Klin z Ráčkove doliny

Z rozcestí v ústí Ráčkové doliny (kousek nad kempem) se vydáme po sypané vozové cestě severním směrem. Asi po deseti až patnácti minutách narazíme na vysokou hráz klauzury, která v minulosti zadržovala vodu využívanou pro plavení dříví. Za další čtvrthodinu se dostáváme na rozcestí s Jamníckou dolinou. Odsud pokračujeme vpravo. Nejprve obejdeme závoru, mineme po pravé ruce stojící dřevěný turistický přístřešek a pokračujeme nepříliš zajímavou cestou místy prudším stoupáním po sypané vozové cestě dále.

Asi za hodinu a dvacet minut přijdeme na větší mýtinu Prostredná. Tady končí vozová cesta. Pokračujeme dále. O kousek výše procházíme místem, kde ještě před osmi lety stály zbytky rozpadlé salaše. Procházíme kosodřevinou a nízkým lesem.

Brzy přecházíme přes okraj skalní suti, která tady zůstala jako pozůstatek základové laviny spadlé před několika lety. Konečně se výhledy otevírají. Opět se objevuje kosodřevina. Přecházíme po dřevěné lávce přes Gáborov potok těsně před tím, než se vlije do říčky Račkova. Odsud je to asi pět minut k Salaši pod Klinom, která je nejvýše položenou salaší na Slovensku.

Klin z Ráčkove doliny Rozhled z vrcholu Klinu

Těsně nad touto salaší a vlastně turistickou útulnou, kterou lze legálně využít k jednorázovému přespání během přechodu hlavního hřebene Západních Tater, je rozcestník. Na rozcestí se ale oproti předchozí túře vydáme vpravo po zelené TZ do Gáborovy doliny. Ta se během podzimních měsíců halí do fantastického barevného hávu. Především díky zrajícím jeřabinám.

Proti proudu Gáborova potoka stoupáme až na rozcestí s modrou TZ, která vede do Bystrého sedla (1 946 m). My ale odbočíme vlevo a pokračujeme stále po zelené TZ do Gáborova sedla (1 938 m). Nyní již po loukách v širokém a relativně plochém kotli závěru Gáborove doliny. Poslední strmější stoupání a již jsme v Gáborově sedle a vlastně na hlavním hřebeni Západních Tater. Fantasticky odsud vypadá zejména masív Bystré (2 248 m).

Ze sedla budeme pokračovat vlevo na vrchol Klinu. Po červené TZ stoupáme nejprve mírně, za chvíli již výrazně strměji vzhůru na rozložitý travnatý vrchol Klinu. Výstup dá každému pořádně zabrat, ale za nějakých 40 minut to budeme mít za sebou a odměnou nám budou fantastické rozhledy. Nejen po slovenské, ale i polské části Tater. A dohlédnout můžeme i do Tater Vysokých. Za dobré viditelnosti jsou vidět na severu Oravské Beskydy, na jihu pak Nízké Tatry a některé vrcholy Slovenského rudohoří.

Západní Tatry, také zvané Roháče se rozkládají na území o rozloze bezmála 400 čtverečních kilometrů. Jejich část (asi 260 čtverečních kilometrů) je od roku 1987 součástí TANAPu. Západní Tatry vznikaly v mladších druhohorách a starších třetihorách. Svou současnou podobu však Západní Tatry získaly až během dob «

Pokud máme rozhledů již dost, vydáme se k západu a začneme sestupovat do Ráčkového sedla. I sestup je poměrně strmý. V sedle pak opustíme hlavní hřeben Západních Tater i červenou hřebenovku a začneme sestupovat vlevo po žluté TZ do Ráčkové doliny.

V několika prudkých serpentinách se dostaneme k Ráčkovým plesům, od kterých pak pokračujeme plochou částí doliny k Ráčkovému vodopádu. Kolem něj pak sestoupíme ke Kolibě pod Klinom, od které se Ráčkovou dolinou dostaneme opět do kempu. To již stejnou cestou, kterou jsme se sem dostali, tudíž ji znovu popisovat nebudeme.

  • Obtížnost: středně těžká a dlouhá túra
  • Délka túry: 7 až 8 hodin
  • Celkové převýšení: výstup 1 250 m, sestup 1 250 m
  • Základní trasa: Račkova dolina – Račkovo sedlo – Klin – Gáborovo sedlo – Gáborova dolina – Koliba pod Klinom – Račkova dolina

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.