Turistika: Svojkovské skály, pískovce v Ralské pahorkatině

Soused Sloupského skalního města v Ralské pahorkatině

Svojkovské skály jsou menším pískovcovým skalním městem výrazně a prudce se zvedajícím nad obcí Svojkov se stejnojmenným skalním hradem. Od blízkého Sloupského skalního města je oddělují třetihorní čedičové sopečné vrcholy Slavíček (535 m n. m.) a Tisový vrch (540 m n. m.). Ve skalním městě jsou významné horolezecké pískovcové skalní věže, jako Matterhorn či Českolipská věž.

Výpravu do Svojkovských skal začínáme samozřejmě v obci Svojkov. Před bývalým zámkem a v něm dnes občasně fungujícím hotelem s restaurací je velké parkoviště a zároveň křižovatka turistických tras s hlavním rozcestníkem.

Modlivý důl

Červená značka nás dovede po 500 metrech chůze okolo pramene U Strážce ke skalní kapli a poutnímu místu v Modlivém dole. Kapličku nechala vytesat do skály koncem 18. století hraběnka Kinská a v roce 1836 bylo upraveno průčelí kaple do gotické podoby. Pomodlit se sem jezdíval v letech 1840 - 1850 i excísař František V. Dobrotivý, který to ze svého zámku v nedalekých Zákupech neměl daleko.

Čtěte také: Hrad Sloup, skalní hrad a poustevna v Ralské pahorkatině

V roce 1903 byla kaple upravena jako lourdská jeskyně a je zde nově obnovena křížová cesta se 14 zastaveními. V posledních letech se pravidelně 1. května koná u kaple mše. Naproti kapli je malý symbolický horolezecký hřbitov s kovovými destičkami na skále. Od poutního místa začíná prudký výstup skalní roklí k rozcestí červené značky s místním zeleně značeným okruhem. V závěru stoupání se po pravé straně nachází ve skalním bloku vytesaná místnost, nazývaná Hlídková jeskyně.

Na rozcestí odbočíme vpravo prudce do kopce po zelené značce a vystoupáme pod vrcholek Tisového vrchu (540 m n. m.). Na vlastní vrchol musíme odbočit po neznačené pěšince, která obchází neprostupné houštiny, a ocitneme se v krásném přírodním prostředí. Vrchol porůstá vysoký jasanový les s osamělými starými buky a svěží horskou trávou v podrostu.

Na čedičových vrcholových skalkách je příjemné posezení a můžeme odtud zahlédnout mezi stromy nápadný vrchol Ortel (554 m n. m.) a část Lužických hor. Panuje tu naprostý klid a nikoho zde nepotkáte. Z vrcholu se vrátíme stejnou pěšinou na zelenou značku a začneme prudce klesat ke skalnatému vyhlídkovému hřebeni Dědovy kameny. Cestou si prohlížíme další do skály vytesané obydlí, nazývané Poustevna.

Dědovy kameny

Na Dědovy kameny vede poměrně dlouhá zeleně značená tvarová odbočka z rozcestí, odkud je pěkný pohled na mohutnou Českolipskou věž s reliktní pokroucenou borovicí na vrcholu. Cestou k závěrečné vyhlídce si můžeme i několikrát odbočit na samotný okraj pískovcové plošiny a vychutnávat daleké výhledy do Máchova kraje s hradem Bezděz a nekonečným množstvím kopečků mezi Dubou a Mělníkem. Jedná se o sopečné vrchy, které vystupují z pískovcového podloží české křídové pánve a které náležejí do Ralské pahorkatiny. Nejvíce vyniká nápadná a mohutná hora Vlhošť (613 m n. m.). Za všemi pahorky spatříme kouřící komíny elektrárny Mělník a nepřehlédnutelnou horu Říp (455 m n. m.).

Na skalní vyhlídce Dědovy kameny je umístěno výhledové panorama s popisy jednotlivých kopců a přímo naproti nám se za širokou skalní průrvou zvedá mohutná skalní věž Matterhorn s vlaječkou na vrcholku. Pískovce jsou zde silně zpevněné oxidy železa a odolné proti procesům zvětrávání. Pod Dědovými kameny se nachází i obtížně přístupná Svojkovská skalní brána. Z Dědových kamenů sejdeme po zeleně značené cestě do Svojkova a u příjemného dřevěného kiosku u vstupu do Modlivého dolu si můžeme objednat pivko a něco dobrého na závěr výletu.

Skalní hrad Svojkov

Svojkovský hrad byl postaven vysekáním místností do 13 metrů vysokého pískovcového skaliska, které stálo na 20 metrů vysokém pahorku. Celkově má hrad tři patra se spoustou tesaných místností a průchodů a se zbytky schodišť vedených po stěnách. Bylo zde i několik pavlačí a ochozů, které byly časem odstraněny, a nejvyšší patro hradu tak dnes není běžně přístupné (pokud není zrovna o skálu opřen žebřík). Stával zde i palác, jehož zdivo se dodnes částečně dochovalo.

První zmínka o hradu je z roku 1355 a počátkem 15. století byl majitelem Jan z Chlumu, známý jako jeden z průvodců Jana Husa do Kostnice. V letech 1444 - 1445 se hradu zmocnil loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna a při odvetném tažení lužického vojska proti němu byl hrad dobyt, zapálen a zničen. Stejný osud potkal i nedaleký hrad Sloup. V roce 1780 byl již za hrabat Kinských hrad upraven v romantickém stylu a doplněn schodištěm a letohrádkem. Dnes je skalní hrad Svojkov volně přístupný a nachází se v příjemném parkovém areálu. Z parkoviště vede na hrad upravená neznačená pěšina.

Po prohlídce hradu jsme se ještě vypravíme po zeleně značeném okruhu k jeskyni Staré časy. Jedná se o další vytesané skalní obydlí ve skalním bloku s malými okny. Od jeskyně pokračujeme k rozcestí Bukové údolí. Po pravé straně můžeme spatřit vysoko ve skále velké přírodní dvojité okno, nazývané Kolonáda. Údolí je momentálně odlesněné a na skalní okna je opravdu pěkný pohled. Rozcestí Bukové údolí se nachází již u asfaltové silnice, po které se vrátíme po 500 metrech chůze opět k parkovišti ve Svojkově.

Svojkovské skály, turistická mapa