Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 12.1.2016 , svátek má
Treking > Aktuality > Gerlachovský štít aneb jak si v horách nepočínat

Gerlachovský štít aneb jak si v horách nepočínat

Jak si v horách raději nepočínat!

6.3.2007 | Aleš Sokol

Státní svátek 28.10.2002 vyšel na pondělí, a tak pro mnoho turistů toto datum znamenalo prodloužený víkend někde v horách. Já s Petrem jsme nebyli výjimkou. V hospůdce (kde jinde?) jsme domluvili vše potřebné a nezbytné pro cestu směr Gerlachovský štít. V předvečer plánovaného odjezdu mi Petr volá a sděluje, že není potřeba tahat lezecký matroš včetně lana, protože tam loni byl jeho kámoš a prý je to v pohodě! S vidinou mnohem lehčího batohu po nějaké době souhlasím a v pátek odpoledne vyrážíme.

Gerlachovský štít

Za tmy přijíždíme do Starého Smokovce a za svitu čelovek stoupáme k chatě Sliezsky dom. Celou noc a následující den prší, čili zůstáváme v suchu až do odpoledne, kdy se déšť mění v sníh a my se přesouváme do místní hospody, kde se občerstvujeme čajem a pokračujeme kolem Velického plesa nad hranici věčného deště až k nástupu do tzv. Velické próby. Tady na sněhu mezi sutí rozkládáme stan upozorňujeme, že volné táboření je na území TANAPu zakázáno – pozn. red.).

Cestou jsme potkali dva členy horské služby, se kterýma jsme se dali do řeči, načež nám řekli, že na Gerlach přes Velickou próbu v tuto roční dobu a za tohoto počasí nechodí ani horští vůdci. A co my? Bez sedáků a lana? Bude-li pod čokla - jdeme dolů, zlepší-li se počasí - zkusíme to. Kvůli silné vichřici celou noc bdíme a držíme konstrukci stanu. Kolem čtvrté ráno vítr polevuje a později už panuje azúro protkané podezřelým klidem po bouři.

Nastupujeme do Velické próby, což je asi 15 až 20 metrová stěna s řetězy a kramlemi. Sníh dvojkový terén hravě mění v trojkové pachtění v mačkách a s cepínem někam, kde to známe jen z průvodce. V sedle nad Kotlom začíná pěkně fučet a dva kluci, které tam potkáváme to vzdávají a slaňují dolů. V dálce před námi vidíme další čtyři a tak dříve, než vítr vyhladí stopy vyrážíme za nimi.

Během krátké doby se zatáhlo, začalo sněžit a vítr ještě zesílil. Postup přes skalnatá žebra bez lana se stává psychicky náročným, stále pomalejším a překonávání některých exponovaných úseků vyžaduje maximální soustředění. Nicméně kolem 13.30 dosahujeme vrcholu za neuvěřitelného vichru, kde potkáváme již dříve zmiňovanou čtyřku.

Společně sestupujeme dolů s viditelností jen několika metrů, načež zjišťujeme, že žleb v závěrečné části končí kolmou asi 30 m stěnou, zatímco kluci mají jen čtyřicítku lano. Zpět nahoru, přes několik žeber do dalšího žlebu a dolů. Nastává stejná situace a my jsme nuceni šlapat bezpočet výškových metrů zase nahoru a překonávat další žebra do následujícího žlebu. Vítr nás nemilosrdně bičuje do obličeje, sněhu rapidně přibývá a my fyzicky vyčerpaní se stupňujícím se strachem bojujeme s časem.

Zatímco se s orientací na štíru zoufale snažíme najít cestu, stmívá se a Petr za skalnatým výčnělkem nachází malou polici z nafoukaného sněhu. Bivak! Stan se v úzkém žlebu mezi kolmými stěnami pochopitelně stavět nedá, a tak ušlapáváme prostor jen pro dva spacáky, batohy a flašku rumu. Po chvíli se už celí mokří soukáme do spacáků s nepříjemným pocitem vědomí neblahé reality.

Později večer začíná vítr hnát žlebem menší laviny jednu za druhou, jež nám svou sílou podtlaku pomalu ukrajují z police. Laviny nás zafoukávají čerstvým sněhem a my se celých 12 hodin v intervalu 20 minut vykopáváme ven, načež se svou tělesnou teplotou zase protápíme níž. V noci se notně promrzlí choulíme k sobě už jen na malém kousku udupaného sněhu a já, byť jsem zarputilý ateista, modlím se k bohu ať se rozední dříve, než nás to strhne!

A tady už si bystrý čtenář všimne, že se tak stalo, neboť bych to nemohl psát. Společně s kluky konečně nacházíme cestu dolů a ocitáme se u Batizovského plesa, kde je stále tak silný vítr, že někteří z nás padají i na rovině. V místním bufetu ve stanici Vyšné Hágy nám později naši bratia sdělují, že je výluka na trati kvůli silné vichřici o rychlosti až 180 km/h, která pustoší celou Evropu.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Díky! (Renča K., 09.07.2015, 12:28 )
Díky za článek! Poučné.
blbec (sveto knor, 10.12.2010, 22:28 )
toto písal úplný idiot...chodím po horách, bol som vąelikde vo svete ale vy Čeąi ste vąade kam prídete povaľovaní za exotov a blbov...keď uľ ste boli takí blbí ľe ste tam iąli v takom počasí a bez poznania trasy, tak sa s tým aspoň nechváµte...
Ach jo, Sveto, (-OB-, 10.12.2010, 22:38 )
troąku nacionalisticko - ignorantská poznámka. To, ľe bylo blbostí jít v daných podmínkách na Gerlach je pravda, také se autorovi článku divím, ale ľe jsou Čeąi vąude ve světě brání za ignoranty? Vľdy» vąude ve světě, ty »ulo, téměř nikdo nerozezná Čecha od Slováka a jeątě navíc si nás pletou s Jugoslávci. Snad kromě Maďarů, Rakuąanů a Němců, coľ je dáno tak nějak historickou zkuąeností. Takľe kdyľ třeba ve ©výcarsku někdo něco takového o Čeąích vypustí, klidně tím bulíkem mohl být Slovák, stejně tak Chorvat, Srb - neb jak my říkáme Jugoą. Che si to při tom dohlédnout alespoň na ąpičku nosu.
Alebo to môľe by» Moravák či Ostravák, (KarolM, 10.12.2010, 23:00 )
ale tí sú vlastne tieľ skôr Slováci : ))
Ahoj (Lukáą Lenon, 04.08.2011, 13:24 )
Karol, úplně si to trefil! A přijeď zase někdy na Slovácko! :-)
Jo a v Rusku (-OB-, 11.12.2010, 08:33 )
by to jeątě mohli být Čečenci. O jejich dovednostech v horách nic nevím, zato ale vím, ľe se jiľ rodí s kalaąnikovem v ruce :-)).
Nadpis článku hovoří ... (Ivan Zajíček, 12.12.2010, 22:12 )
Ahoj! Vľdy» uľ název článku jasně naznačuje, ľe počínání nebylo ą»astné a celý článek byl napsán s pokorou. Dá se říci, ľe má spíąe význam výchovný neľ vychloubačný a redakce ho tam asi dala také proto, aby bylo jasné, ľe riskovat se nemá! Nejlepąí horolezec je přece starý horolezec!ALE SNAD KA®DÝ Z NÁS SE URČITĚ V PODOBNÉ ©LAMASTICE PÁRKRÁT V ®IVOTĚ OCITL -ZVLÁ©TĚ, KDY® SE POČASÍ ZMĚNILO NEČEKANĚ A NENADÁLE. A PAK SE CHOVÁ KE V©EM NÁRODNOSTEM STEJNĚ...Nebo ne?
Pokora? (Eddy, 04.08.2011, 10:39 )
Nezlob se na mně,ale lézt neznamená riskovat a pak o tom ,,s pokorou"psát. Uľ od začátku článku je jasné,ľe autor podceňuje základní pravidla pohybu v horách.Spíą neľ pokora je z toho cítit arogance. A co se týká předchozích příspěvků o čeąích,je to asi pravda.My,čeąi si myslíme,ľe kdyľ je to za rohem,tak to známe,nic nás nemůľe překvapit ap.Prostě kam česká noha vstoupí,tak uľ to je brnkačka.A následuje neątěstí.Důkazem jsou nehody českých ,,turistů"nejen v Tatrách,ale taky na Jadranu(naąe moře)ap.


Další související články:

+ Orlí stezka, horská krása polské části Tater
+ Tatranské putování, Polské Tatry
+ Zimní Rysy 2 503 m, Vysoké Tatry
+ Výstup na Kôprovský štít, Vysoké Tatry
+ Výstup na Slavkovský štít
+ Výstup na Jahňací ští, Vysoké Tatry
+ Gerlachovský štít (2 655 m), Vysoké Tatry
+ Vysoké Tatry, turistický průvodce
+ Vysoké Tatry, obecné informace
+ Záchranáři, o jednom televizním seriálu
+ Šerpa rallye ve Vysokých Tatrách
+ Vysoké Tatry, nejvyšší karpatské pohoří, ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách
Reklama
Témata našich článků…
Jupiter Borový vodopád Vosecká bouda Cvilín Zámek Hluboká Chata Horalka Chata Jelenka Macocha Pluto Sluneční soustava Motýli Matterhorn Hukvaldy Kvarky Konopiště Pluto Altocumulus Velhartice Bouřky Černá díra Opruzeniny Čertův mlýn
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Česká republika, hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist