Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 15.3.2019
Treking > Tipy na výlet > K-S5 U Potoka, betonové opevnění z doby I. ČSR u Dolní Moravy

K-S5 U Potoka, betonové opevnění z doby I. ČSR u Dolní Moravy

Samostatný pěchotní srub u Dolní Moravy

3.3.2011 | Kamil Balaj, foto Otakar Brandos

Srub K-S5 "U potoka" stojí nedaleko obce Dolní Morava na zalesněné vyvýšenině v nadmořské výšce 600 m a připomíná nejen technickou vyspělost průmyslu předválečného Československa, ale také úsilí a odhodlání jejích obyvatel bránit se proti německým agresorům.

K-S 5 U potoka

Pěchotní srub K-S 5 "U potoka" je z konstrukčního hlediska oboustranný dvoukřídlý dvoupatrový železobetonový srub postavený ve II. třídě odolnosti. Jedná se v současnosti o nejlépe zrekonstruovaný objekt bývalého československého opevnění na Králicku.

Historie pěchotního srubu "U potoka"

Pěchotní srub byl naplánován jako součást výstavby opevnění v podúseku Červený Potok. První práce v podobě průzkumných sondáží byly provedeny v období od 20. do 24. 9. 1935. K 1.10.1935 se pěchotní srub K-S 5 "U potoka" nacházel na počátku výstavby. Bylo zřízeno pouze skladiště nářadí a probíhaly práce na vrtání studny. K 15.10.1936 se podařilo realizovat 70% ohrady staveniště, postavit kanceláře a skladiště. Studna byla vyvrtána na celkovou hloubku 31 m. K 15. 11. 1936 se podařilo dokončit výkop, provést betonovou skořápku a její izolaci betonáži, která začala 30.11.1936. V této době bylo v bednění uloženo 30% železné armatury.

Na stavbu objektu dodala vojenská správa 7 050 q cementu a podnikatelé celkem 67 vagónů písku a 168 vagónů štěrku. Nepřetržitá betonáž skončila 6.12.1936 a bednění pojalo 1 756 m3 železobetonu. Filtroventilační práce byly zahájeny 4.5.1937 a provedeny za 80 dní. Rozvody vody, elektřiny a zprovoznění agregátu se podařilo také včas dokončit. Výzbroj zabudovali v roce 1938 montéři Škodových závodů v Plzni a Zbrojovky Brno za asistence vojáků. Posádku samostatného pěchotního srubu K-S 5 "U potoka" tvořilo 37 mužů.

Po podepsání mnichovské dohody se ještě před opuštěním objektu podařilo vojákům demontovat všechny zbraně a většinu vnitřního vybavení objektu takže němcům padl do rukou v podstatě prázdný objekt.

Během okupace K-S 5 "U potoka", byl jako jeden z mála objektů postavených na Králicku ušetřen dělostřeleckých a trhacích pokusů a válku přečkal prakticky bez poškozeni. Pravděpodobně sloužil jako sklad a zázemí pro okupační armádu která na ostatních objektech v okolí cvičila taktiku a zkoušela dělostřelecké zbraně včetně podkaliberních střel Röchling a to jej uchránilo. Poškozeny byly pouze pancéřové zvony.

K-S 5 U potoka

V roce 1953 získal n.p. Kovošrot svolení k jejich vytržení a odvozu. Což neodkladně provedl. Srub pro další generace nejspíš zachránila likvidace původní příjezdové cesty. Část vedoucí přes pole byla rozorána a okolí objektu se brzy kompletně pokrylo zelení.

Rekonstrukce a vznik muzea

Vlastní práce a rekonstrukce srubu K-S 5 začaly již na podzimu 1993. Na jaře 1994 pak vznikl Klub vojenské historie Kralka. K-S 5 byla veřejnosti přístupná prakticky od samého začátku rekonstrukčních prací - od léta 1994. První návštěvníci byli prováděni se svíčkami, později s plynovými lampami.

Přístupové trasy k muzeu

Vlakem do zastávky Červený Potok (směr Hanušovice - Ústí nad Orlicí), odtud pěšky směrem na Dolní Moravu, na začátku vesnice (u zastávky autobusu) je ukazatel. Volnou chůzí to trvá necelých 45 minut. Autem, kdy parkování je možné v obci Dolní Morava asi 800 metrů od objektu na vyhrazeném označeném místě. Při cestě ke srubu se pohybujete po soukromých pozemcích.

Vybavení objektu

Hlavní výzbroj umístěnou ve střeleckých místnostech na obou stranách představovaly 4 cm kanóny vz. 36 a dvojčata těžkých kulometů vz. 37 ve vedlejší střílně. Další výzbrojí objektu byly čtyři střílny pro lehké kulomety vz. 26, dva stejné kulomety ve zvonech a jeden sólo těžký kulomet, taktéž v pancéřovém zvonu.

V horním patře pak byly ještě sklady kulometné i kanónové munice, místnost velitele a telefonisty. Ve spodním patře se pak nacházelo technické zázemí objektu.

K-S 5 U potoka

Strojovna s dieselagregátem pro výrobu elektrické energie, naproti strojovně se nachází sklad PHM kde byla uskladněna nafta a olej pro dieselagregát.

Filtrovna, kde se nacházel velký ventilátor, protiprachové a protichemické filtry a také ohřívač vzduchu (chladič dieselagregátu).

WC a umývárna, které zajišťovaly sociální zázemí. Záchody byly splachovací. V tomto prostoru se nacházely též zásobní nádrže na vodu.

Na chodbě se nachází vrtaná studna o hloubce cca 30 m s osazeným jediným kompletně funkčním originálním čerpadlem Kunz Buldog a kompletně rekonstruovanými vodovodními rozvody.

Ubikace mužstva poskytovaly posádce zázemí pro chvíle mimo službu. Dále byly ve spodním patře: místnost zemní telegrafie, sklad proviantu a sklad ručních granátů a osvětlovacích raket.

Otevírací doba a vstupné

  • květen, říjen - poslední sobota v měsíci 9.00 - 17.00 h, poslední neděle v měsíci 9.00 - 15.00 h
  • červen, září - sobota 9.00 - 17.00 h a poslední neděle v měsíci 9.00 - 15.00 h
  • červenec, srpen - pracovní dny 9.30 - 16.00 h, soboty 9.00 - 18.00 h, neděle 9.00 - 15.00 h

Během asi 40 minutové prohlídky objektu uvidíte dobovou výzbroj a výstroj jako např. protitankový kanón, jediné funkční čerpadlo Kunz Buldog a kompletně funkční vodoinstalaci, rekonstruované pancéřové zvony. Případně je možné dohodnout jiný termín telefonicky na +420 775 301 233 nebo elektronickou poštou na e-mail: info@ks5.cz.

  • Obyčejné vstupné 50 Kč
  • Zlevněné vstupné 30 Kč
  • Rodinné vstupné 120 Kč

Provoz zajišťuje Klub vojenské historie Kralka, jehož členové se od roku 1993 postarali o rekonstrukci a zpřístupnění pěchotního srubu jako muzea.

K-S 5 U potoka

V okolí K-S 5 bude zpřístupněna nová venkovní expozice protitankových překážek - železných rozsocháčů. Ze získaných kusů byly vybrány typy reprezentující konstrukční vývoj rozsocháče a také jeho odolnost proti poškození palbou i výbušninami. Jako na jediném místě v ČR je zde k vidění rozsocháč prvního konstrukčního provedení, který byl menší a lehčí (délka ramena 1 800 mm, váha 198 kg). Jsou zde také rozsocháče různého výrobního provedení: od celošroubovaných přes kombinaci šroubů a nýtů po celosvařované.

Pěchotní srub U Potoka na turistické mapě

Treking.cz - diskuze
Reklama
Výběr článků
Hory Podkova Králického Sněžníku
Hory Na Kráľovu hoľu bicyklom, kráľovský kráľovohoľský cyklookruh
Hory Hřebenovka Malé Magury, Strážovské vrchy
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist