Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)

Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) v hmyzím světě možná působí jako vetřelec ve světě filmovém. Tento predátor, v jehož blízkosti si nikdo nemůže být jist životem, obývá především suché a teplé stepní či lesostepní lokality. V České republice je jediným zástupcem řádu kudlanek (Mantodea).

Kudlanka nábožná patří do řádu kudlanek (Mantodea), čeledi kudlankovitých (Mantidae) a rodu kudlanek (Mantis). U nás se vyskytuje především na jižní Moravě v Podyjí či v Moravské Sahaře, avšak docela běžně se vyskytuje v celé palearktické oblasti od jižní Evropy až po centrální a jižní Rusko. Objevuje se i v severní Africe a dopravou prý byla zavlečena i do Severní Ameriky.

Mnohem hojnější je kudlanka na sousedním Slovensku, kde jsem ji potkával od Malých Karpat až po Vihorlat. Jednou jsem dokonce kudlanku nábožnou chytil v nádražní hale v Humenném, když jsme čekali na vlak cestou z Kavkazu. Nebojte se, neskončila v žádné sbírce napíchnutá na špendlíku, vynesl jsem ji ven a vypustil do přírody. Nevím do jakých výšek kudlanka vystupuje, osobně jsem ji však nejvýše spatřil asi v 700 metrech nad mořem. Nutno však dodat, že její nalezení v přírodě je díky jejímu skvělému maskování velice obtížné i pro zkušeného pozorovatele.

Kudlanka nábožná dorůstá délky 55 - 80 mm (samičky) a 35 - 50 mm (samečci). Samečky od samiček lze rovněž odlišit nižším počtem článků zadečku a delšími tykadly. Sameček jich má jen 6, kdežto samička 8. Pro kudlanku je typická trojúhelníkovitá hlava s velkýma složenýma a daleko posazenýma očima, které umožňují prostorové vidění a relativně snadný lov. Dalším charakteristickým prvkem je přeměněný přední pár končetin, jenž je uzpůsoben k lovu. Tyto lapavé, biologové jim také říkají loupeživé, nohy jsou velice účelně přeměněny k lovu. Zbývající páry končetin kudlanky jsou již kráčivé. Pronotum, první hrudní článek, je nápadně prodloužen.

Kudlanky nábožné se dokáží velice dobře maskovat. Strnule dokáží číhat na svou kořist i řadu hodin. Její kořistí je obvykle hmyz, ale kudlanka je schopná ulovit i drobné obratlovce. To asi proto, že kudlanky jsou obecně špatnými letci. I přesto, že mají dva páry křídel. Samička dokáže popolétnout jen o metry a sameček o desítky metrů. Svou kořist loví předními končetinami, které dokáží hbitě vystřelit. Tyto končetiny jsou opravdu vražednou zbraní fungující jako střenka zavíracího nože. Lapená kořist je bleskově sevřena mezi ozubenou holení (tibia) a chodidlem (tarsus). Z tohoto smrtícího sevření není úniku…

Kudlanka nábožná během svého života projde několika instary, které jsou odděleny svlékáním. To se v průměru děje 5 - 6× za život kudlanky. Z přírody (nejvíce ale z umělých chovů) je znám kanibalismus kudlanek, kdy samička sežere samečka, výjimečně se samičky požírají mezi sebou. To se však děje pouze při nedostatku jiné potravy.

Samičky od srpna do října kladou vajíčka do tzv. ooték, pěnových kokonů připevněných ke stéblu trávy či k větvičkám křoví či stromů i ke kamenům. Jedna samička naklade obvykle 200 - 300 vajíček, z níž se na jaře líhnou larvy. Ty dospívají až koncem léta. U kudlanek je zdokumentováno tzv. parthenogenetické rozmnožování z neoplodněných vajíček. V takovémto případě se však líhnou pouze samičky.

Kudlnaka nábožná, stejně jako ostatní kudlanky, prochází nedokonalou proměnou, tedy mezi tzv. Hemimetabola. U této nedokonalé přeměny neexistuje stádiu kukly (pupa), dospělec (imago) se vyvíjí přímo z larvy (nymfa). Larva je velice podobná dospělci, pouze nemá vyvinuty pohlavní orgány a křídla. Ty se objevují až v dospělosti po posledním svlečení (ekdyzi).

Dokonalé maskování kudlanky má dvojí funkci. Jednak ji usnadňuje lov, ale také ji chrání před potenciálními nepřáteli. Kudlanka nábožná má obvykle světle zelené zbarvení, na podzim a nebo na tmavém podkladu může mít hnědé zabarvení. Na světě existuje asi 1 700 druhů kudlanek, které osídlily celou zeměkouli vyjma Austrálie.