Túra na horu Vozka v Hrubém Jeseníku

Pěkná túra v Jeseníkách z Filipovic

Vozka (1 377 m) je poněkud opomíjený skalnatý vrchol Hrubého Jeseníku. Leží totiž trochu stranou hlavního hřebene a není tedy navštěvován tak, jako jsou například v této oblasti Šerák či Keprník. Obvykle se na Vozku chodí z Branné, Ramzové nebo Červenohorského sedla. My zvolili méně tradiční start ve Filipovicích.

Spolu s kamarádem Honzou přijíždíme ráno do Filipovic. Auto necháváme na parkovišti u Pepovy boudy a po startovním pivu, které nám ochotný číšník načepoval, přestože restaurace byla ještě zavřená, vyrážíme po modré značce.

Za obcí míjíme přírodní rezervaci Filipovické louky a pak již lesem mírně stoupáme na rozcestí Pod Točníkem. Odtud modrá značka spolu s připojenou zelenou klesá až k dalšímu rozcestí Keprnický potok. Tady už začíná výstup na hlavní hřeben Jeseníků.

Čtěte také: Za zkamenělým Vozkou na hřeben Jeseníků

Cesta vede zprvu po lesní asfaltce, ale pak se odklání do lesa. Jdeme nad malebným údolím Keprnického potoka, takže i tady je na co koukat. Po necelých třech kilometrech se znovu napojujeme na cestu, po které vede i cyklotrasa 6207 z Bělé pod Pradědem do Ostružné. Po ní a modré značce pohodlně stoupáme na hlavní hřeben.

V zatáčce pod Šumným míjíme boudu, v níž by se v případě potřeby dalo schovat před nepřízní počasí. Přestože je krásný červencový den, dostáváme se na hlavní hřeben na rozcestí značek Pod Keprníkem, aniž bychom potkali živou duši.

Tady už frekvence turistů přece jen poněkud houstne, i když jsme to čekali horší. Přesto se rozhodujeme vynechat návštěvu Jiřího chaty na Šeráku, kde bude určitě "našlapáno", a po krátké svačince vystupujeme po červené značce na Keprník (1 423 m). Výhledy z vrcholu omezuje letní opar, navíc tady hodně fouká a lidí na vyhlídkové plošině přibývá. Sestupujeme tedy na Trojmezí, odkud se mimo hlavní lidský proud vydáváme po žluté jihozápadním směrem.

Po čtvrthodince chůze potkáváme na rozcestí U Vozky pětičlennou rodinu a za chvíli už jsme u skalnatého vrcholu Vozky (1 377 m). Tady krátce pohovoříme s turistou-fotografem, podle přístroje to nebude žádný amatér jako já se svým kompaktem.

Pak již obdivujeme skalní útvary. Tvary a tajemnost těchto útvarů vedly ke vzniku mnoha pověstí. Nejznámější hovoří o tom, že zde zkameněl vozka s povozem za trest za to, že v období hladomoru podkládal pod kola vozu bochníky chleba. Skály, které mají výšku až 7 metrů, totiž připomínají tvarem povoz s vozkou i koňmi. Odtud i název vrcholu.

Pokocháme se výhledy a pak pokračujeme po zelené přes údolí toku Hučivé Desné až na sedlo Pod Vřesovkou. Odtud nás vede žlutá značka vzhůru k rozcestí U Kamenného okna. Honza ještě odbíhá podívat se ke Kamennému oknu, ale já pomalu zahajuji sestup po zelené, protože moje kolena nejsou ve zrovna nejlepším stavu. Sestup lesem je zprvu mírný, ale postupně nabírá na strmosti a od vyhlídkového bodu Točník, odkud je pěkný výhled do údolí na město Jeseník a jeho okolí, je velmi ostrý.

Po překonání nejhoršího klesání potkáváme jediné lidi na této sestupové trase, sympatické manžele z Olomouce. Chvíli si s nimi povídáme a pak už pokračujeme stále dolů lesem až na rozcestí Pod Točníkem, kde "uzavíráme kruh". Po nám již známé modré docházíme do Filipovic, v Pepově boudě doplňujeme tekutiny i kalorie a poté již na čtyřech kolech opouštíme hory.

Popsaná trasa měří zhruba 20 km, převýšení činí kolem 1 100 metrů. Na své si přijdou hlavně milovníci samoty, výstup na hřeben i sestup z něho si pravděpodobně užijí bez přítomnosti dalších osob, hlavní hřeben je v tomto směru samozřejmě o něčem jiném. Doporučuji jen projít tento okruh v opačném směru, lépe se do strmého kopce šplhá a pak pohodově sestupuje než naopak. Ale to už si každý musí vybrat sám.

Další související články: