsáhlého katalogu, který astronomům pomůže odhalit původ, rané fáze vývoje a detaily ve struktuře naší Galaxie.
Některé části mlhoviny NGC 6357 pozoroval také dalekohled NASA/ESA HST nebo teleskop ESO/VLT. V obou případech se však jednalo o snímky ve viditelném světle a při srovnání s tímto novým záběrem v infračerveném oboru narazíte na řadu rozdílů. V infračerveném pásmu jsou velké plochy rudě zbarvených oblaků výrazně zredukovány s světle fialové proudy plynu se z mlhoviny táhnou v jiných místech.
Poznámky
[1] Neformální pojmenování - mlhovina Humr - někdy bývá spojováno rovněž s objektem Messierova katalogu M 17. Tento objekt však bývá častěji označován jako mlhovina Omega.
[2] Pozorování v infračerveném oboru mohou pomoci odhalit struktury, které jinak ve viditelném světle pozorovatelné nejsou - například proto, že objekt je příliš chladný, je obklopen oblakem prachu nebo je příliš daleko (tak daleko, že vlnová délka viditelného světla se díky rozpínání vesmíru prodloužila a posunula se tak do infračerveného oboru).
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.
ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu.
ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy.
VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra.
ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru".
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.