Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 7.12.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Cestování > Starý zákon pohledem cestovatele

Starý zákon pohledem cestovatele

Nejstarší cestopis odhalující smysl Cesty (2): Starý zákon a nejstarší cestopisy lidstva

21.11.2018 | Ondřej Havelka

Texty z doby Šalomounovy: První část Starého zákona, pět knih Mojžíšových (latinsky Genesis, Exodus, Levitikus, Numeri a Deuteronomium), můžeme spolu s egyptskými a sumerskými texty považovat mimo jiné za jeden z nejstarších cestopisů světových dějin. První písemné zaznamenání mnohem starší hebrejské ústní tradice pochází z doby krále Šalomouna, který vládl jednotnému izraelskému národu patrně mezi lety 973 - 931 př. n. l.

Království tehdy bylo stabilní a zrálo po kulturní i duchovní stránce. Cestovatelé ze všech koutů světa mířili do Jeruzaléma, aby spatřili věhlasně moudrého krále a velkolepý chrám Hospodinův. Na jeho dvoře učenci zapisovali posvátné texty tradované ústně po mnohé generace. Například příběh o vyvoleném poutníku Abramovi byl v té době už stovky let starý a příběhy o stavbě babylonské věže nebo o potopě světa ještě mnohem starší.

Starý zákon pohledem cestovatele

Starozákonní poutníci jsou prototypem důvěrného vztahu člověk - Bůh, respektive poutník - Bůh. Prastaré texty psané hebrejsky a částečně také aramejsky nesou jasné poselství, že totiž putování je pro život ve víře mnohem příhodnější životní styl než usedlý způsob života. První texty Starého zákona byly psány patrně na papyrus dovážený z Egypta, pergamen nebo zvířecí kůži, případně také na hliněné tabulky po mezopotámském způsobu. Z těchto dob ovšem nemáme žádné přímé pozůstatky. Zachovaly se pouze mladší opisy.

Jeruzalém - nejstarší texty Bible, budování a ničení

Jeruzalém, který se stal mateřským městem nejstarších starozákonních textů, pozdvihl z původně prakticky neznámého a bezvýznamného sídliště na hlavní město izraelského národa Šalomounův otec král David kolem roku 1000 př. n. l. a ruce si přitom potřísnil krví mnoha lidí. Od té doby působí Jeruzalém jako rozbuška. Téměř pravidelným rytmem se v Jeruzalémě střídalo velkolepé budování s ještě velkolepějším ničením.

Pozůstatky prastarého budování a hlavně ničení lze v Jeruzalémě vidět dodnes. Patrně nejslavnější je Západní zeď (známá jako zeď nářků), která je pozůstatkem epochálního Hospodinova chrámu. Dnes můžete v Jeruzalémě vidět pozůstatky druhého chrámu (vybudovaného kolem roku 500 př. n. l.), protože první chrám postavený Šalomounem po čtyřech stoletích dokonale zlikvidoval babylonský král Nabukadnesar II. Jeruzalém je vedle Damašku dalším biblickým klenotem, který stojí za to dnes navštívit a zažít.

Výstavbu druhého chrámu patrně na vlastní oči viděl řecký cestovatel Hekataios z Milétu (550 - 480 př. n. l.), považovaný za otce popisné geografie, známý vypracováním mapy (tehdy známého) světa. Z jeho dat čerpal řecký historik a cestovatel Hérodotos, který si v polovině 5. stol. př. n. l. mohl prohlédnout již hotový druhý chrám. O půl tisíciletí později jej srovnali se zemí Římané a při té příležitosti opět zabarvili Jeruzalém barvou lidské krve.

Prastarý poutník Gilgameš a nejstarší symbolika cesty

Knihy Starého zákona sice nejsou zcela nejstarším dochovaným literárním dědictvím, ale můžeme je považovat za jeden z nejstarších ucelených cestopisů. Jedním z vůbec nejstarších dochovaných textů světových dějin, který máme k dispozici, je sumerský Starý zákon pohledem cestovatele epos o Gilgamešovi, psaný klínovým písmem na hliněné tabulky patrně kolem poloviny 3. tis. př. n. l. Nejstarší dochovaná sumerská verze pochází z období 2150 až 2000 př. n. l. Dokonce i v tomto příběhu, jehož obsahem je hledání nesmrtelnosti, nacházíme významnou symboliku cesty.

Hlavní postava Gilgameš, král města Uruku (v dnešním Iráku asi 230 km jihovýchodně od Bagdádu), ze dvou třetin bůh a z jedné třetiny člověk, opouští své město a vypravuje se na dlouhou cestu, hledat nesmrtelnost a zničit zlo. Jakoby poznání nebylo možné získat v domácím prostředí. Jakoby by bylo nutné opustit zázemí, bezpečí a vykročit do očišťující nejistoty, kterou nabízí cesta.

Gilgameš opouští jistoty města Uruku (z bohatého města dnes uvidíte jen archeologické naleziště v poušti), bezpečí, přepych, pohodlí, soběstačnost a vydává se na dlouhou cestu, do náruče nebezpečí, hladu, nepředvídatelnosti. To vše pro mnohem vyšší cíl, než je bohatství, či pohodlí, totiž pro poznání smyslu. Gilgameš na dlouhé cestě pod ochranou boží mimo jiné nalézá moudrost, podobně jako poutníci ve Starém zákoně.

Pouť očišťuje, vede k vědomí závislosti na Bohu, v babylonských či řeckých bájích na rozmarech bohů, ve Starém zákoně na spravedlivém a milosrdném Hospodinu. Pouť vede k modlitbě a děkování za každý nový den, vede k bohoslužbě. Pouť nabízí cestovateli smysluplnější srovnání životních hodnot. Na nejisté cestě bývá na prvním místě Bůh a na posledním materiální statky. V pohodlí a přepychu opevněného města to bývalo a bývá právě naopak. Platilo to před tisícovkami let a platí to stále. Pouť přináší očištění, moudrost a svobodu. Tak o tom svědčí nejstarší dochované texty lidstva.

Poutník vidí "do věcí"

Na cestě člověk po nějakém čase nazírá vnitřní hodnotu věcí. Důležité je cestovat pomalu, nespěchat, někdy je nejlepší se zcela zastavit (podle Starého zákona zejména sedmý den, vyhrazený Stvořitelem k odpočinku) a nějaký čas jen sledovat život. Ve chvíli, kdy se ale člověk stane součástí onoho místa, je nutné pokračovat v cestě.

Na dlouhé cestě poutník vidí jakoby "do věcí", nazírá jejich podstatu, zatímco zajištěný usedlík obklopený bohatstvím a pohodlím vidí jen stíny, karikatury, převrácené hodnoty. Podobně to vyjadřuje například známé Platónovo (427 - 347 př. n. l.) podobenství o jeskyni. A je to právě cesta, prostá pouť, která očišťuje vnímání a vede ze světa stínů a nevědomosti do světa světla a pochopení.

Ukazatelem sociálního statutu ve městě je často bohatství, výše příjmu, značka zboží, kterou se člověk prezentuje. Na cestě je zřejmé, že právě tyto věci člověka nejvíce svazují, zotročují a paradoxně velmi dobře působí jen jediné, zabraňují poznání. Pozlátko, které vábí a poutá ke světu stínů. Tak, jako slunce vyzařuje světlo, které člověku umožňuje vidět (říká Platón), tak cesta v čase vydává něco, co umožňuje chápat, vidět pod povrch. Lépe řečeno cesta odbourává to, co nás doma duchovně zaslepuje.

Synové božští, dcery lidské a pokolení zrůd

Ale zpátky k polobohu Gilgamešovi a době vzniku Starého zákona. Polobohy a pololidi jako byl Gilgameš najdeme překvapivě také ve Starém zákoně. Synové božští a dcery lidské jsou nesnadnou výzvou pro starozákonní exegety. "Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom." (Gn 6,4). Tak hovoří text ekumenického překladu Bible. Překlad jeruzalémské biblické školy uvádí místo zrůd pokolení Nefilim. Bible kralická hovoří o obrech (hebrejsky Nefilim). Výklad Jeruzalémské Bible hovoří o Titánech zrozených ze spojení smrtelníků a nebeských bytostí.

Jiné překlady uvádějí místo obrů také hrdiny nebo muže mocné. Asi nejvěrnější překlad originálu je "ti spadlí" nebo "ti vypadlí", což by ukazovalo na "netvora" vypadlého z řádu stvoření. Mimochodem až do doby těchto zrůd/obrů/netvorů žili lidé podle Starého zákona stovky let. Průměrný věk úmrtí byl asi 900 let (Gn 5). Ovšem po příchodu zrůd na tento svět omezil Hospodin lidský život na 120 let (Gn 6,3). Sumerský epos o Gilgamešovi a Starý zákon nespojují jen polobohové, vysoký věk hlavních postav nebo stěžejní motiv putování. Epos také obsahuje vyprávění o potopě světa, které je téměř totožné s biblickým pojetím a je patrně ještě starší než to starozákonní (Gn 6-8).

Potopa světa a Hospodinův mořeplavec Noe

Vyprávění o potopě světa, více nebo méně podobné tomu biblickému, dokládají historikové v mnoha dalších kulturách po celém světě, což ukazuje na to, že lidé v pradávné době museli zažít něco opravdu výjimečného. Podle Starého zákona stojí za potopou světa Hospodin, který tím potrestal hříšné lidstvo a při životě zachoval pouze spravedlivého Noeho a jeho rod. Morální chaos způsobil chaos kosmický. Noe byl varován, podle pokynů Hospodina zhotovil plavidlo (tzv. Noemovu archu), ve kterém s rodinou a zvířaty přežili ničivou potopu.

Celé dobrodružství včetně dlouhého čekání v pohoří Ararat trvalo více než rok a plavba byla téměř půlroční. Historikové datují Noeho velké mořeplavecké dobrodružství na začátek 3. tis. př. n. l., ovšem může být i mnohem starší.

Biblické pojetí zřejmě čerpá ze starších babylonských textů a ty patrně čerpaly z ještě starších sumerských textů nebo ústních tradic. Jedná se patrně o první písemně zaznamenanou plavbu, v podstatě jde o poměrně detailní mořeplavecký cestopis. Pro srovnání, první velká egyptská plavba zaznamenaná písmem na kamenné stěně chrámu Dér el-Bahrí u Théb je z doby královny Hatšepsovet, tedy asi z poloviny 2. tis. př. n. l., kdy výprava plula Rudým mořem do země Punt (dnešní Somálsko, Etitrea nebo Jemen). Na kamenné stěně chrámu je opět poměrně detailní popis toho, co tehdejší mořeplavci cestou viděli.

Egyptský cestovatel Sinuhet

Ještě starší dochované texty pocházejí ze starého Egypta. Staří Egypťané používali obrázkové písmo, tzv. hieroglyfy. Prapočátky egyptského písemnictví datujeme až do období kolem roku 3200 př. n. l. Mezi nejstarší dochované egyptské texty zapsané na papyru patří cestopisný příběh o Sinuhetovi, jehož nejstarší dochované fragmenty pocházejí z doby kolem roku 1785 př. n. l. a dnes je můžete obdivovat v berlínském muzeu. Příběh o Sinuhetovi je krásným cestopisem, který tehdejší Egypťany provázel po dalekých zemích.

Velmi zajímavý je motiv Sinuhetova cestování. Původně prchá z Egypta ze strachu o život, ovšem v průběhu cesty si uvědomuje, že vlastně nikdy nebyl v ohrožení a "jakoby ve stavu snu jej vlastní nohy unášely stále dál". To je přesně ten stav, který cestovatelé často zažívají na počátku svých cest. Není to hlas, který by zněl v uších a diktoval, co dělat, je to stav mysli, kdy přesně víte, kam jít, jen nedokážete nahlas vysvětlit proč.

Nějak obdobně to asi prožíval poutník Sinuhet v první polovině druhého tisíciletí před naším letopočtem a kdo ví, možná cestou potkal Abrama (mohli být současníci a putovali stejnými místy) a o svých pocitech na dlouhých pěších cestách si popovídali tak, jak si stále povídají osamělí cestovatelé při zvláštně krásných setkáních na svých poutích.

Příběh o Sinuhetovi obsahuje i některé pasáže podobné starozákonním textům, např. souboj Davida a Goliáše (1 Sam 17). Příběh přežil několik tisíciletí, aby jej v polovině 20. století volně přepracoval Mika Waltari pod názvem Egypťan Sinuhet, což je podle mého názoru jeden z nejlepších dosud napsaných cestopisných románů. Mezi další historické texty s motivem putování můžeme řadit indické a čínské literární památky, patrně mladší než zmiňované egyptské. Tautologicky řečeno, nejstarší spisy lidských dějin nám odhalují, že cesta je Cesta.

Pět pouzder na svitky a hypotéza čtyř pramenů

Nejstarší vrstva Starého zákona, pět knih Mojžíšových, řecky Pentateuch (v překladu pět pouzder na svitky), vznikla podle hypotézy pramenů ze čtyř tradic. Právě proto najdeme v pěti knihách Mojžíšových některá vyprávění dvakrát i vícekrát jinak podané, někdy i s odchylkami, např. dva příběhy o stvoření, dva příběhy o uzavření smlouvy mezi Abramem a Hospodinem, nebo dokonce trojí podání o povolání Mojžíše. Stěžejní výpovědní hodnotu má Bible jako celek, jako jednota ve vší rozmanité rozlišnosti.

Nejstarší autorská tradice je jahvistická (podle označení Boha - JHWH, čteno Jahve) z 10. stol. př. n. l., mladší elohistická (podle staroorientálního označení Boha - Elohim) tradice vznikla v rozmezí 9. a 8. stol. př. n. l., ještě mladší tradice je deuteronomická ze 7. stol. př. n. l. a nejmladší je tzv. Kněžský kodex, který vznikl v babylonském vyhnanství izraelského národa mezi lety 587 až 537 př. n. l. Text Starého zákona vznikal od 10. do 3. stol. př. n. l. a popisuje velké dějiny izraelského národa.

Je-li řeč o dějinách a cestování, je na místě připomenout slova řeckého historika a poutníka Herodota (484 - 420 př. n. l.): "že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky". V Bibli ovšem nejde o dějiny v přísně historickém smyslu, ale spíše o teologii dějin. Jde o vyjádření teologického smyslu dějin izraelského národa. A onen smysl je vepsán do cesty, ve které se rozvinul a odvyprávěl.

Ondřej Havelka - autor vystudoval teologii, religionistiku, křesťanskou etiku a management na předních českých univerzitách. Nezávisle procestoval Kniha více než stovku zemí po celém světě. Mimo dalších uskutečnil dvouletou cestu stopem a pěšky napříč celou Afrikou. Zabývá se odlehlými domorodými etniky, jejich kulturou a religiozitou, mezikulturním a mezináboženským dialogem. Napsal několik knih, z nichž nejnovější jsou cestopis Cesta k branám Damašku VÝCHODNÍ AFRIKOU a pohádka Jak se trpaslík Ferina stal egyptským faraonem. Žije s manželkou a třemi dětmi v Jizerských horách.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další články autora, může vás zajímat

Venušina sopka Úplňky Chata Vyškovec Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Rýchorská bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus, Kavkaz Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Neptun Vosecká bouda Brankovský vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Hmyz Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Spací pytle Nimbostratus Softshell
Reklama

Z posledních článků vybíráme

7.11.2018 / Otakar Brandos
Turistika · Pekelné Štiavnické vrchy; putování po vyhlídkách, jezerech, památkách a vrcholech sopečného pohoří / Fotogalerie k článku

Rozkaz zněl jasně: nízké kopce a hlavně dostatek "záchytných" bodů. A protože jsem letos na jaře a opět …

6.11.2018 / Tomáš Osinek
Outdoor vybavení · Digitální fotoaparát na výlety. Jaký vybrat, aby s vámi udržel krok a nevzdal to už pod kopcem?

Hledáte nový digitální fotoaparát, který můžete brát s sebou na všechny výšlapy? Nejlepší volbou …

5.11.2018 / Jiří Fiedler
Trek · Siněvirský národní park a západní Horhany, Ukrajina 2018 turisticky

Po loňských zkušenostech z Černé Hory jsme se rozhodli vyrazit na vandr opět dál než na Slovensko …

5.11.2018 / Ubytování
Útulna Krömerova bouda, luxusní útulna v Jizerských horách

Krömerova bouda zvaná také Kröme …

1.11.2018 / Peter Rybár
Tip na výlet · Čiernobiele priehrady, Protržená přehrada: Opakované povodne - dôvod k stavbe priehrad v Jizerských horách (1)

K výnimočným oblastiam, v minulosti trpiacimi častými záplavami, patria údolia horských …

31.10.2018 / Bohumír Bouška
Naše vrcholy · Šumava, hora Milec s vyhlídkou Liebeshöhe - tip na výlet v Železnorudské hornatině

Železnorudská hornatina nabízí mnoho zajímavých míst, ke kterým jistě patří i hora Milec …

31.10.2018 / Martin Jílek
Trek · Podzimní putování poloninou Svidovec, hřebenový přechod a cestování na Zakarpatské Ukrajině / Fotogalerie k článku

Neobvyklé babí léto přineslo do naší oblasti velmi teplé, stálé počasí, které by bylo škoda nevyužít …

31.10.2018 / Ubytování
Bouda na hoře Jizera, tip na bivak na druhé nejvyšší hoře Jizerských hor

Těsně pod vrcholem Jizery, druhé …

26.10.2018 / Otakar Brandos
Trek · Kôprovský štít, Temnosmrečinská plesa a Tichá dolina - 3denní toulání na pomezí Vysokých a Západních Tater aneb s kamzíky v patách (3) / Fotogalerie k článku

Stíny v hlubokých horských dolinách se neúprosně prodlužují a sluníčko se stále více sklání k obzoru …

25.10.2018 / Martin Pánek
Trek · Podzimní hřebenovka Velké Fatry: Přechod ve směru Biely Potok, Rakytov, Krížna a Vyšná Revúca

Velkou Fatru mám rád. Je tu mnohem méně lidí než v okolních populárnějších horách. Nejsou tu …

23.10.2018 / Miroslav Hřeben
Trek · Trek přes Fagaraš (2): Proč to dělat pomalu, když to jde rychle

Teplá večeře, pár piv a normální postel dodaly tělu přeci jenom trochu více síly než noc strávená někde v …

22.10.2018 / Dorek Čermák
Trek · Z Pilska do Polska, trek v Oravských Beskydech přes Babí horu a Halu Krupowu

Z Pilska do Polska proto, že pohoří Oravských Beskyd nekončí na Babí hoře, ale pokračuje dál k …

19.10.2018 / Otakar Brandos
Turistika · Túra na Chopok a Ďumbier: Podzimně zimní okruh přes Vrbické pleso a Širokou dolinu v Nízkých Tatrách / Fotogalerie k článku

Túra na Chopok či Ďumbier patří v Nízkých Tatrách mezi klasiku. Klasiku, na které po výstavbě …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist