Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 21.1.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Tvrz Hanička

Tvrz Hanička

Muzeum, dělostřelecká tvrz Hanička

7.5.2009 | Kamil Balaj, foto Otakar Brandos

Muzeum Pevnost Hanička najdeme přibližně sedm kilometrů od Rokytnice v Orlických horách, kousek od bývalé hranice s Polskem (dříve Německem). Pěší turisté a cyklisti se k muzeu dostanou nejlépe z červené turistické značky, která vede po hřebeni Orlických hor, ze směru od Zemské brány a Bartošovic, nebo Masarykovy chaty na Šerlichu.

Jeden z pancéřových zvonů tvrze Hanička

Z této značky vede odbočka nad osadou Panské Pole - Hanička, přímo k areálu muzea. Od Rokytnice v Orlických horách po modré turistické značce k záchytnému parkovišti na Panském Poli a pokračovat dál po červené ve směru Anenský vrch přes území Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Cesta od záchytného parkoviště je dlouhá 1 500 metrů a trvá podle rychlosti chůze 20 až 25 minut.

Dělostřelecká tvrz Hanička patřila do systému předválečného opevnění budovaného ve třicátých letech minulého století proti tehdejšímu rozpínajícímu se Německu. Stavěna byla v letech 1936 - 38 pražskou firmou Ing. Bedřich Hlava. Výstavbu řídilo Ženijní skupinové velitelství X. se sídlem v Rokytnici v Orlických horách. Stavební práce byly hotovy za 22 měsíců a náklady na výstavbu dosáhly částky 28 milionů předválečných korun.

Své jméno Hanička dostala podle nedaleké osady a postavena byla jižně od kóty 985 Anenský vrch nedaleko od Rokytnice v Orlických horách. Velitelem Haničky byl jmenován major pěchoty Jaroslav Mikuláš Novák, bývalý legionář a účastník bitvy u Zborova.

Plánovaná posádka byla vypočítána na 426 mužů a rota pěchoty určená k obraně okolního překážkového systému. Haničku měl obsazovat VII. prapor 19. hraničářského pluku, umístěný v kasárnách v Rokytnici v Orlických horách. Hanička na podzim roku 1938 ještě nebyla vybavena, řada jejího vnitřního zařízení chyběla a proto většina posádky v září 1938 sídlila v mírových kasárnách v Rokytnici a na pevnosti se střídaly pouze strážní jednotky.

Pevnost Hanička se skládala ze šesti povrchových objektů, v podzemí mezi sebou propojenými 1,5 kilometry chodeb a sálů. Mohutné sály pro množství munice a dalších zásob, což mělo posádce umožnit boj i v případě obklíčení po dobu až několika měsíců.

Z výzbroje Haničce chyběly především tři 100 mm houfnice, které se měly namontovat do dělostřeleckého srubu pevnosti a chyběla i dělová věž se dvěmi houfnicemi, která měla být nejúčinnější zbraní předválečného opevnění. Tato věž by mohla střílet v rozsahu 360° do vzdálenosti téměř dvanácti kilometrů při rychlosti střelby 2 × 20 ran za minutu.

Z vojenského hlediska nemohla pevnost splnit úkoly, které po ni byly po stránce obrany tehdejší republiky kladeny a 10. října 1938 dopoledne byla bez boje předána zástupcům německé armády, tehdejšího Wehrmachtu. Většinu zařízení ovšem vojsko před předáním demontovalo a odvezlo do skladů ve vnitrozemí za neuvěřitelných osm dní.

Ovšem v období po roce 1939 většina odvezeného materiálu stejně padla do německých rukou. V období okupace jsou některé z objektů v roce 1940 ostřelovány německým dělostřelectvem a je zkoušena kvalita železobetonu. Pravý pancéřový zvon nese dodnes známky po německých ženistech, kteří zde zkoušeli prúpalné nálože.

Po válce je Hanička v majetku Československé armády a udržuje ji rokytnická posádka a zároveň je zdrojem pitné vody pro Rokytnici. Ženijní vojsko v padesátých letech minulého století uvažuje rozšíření podzemí pro potřeby skladů a do podzemí se dostává pouze několik vojenských delegací. Pohromou pro Haničku je období let 1954 - 58, kdy do místních lesů zajíždí Národní podnik Kovošrot. Bez povolení vytrhává pancéřové zvony, které odváží do hutí k dalšímu zpracování. Odstřel zvonů poškodil objekty mnohem víc než Němci za šest let okupace a Hanička tak ztrácí pro armádu význam.

Národní podnik Zelenina se chce vytvořit na Haničce sklady zeleniny, ovšem dostupnost v zimním období je složitá a tak od toho upouští. V podzemí pevnosti je zkoušen i systém spojení pro Pražské metro. V letech 1967 - 68 je redukována vojenská posádka v Rokytnici, která Haničku udržovala. Po roce 1968 kasárna obsazuje sovětské okupační vojsko a vodní zdroj je brzy označen jako nedostatečný.

Od roku 1968 probíhají první snahy o zpřístupnění této památky pro veřejnost, což se podaří o rok později a roku 1969 je zpřístupněna veřejnosti. Nejdříve se provází za svitu baterek, později je část trasy osvětlena agregátem. Na podzim roku 1972 se zde natáčí scény do filmu režiséra Otakara Vávry - Dny zrady. Pro natáčení filmu byly zhotoveny i dvě makety dělostřeleckých houfnic, které mohli návštěvníci tehdy vidět v rámci prohlídky muzea.

Roku 1975 byla zabrána tehdejším rezortem Federálního ministerstva vnitra a houfnice byly převezeny na sousední pevnost Dobrošov u Náchoda, kde jsou dodnes. První novodobé úpravy Haničky započaly v roce 1979 pod krycím názvem Kahan a měly tři etapy. Kahan - " světlo mocných v temnotách doby" měl být úkryt, který měl hrstce vyvolených umožnit přežití v období válek, či jiných lokálních konfliktů, úkryt pro boj s vnitřním i vnějším nepřítelem. Práce zde pokračují i po roce 1989 až do roku 1993, kdy se definitivně zastavily.

Ačkoli přestavba spolykala stamiliony korun, nikdy nebyla dokončena. Na jaře roku 1995 byla Hanička označena Policií ČR za nepotřebnou a nevyužitelnou a byla předána Okresnímu úřadu v Rychnově nad Kněžnou. Ten ji pronajal městu Rokytnice v Orlických horách jako provozovateli muzea a později přímo přešla Hanička do majetku města.

Podzemí může návštěvníkovi ukázat moderní plně vybavený úkryt, povrchové objekty a část vstupní expozice nás pak vrací o řadu desítek let zpět, kdy se zbraní v ruce očekávali v těchto pevnostech nepřítele. V roce 2006 byla Hanička vyhlášena kulturní památkou.

Otevírací doba a vstupy

  • Květen - červen 9:30 - 15 h, Ne, svátky 9:30 - 14 h
  • Červen denně mimo Po vstup v 10, 11, 13, 14 h
  • Červenec - srpen denně mimo Po 9.30 - 17 h, vstup v 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 h
  • Září - říjen So 9:30 - 15 h, Ne, svátky 9:30 - 14 h
  • Pondělí - zavírací den (mimo státních svátků)
  • V listopadu až dubnu prohlídka po dohodě.
  • Teplota v podzemí přibližně 8 °C. Doporučeno teplé oblečení a vhodná obuv.

Ceník

  • Obyčejné vstupné 55 Kč
  • Děti nad 6 let, studenti 35 Kč
  • Rodinné vstupné 150 Kč

Pevnost Hanička na turistické mapě

Kontakt

  • Objednávky na tel.: +420 491 616 998 (muzeum), 736 752 218 (vedoucí muzea)
  • Informace +420 494 595 326, 736 752 200 (informační centrum Rokytnice v Orlických horách)
  • e-mail: tvrzhanicka@seznam.cz
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Areál čs. opevnění Hlučín – Darkovičky
+ Srub R-S 87 Průsek, Orlické hory
+ Prvorepublikové opevnění - Dělostřelecká tvrz Smolkov
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist