Hrad Helfštýn byl založen loupeživým rytířem

Hrad Helfštýn patří k nejrozsáhlejším hradním stavbám České republiky a střední Evropy. Silueta Helfštýna se proti obloze rýsuje na jižním konci hřebene Maleník, poslední výspy Podbeskydské pahorkatiny. Dlužno dodat, že siluetu hradu Helfštýn stále více zakrývají vzrostlé stromy.

Hrad Helfštýn po smrti Přemysla Otakara II.

Hrad Helfštýn byl založen někdy koncem 13. století loupeživým rytířem s poněkud neobvykle znějícím jménem - Fridušem z Linavy ve Slezsku. Ten plenil okolní kraje a jist si před ním nemohl být žádný z jeho sousedů. Friduš využívá bezvládí po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli a zmocňuje se části majetků pánů z Drahotuše a na strmém ostrohu nad řekou Bečva buduje na svou dobu poměrně velký hrad.

Jádro hradu Helfštýn je tvořeno pevnou válcovou útočištní věží, u níž postupně vyrůstá hradní palác o dvou podlažích. Hradní budovy jsou pak obehnány silnou parkánovou hradbou o rozměrech 30×50 metrů. Celá hradba je pak ještě posílena hlubokým hradním příkopem.

Přítrž loupeživým výpravám Friduše z Linavy však poměrně záhy udělala vojska Václava II., jenž se snažil upevnit moc a konsolidovat české a moravské země po době jistého bezvládí. V roce 1286 byl Helfštýn oblehnut a dobyt. Za zásluhy na dobytí hradu dostává královskou donací Helfštýn do držení Vok z Kravař. Od něj hrad zdědili synové Jan a Drslav z Kravař a v roce 1372 se stává pánem na hradě Helfštýn Lacek z Kravař, jenž byl zemským hejtmanem.

Následně se Helfštýn dostává do rukou Petr Kravař (r. 1416) a v roce 1421 Přemek z Těšína. V následujících bouřlivých létech husitských válek se na hradě usazuje loupeživý rytíř Jan z Menspeku. Asi aby pokračoval v tradici zakladatele hradu.

Následovat tuto tradici mu však nebylo dopřáno příliš dlouho - již v roce 1447 získává Helfštýn Vok ze Sovince, po němž hrad zdědili jeho synové. Ti si však otcova majetku asi příliš necenili, neboť hrad již v roce 1467 prodávají pánům z Postupic. Možná se jim ale také nedostávalo peněz na nákladnou údržbu rozsáhlého hradu…

Pod hradbami bývalo poměrně často rušno. To pro skutečně strategickou polohu Helfštýna, jenž kontroloval přístup do Moravské brány. Podobně jako jeho sousedé ležící severněji - hrad Starý Jičín na Starojickém kopci a pevný hrad Hukvaldy.

Hrad Helfštýn nájezdníkům odolal

Na jeho pevných zdech si ale většina vojevůdců vylámala zuby. Včetně věrolomného Matyáše Korvína, syna Jana Hunyadyho, jenž byl nejprve věrným spojencem Jiřího z Poděbrad, díky jehož podpoře se stal uherským králem. V roce 1469 však vtrhl na Moravu a do českých zemí snažíc se rozdmýchat rozpory mezi kališnickým králem a katolickou šlechtou. Korvín byl však poražen a donucen podepsat příměří.

Toto příměří však nemělo dlouhého trvání a Matyáš Korvín je na Moravě opět. V roce 1478 se nechává v Olomouci korunovat českým králem a dále bojuje s Jiříkem z Poděbrad i Vladislavem Jagellonským. Až v roce 1478 je podepsáno příměří a Matyáš Korvín se stává pánem Moravy, Slezska a Lužice.

V roce 1475 patří hrad Helfštýn Vilémovi z Pernštejna a v roce 1553 Půtovi z Ludanic. Příbuzenskými vazbami se hrad Helfštýn dostává do rukou Petra Voka, ten jej však v roce 1593 prodává Hynkovi z Bruntálu a Vrbna. Po porážce českých stavů na Bílé hoře je Helfštýn konfiskován a jako konfiskát jej získává v roce 1622 kardinál Ditrichštejn, jehož rod na hradě setrval až do samotného konce v roce 1763, kdy byl hrad opuštěn.

Helfštýn na turistické mapě

Rozměry hradu Helfštýn a původ názvu

Časté změny majitelů a přestavby a rozšiřování hradu měly velký vliv na jeho celkový ráz. Dodnes lze na hradě jasně rozeznat velkou řadu stavebních slohů, které se prolínají. Helfštýn dosahuje skutečně úctyhodných rozměrů. Maximální délka hradu činí 187 m a šířka 152 m. Celý hrad je obehnán silnými hradbami s okrouhlými i hranolovými věžemi a několika příkopy. Z interiérů se kromě kleneb nedochovalo prakticky nic. Od roku 1954 probíhají na hradě rekonstrukční práce a archeologickým průzkum.

Jak se měnily stavební slohy, tak se měnily i názvy, resp. způsoby psaní názvu hradu v písemnostech. Od Helfenstayn přes Helfensteyn až po Helfenstein. V 15. století dochází k počeštění názvu na Helfenštajn a Helfenštein. Od toho nebylo daleko ke zlidovělému tvaru Helfštýn. A od čehu je původ názvu hradu Helfštýn odvozen. Odborníci uvádějí, že od jména zakladatele hradu - loupeživého rytíře Friduše. Jedná se o složeninu dvou slov Helfen stein (Helfův kámen), kde Helf značí Friduš (Helfrid, Helferik).

Hrad Helfštýn uvítá ročně na 100 000 návštěvníků

Na hradě Helfštýn bývá v hlavní sezóně poměrně živo. Před vstupem do hradu vás uvítá dřevěný katapult, jenž byl postaven před řadou let při rekonstrukci dobývání hradu Matyášem Korvínem. Přes most nad hlubokým hradním příkopem se vstupní bránou chráněnou mohutnou věží dostanete na první nádvoří, z nějž se dá pokračovat k hradnímu paláci. Velká část hradu prošla nákladnou rekonstrukcí a řada objektů byla pokryta krásnou šindelovou střechou. Následuje další nádvoří a hradní palác, v jehož sklepeních se ukrývá výstava uměleckých kovářů, kteří mívají na hradě stálé dostaveníčko - tzv. Héfaiston.

Zájem o Helfštýn neopadl ani v novověku. Ročně projde jeho hradbami neuvěřitelných 100 000 návštěvníků. Rozsáhlá hradní pevnost poskytuje nejen nádherné pohledy do kraje, zejména směrem do Moravské brány a k zalesněným hřebenům Nízkého Jeseníku, ale rovněž pohled do života našich předků.

Na Helfštýn se dostanete z řady směrů. Asi nejblíže je to z Lipníku nad Bečvou (asi 4 km), možný je však příjezd až do těsné blízkosti hradu, u nějž lze na sběrném parkovišti odstavit svého čtyřkolého oře. Pokud má váš oř pouze dvě kola a pedály, pak bych jej raději neodstavoval …

Helfštýn je otevřen

• od května do srpna denně mimo pondělí v časech 9.00 - 18.00
• únor a listopad pouze soboty, neděle a svátky v časech 9.00 - 16.00
• duben, září a říjen denně mimo pondělí 9.00 - 17.00

» Nejnovější články, archiv