Jasoň červenooký patří v našich krajích ke kriticky ohroženým druhům motýlů
z rodu jasoňů (Parnassius) a čeledi otakárkovití(Papilionidae). Výskyt jasoně červenookého je vázán na stanoviště s vápencovým podkladem.
To proto, že hlavní žírnou rostlinou jeho housenek je rozchodník bílý (Sedum album),
který roste na vápenci. Housenky jasoně červenookého jsou oligofágní, živící se téměř výlučně
rozchodníky.
Jasoň červenooký byl na území dnešní ČR vyhuben v první polovině 20. století.
Poslední kus byl pozorován u Znojma v roce 1935. Dnes se jasoni vyskytují v oblasti
Štramberku, kde však byli uměle
reintrodukováni ze Slovenska. Za jejich úbytkem stojí především změny jejich přirozených
stanovišť a odchyt sběrateli.
Tento druh denního motýla, jenž si oblíbil suchá a slunná stanoviště od nížin až po
horské polohy do asi 1 800 m, osídlil téměř celou Eurasii. Jeho výskyt je registrován
od meset jižního Španělska až po Zabajkalí a Mongolsko. Nejčastěji se objevuje na svazích
s jižní expozicí s nízkou skalní a stepní vegetací, na okrajích pastvin aj.
Jasoň červenooký dosahuje rozpětí křídel 70 až 84 mm. To jej řadí k našim největším
denním motýlům. Základní barvou jeho křídel je bílá s černými šupinkami typickými pro
samičky. Na líci předních křídel má jasoň červenooký velké červené skvrny, kterým vděčí
za své druhové jméno.
Jasoně červenookého můžeme v přírodě spatřit od června do srpna, tedy v nejteplejším období
roku. Jasoň červenooký je monocyklickým druhem, jenž má pouze jednu generaci ročně. Housenky
jasoně, dorůstající délky až 50 mm, se líhnou v březnu a dubnu, kuklí se v řídkém zámotku
v červnu a dospělci se líhnou po asi čtyřech až šesti týdnech.
