Elongace a konjunkce, ekliptikální délky

Rozdíl mezi ekliptikální délkou tělesa a Slunce

Elongace je rozdíl mezi ekliptikálními délkami tělesa na obloze (planety) a Slunce, tedy elongace je úhlová vzdálenost mezi ekliptikálním středem Slunce a pozorovaného objektu na obloze, resp. největší kružnicí, která pozorovaným objektem prochází.

U planet je elongace úhel, který svírá spojnice Slunce, Země a pozorované planety. U vnějších planet může elongace nabývat hodnot od 0° po 180°, u vnitřních planet od 0° jen po jistou e_max. Maximální elongace u Venuše může činit 47° 47´, u Merkuru pouhých 27° 56´.

Zejména u planety Merkur má malá elongace na svědomí, že je tato planeta ze Země poměrně špatně pozorovatelná, neboť se od Slunce příliš nevzdaluje a často se ztrácí ve večerním soumraku. Nejlepší podmínky k pozorování vnitřních planet, které, podobně jako náš Měsíc, při pohledu ze Země střídají fáze. Nejlepší podmínky k pozorování vnitřních planet proto nastávají jen v obdobích největší elongace.

Čtěte také: Soumrak: Astronomický, občanský a nautický soumrak

Zvláštním případem elongace je tzv. opozice, tehdy úhlová vzdálenost planety od Slunce dosahuje svého maxima, tedy 180°. Při dalším zvláštním případu elongace, kdy e = 0°, hovoříme o tzv. konjunkci. Posledním zvláštním případem elongace, který má své vlastní pojmenování, je kvadratura. Tehdy činí elongace (e) 90°. Opozici, konjukci a kvadratuře říkáme souhrnně aspekty.

Další související články: