NGC 3590 je otevřená hvězdokupa v brázdě Lodi Argo

NGC 3590, hvězdokupa

Tento nový snímek plný barev z 2,2 metrového dalekohledu MPG/ESO pracujícího na observatoři La Silla v Chile nám ukazuje otevřenou hvězdokupu NGC 3590. Hvězdy jasně září na popředí dramatické scenérie temných skvrn prachu a barevných oblaků zářícího plynu. Toto malé hvězdné seskupení poskytuje astronomům vodítko, jak se tvoří a vyvíjí hvězdy a také poskytuje informace nutné k poznání struktury spirálních ramen naší Galaxie.

NGC 3590 je malá otevřená hvězdokupa, která se nachází v souhvězdí Lodní kýl (lat. Carina, dříve součást souhvězdí Loď Argo). Od Země je vzdálená přibližně 7 500 světelných let. Je to seskupení několika desítek hvězd, které jsou navzájem slabě vázány gravitační silou a jejichž stáří je odhadováno na 35 miliónů roků.

Tato hvězdokupa není jen pěkná, ale hlavně je velmi užitečná pro astronomy. Při jejím výzkumu - a stejně tak při výzkumu dalších hvězdokup v okolí - mohou astronomové prozkoumat vlastnosti spirálního disku naší Galaxie. NGC 3590 se nachází v jednom ze spirálních ramen, na které máme z naší pozice v Galaxii nejlepší výhled: ve spirálním rameni "Lodní kýl".

Čtěte také: Chaos v oblasti hvězdotvorby, oblak plynu v souhvězdí Střelce

Naše Galaxie má množství spirálních ramen, což jsou vlastně dlouhé zakřivené proudy plynu a hvězd, táhnoucí se z galaktického centra. Dvě hlavní spirální na hvězdy bohatá ramena a také dvě malá ramena s menším počtem hvězd jsou pojmenována po souhvězdích, ve kterých se nachází nejnápadnější část těchto útvarů. Spirální rameno "Lodní kýl" je vidět ze Země jako část noční oblohy s velkým množstvím hvězd.

Název tohoto ramene, tedy "Carina" neboli "Lodní kýl" je vlastně docela vhodný. Spirální ramena jsou "hustotními vlnami" plynu a hvězd, které jsou hnány galaktickým diskem a způsobují mohutné epizody vzniku nových hvězd, aby na místě zanechaly hvězdná seskupení podobná otevřené hvězdokupě NGC 3590. Objevem takto mladých hvězd, jako jsou ty ve hvězdokupě NGC 3590, a jejich pozorováním, je možné určit vzdálenosti různých částí daného spirálního ramene, což nám pomáhá zpřesňovat informace o jeho struktuře.

Typické otevřené hvězdokupy mohou obsahovat od několika desítek až po několik tisíc hvězd a poskytují tedy astronomům cenné informace o vývoji hvězd. Hvězdy v otevřené hvězdokupě, jako je NGC 3590, vznikly ve stejném čase a ze stejného oblaku plynu a jsou tudíž skvělými testovacími místy pro teorie vzniku a vývoje hvězd.

Snímek pořízený kamerou WFI (Wide Field Imager) umístěnou na 2,2 metrovém dalekohledu MPG/ESO na observatoři La Silla zachycuje otevřenou hvězdokupu a také oblaky plynů, které ji obklopují. Oblaky svítí v oranžových a červených odstínech díky záření blízkých horkých hvězd. Kamera WFI má velké zorné pole, tudíž je na snímku zachyceno obrovské množství hvězd v pozadí.

K získání tohoto snímku bylo pořízeno několik dílčích snímků s využitím řady filtrů k zachycení různých barev scenérie. Snímek byl vytvořen kombinací snímků pořízených ve viditelné a infračervené části spektra a také speciálním filtrem, který propouští pouze záření na vlnové délce ionizovaného vodíku.

Odkazy

• snímky dalekohledu MPG/ESO
• snímky pořízené dalekohledem MPG/ESO
• snímky obsarvatoře La Silla

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu.

ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra.

ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru".

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Sylvie Gorková
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO, Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1416. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

Další související články: