Impozantní Králický Sněžník (1 424 m n.m.), nejvyšší hora v pohoří

Králický Sněžník, nejvyšší hora Králického Sněžníku

Králický Sněžník (1 424 m)je nejvyšší hora Králického Sněžníku, třetího nejvyššího pohoří České republiky. Králický Sněžník dříve zvaný Kladský Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki, německy Glatzer Schneeberg) se zvedá do výšky 1 424 metrů nad mořem. Jedná se o uzlový bod masívu pohoří, ze kterého vybíhá pět rozsoch s dalšími významnými vrcholy pohoří.

Název hoře daly zdejší drsné klimatické podmínky. Vždyť sníh pokrývá kupoli Králického Sněžníku 7 až 8 měsíců v roce. Nyní se sice doba, po kterou temeno hory pokrývá sníh zkracuje díky nezpochybnitelnému globálnímu oteplování, avšak název hoře zůstal.

Masívem Králického Sněžníku probíhá rovněž evropské rozvodí. Na jižní straně hory, kousek pod vrcholem, v malém kotli modelovaném v poslední době ledové (zřejmě) ledovcem, pramení řeka Morava. Ta odvádí své vody do Dunaje a následně do Černého moře. Na severních svazích hory pramení říčky Kamienica, Kleśnica a Wilczka (na jejím toku se nachází nejvyšší vodopád pohoří Wilczki), které odvádějí vody z oblasti Králického Sněžníku do Baltského moře.

Masív hory vytváří v rámci pohoří samostatný geomorfologický okrsek Hornomoravská hornatina, který je od sousedních geomorfologických okrsků Podbělský hřbet a Malosněžnický hřbet oddělen poměrně hlubokými sedly a dolinami.

Vrcholové partie na Králickém Sněžníku tvoří bezlesá tundra s řadou významných a zřídkavých rostlinných druhů. I živočichů. Vždyť oblasti Králického Sněžníku se můžeme dokonce setkat s kamzíkem horským (Rupicapra rupicapra), který zde zřejmě přešel z blízkého Hrubého Jeseníku, kam byl na počátku 20. století dovezen z Alp. Při této "autointrodukci" musel kamzík překonat hluboké lesy i významné silniční tahy…

Není proto divu, že s Králickým Sněžníkem je spojena i ochrana přírody. Na české straně v podobě národní přírodní rezervace o výměře asi 1 695 hektarů a na polské straně rezervace zvané rezerwat przyrody Śnieżnik Kłodzki.

V minulosti na Králickém Sněžníku panoval čilý turistický ruch podpořený i turistickou infrastrukturou. Ta je dnes bohužel (z jistého úhlu pohledu také bohudík) v troskách, byť její ruiny jsou v terénu stále patrné. Ať již se jedná o ruiny rozhledny Wilhelmswarte z roku 1899 a nebo Lichtenštejnovy chaty z roku 1912. Funkční chatu (schronisko) tak dnes nalezneme jen na polské straně hory.

U bývalé Lichtenštejnovy chaty se na betonovém pylonu nachází známá soška slůněte, symbol české strany hory i pohoří a o kus dále, kousek pod vrcholem Králického Sněžníku, historický trojmezní hraniční kámen vyznačující bývalé hranice Českého království, Kladského hrabství a Moravského markrabství.

Králický Sněžník, k jehož vrcholu vede řada turistických tras jak z české, tak z polské strany, je rovněž skvělým výhledovým bodem. Za pěkného počasí z jeho vrcholu přehlédneme nejen hřebeny vlastního pohoří, ale i sousedních Rychlebských hor, Hrubého Jeseníku a Hanušovické vrchoviny či Orlických hor. A za opravdu dobré viditelnosti je krásně vidět i Sněžka, nejvyšší hora Krkonoš a České republiky.