Zbrašovské aragonitové jeskyně, hydrotermální jeskyně Teplice nad Bečvou

Zbrašovské aragonitové jeskyně patří ke světovým unikátům. Jsou jedněmi z nemnoha aragonitových jeskyní, které člověk na naší planetě objevil. Zbrašovské aragonitové jeskyně byly objeveny již v prosinci 1912 při těžebních pracích. Aragonit je poměrně vzácná forma krystalického vápence, jenž při vysokých tlacích a teplotách krystalizuje do rombické soustavy vytvářejíc obvykle dlouhé jehlicovité krystaly. Aragonit byl pojmenován po španělském dole Molina de Aragon, ve kterém byl v roce 1788 poprvé popsán.

Zbrašovské aragonitové jeskyně mají blízkou sestru na sousedním Slovensku blízko Jelšavy - Ochtinskou aragonitovou jeskyni. Zdejší průvodci (jako v řadě dalších slovenských jeskyní) se dopouštějí šíření nepřesných informací tvrdíc, že Ochtinská jeskyně je jednou z pouhých tří aragonitových jeskyní na světě.

To ovšem není pravda, neboť vedle Ochtinské aragonitové jeskyně, aragonitové jeskyně Lechuguilla v Novém Mexiku v USA a Cueva de las Manos v Argentině v provincii Santa Cruz existuje minimálně ještě jedna aragonitová jeskyně - Zbrašovská. Aragonitových jeskyní určitě bude ještě o něco více, jen se v naší odborné literatuře o nich příliš nepíše.

Čtěte také: Za tajemstvím Hranické propasti, nejhlubší propasti v ČR

Zbrašovské aragonitové jeskyně se nacházejí v oblasti Hranického krasu v lázeňské městečku Teplice nad Bečvou v masívu hřebene Maleník, jenž je jedním z podcelků Podbeskydské vrchoviny. V blízkosti jeskyní se nachází známá Hranická propast, se kterou Zbrašovské aragonitové jeskyně vývojově souvisí. Hranická propast je přitom nejhlubší známou propastí střední Evropy, byť pouze malá část je suchá. Dolní části propasti jsou zatopeny vodou.

Hranický kras (s 31 dosud známými jeskyněmi) se nachází na styku dvou geomorfologických provincií - Českého masívu (České vysočiny) a Západních Karpat. Jedná se o oblast s rozlohou několika desítek čtverečních kilometrů, která je budována až 800 m silnými vrstvami vápenců svrchně devonského stáří (392 - 359 mil. let).

Do formování Zbrašovských aragonitových jeskyní se ve třetihorách, v důsledku tektonických pohybů a vzniku hlubokých zlomů, zapojily hydrotermální procesy, kdy na povrch začaly z velkých hloubek vyvěrat až 22,5 °C teplé kyselky. Ty začaly intenzivně rozpouštět vápence, původně malých, krasových dutin. Odborníci proto tuto část Hranického krasu nazývají hydrotermální kryptokras.

Zbrašovské aragonitové jeskyně na turistické mapě

Unikátní krasová výzdoba jeskyní je tvořena aragonitem, poměrně vzácným a při styku s vodou nestabilním minerálem. V jeskyni můžete spatřit tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky s malým množstvím krápníků. Nejnižší patra jeskyně jsou veřejnosti nepřístupná, neboť vstup do nich je životu nebezpečný. Ve spodních patrech se totiž shromažďuje těžký oxid uhličitý, jehož zvýšené koncentrace jsou životu nebezpečné (způsobují ztrátu vědomí a postupné udušení). Vrchní hladina těchto jezer oxidu uhličitého se dotýká prohlídkového okruhu, proto je koncentrace CO₂ v jeskyních neustále monitorována.

Zbrašovské aragonitové jeskyně drží také jeden primát. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v ČR. Průměrná teplota vzduchu v jeskyni se celoročně pohybuje v rozmezí 14 - 16 °C a relativní vlhkost okolo 98%. Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou tvořeny složitým komplexem komínů, chodeb a dómů v několika výškových úrovních. Celková známá délka jeskyní, které byly pro veřejnost zpřístupněny již v roce 1926, činí 1 322 m a denivelace 55 m. Pro návštěvníky je zpřístupněno 375 m jeskynních chodeb, délka prohlídky činí 50 minut. Cena vstupného 100 Kč, poplatek za foto a video 40 Kč.

Zbrašovské aragonitové jeskyně, otevírací doba

• Další informace na www.caves.cz/cz/jeskyne/zbrasovske-aragonitove-jeskyne