Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 25.10.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Trek přes malofatranský Kľak

Trek přes malofatranský Kľak

Trek s nepříjemným hmyzem a příjemným překvapením

Jako obří monument, jako důkaz nezměrných přírodních sil, tyčí se na samotném okraji Malé Fatry vrchol, který bezesporu patří k nejkrásnějším karpatským horám - Kľak. Od nepaměti přitahuje pohledy lidí a já patřím k těm, jež si tento vrchol s typickým a nezaměnitelným tvarem, viditelným snad z celého Slovenska, navždy získal. Neexistuje rok, kdybych jeho návštěvu vynechal.

Čelo

Výstup na tohoto krasavce se sice dá zvládnout za několik hodin, jenže my chceme v objetí hor strávit podstatně víc času a tak vymyslíme dvoudenní trek, při němž na Kľak vystoupíme dokonce dvakrát.

A začneme ve vesničce Čičmany, proslulé svými nezaměnitelnými ručně malovanými dřevěnicemi. Leží pod nejvyšším vrchem Strážovských vrchů a je také známa lyžařským střediskem. A právě na prázdném parkovišti pod sjezdovkami parkujeme našeho skromného oře. Loučíme se s ním a doufáme, že ho tady zítra zase najdeme. Nad našimi hlavami leží mohutná nízká oblačnost, předpověď byla rozhodně přívětivější.

Cestou hrdinů SNP na Javorinku

Naše kroky směřují po červeně značené Cestě hrdinů SNP pod vršek Javorinka. Tu obcházíme až narazíme na spodní stanici vleku. Cesta dál pokračuje rovně, ale není to zprvu úplně zřejmé. Správný směr jsme ovšem trefili a brzy tak přijdeme do sedla Javorinka, pod osamocený dub, u kterého stojí boží muka. Tady se cesty rozcházejí a je zajímavé, že červená odtud pokračuje dvěmi směry. Doprava do Bojnic přes Maguru, doleva do Fačkovského sedla.

Čtěte také: Výstup na Kľak za vůně medvědího česneku, Malá Fatra a turistické trasy

Chceme si dát pauzu, jenže v sedle hodně fouká, tak se tady nezdržujeme. Ze sedla vede chodníček po louce mírně nahoru k vrchu se jménem Javorina. Když se pod ním vnoříme do řídkého lesa, překvapí nás spousta lísek, co tu roste. Zastavujeme se a mezi spadaným listím lovíme oříšky. Dalo by se jich tady nasbírat spousta, jenže jakmile se na chvíli zastavíme, hned na nás začnou útočit mraky hmyzu. Vypadá to jako velké klíště s křídly a brzy jich po mně lezou desítky. Nechávám oříšky být a jdu dále.

Za chvíli se dostaneme na další louku a tady už opravdu odpočíváme. Těch much je tu o něco míň, popíjíme čaj a pozorujeme okolí. Zřetelně vidíme Strážov, který má vrchol ukrytý pod peřinou z mraků, takže hranici oblačnosti odhaduji na nějakých dvanáct set metrů. Trochu mě to zneklidňuje, přijeli jsme přece jen za výhledy.

Sedlo pod Priečnou

Cesta teď vede podél lesa. Značení je tady ovšem dost bídné. Ne, že by tu nebylo, jenže značky jsou značně vybledlé a často ukryté za keři. To brzy způsobí, že se octneme v lese a chodník se někam jaksi ztratí. Začneme tedy chodit cik-cak a hledáme správný směr. Trvá to asi půl hodiny, než pod sebou uvidíme rozcestník v sedle pod Priečnou.

Zdržení nám nevadí, není na škodu se podívat do nitra karpatského lesa. Ze sedla je vidět ke Kľaku, ale oblačnost ho před našimi zraky ukrývá, tak ho tam jen tušíme. Ovšem když se máme k odchodu, na několik okamžiků se ukáže jeho slavný zub. Jako by nám tím říkal "Nebojte, jsem tady!"

Cesta Čelo a Kľak

Nebojíme se a tak vyrážíme. Na Priečnou je to trochu do kopce, ale brzy se opět dostáváme na vrcholové louky, na kterých roste velké množství šípků a hlohů, což dodává tomuto místu skvělou atmosféru. Navíc je z těchto míst úžasný pohled na Kľak. Teda na jeho špičku, zbytek je stále skryt v oblacích. Taky se přímo před námi vypíná pěkný homolovitý kopeček Čelo, pod který teď míříme.

Sedlo pod Čelom, Homolka

Do sedla po Čelom je to kousek a za chvíli tak stojíme u rozcestníku. Jsme tu ovšem na návětrné straně, takže odpočinek musíme hledat hlouběji v lese. Jak to tady tak pozoruji, okolí mi něco strašně připomíná. Když začneme zase postupovat, můj dojem sílí, až mi to nakonec docvakne. Vypadá to tady jako na Čergově. Opravdu to tady připomíná toto malebné východoslovenské pohoří.

Naše kroky směřují na vrchol Homolka. Tady nás čeká velmi prudké stoupání, asi největší co nás dnes potká. Chvíli vede lesem, pak opět loukami, kde se naštěstí zmírní. Jakmile vrcholu dosáhneme, čeká nás pro změnu prudké klesání. To vede přímo pod lyžařským vlekem, chodník je vymletý vodou a hodně suťový. Docela chuťovka. Pod Homolkou leží známé lyžařské středisko, které ještě zeje prázdnotou.

Kľak

Využíváme laviček u zavřené chaty Veronika a zůstáváme na oběd. Během něho celou dobu zíráme na protější stranu. Reváň a Malý Kľak se už vymanily ze sevření oblaků. Jen ten krasavec si s námi stále hraje na schovávanou.

Fačkovské sedlo

Scházíme tedy do Fačkovského sedla a nadobro opouštíme Stážovské vrchy a ocitáme se na nejjižnějším okraji Malé Fatry (to pro všechny co se domnívají, že Malá Fatra začíná u Strečna). Tato výstupová cesta na Kľak je dostatečně známa, tak ji popisovat nebudu. Když se blížíme do Revánského sedla, dostáváme se opět na návětrnou stranu. Vítr ovšem pomalu ale jistě odfoukává oblačnost, tak snad to na vrcholu nakonec dopadne dobře.

Výstup na Reváň a Kľak

V sedle se potkáváme s jedním slovenským trekařem, a brzy je mám jasné, že noc v útulně strávíme společně. Ještě vtipkujeme na téma, kolik že lidí bude mít stejný nápad, vydat se sem v půli týdne. Vrchol Kľaku se oblačnosti nakonec přece jen zbavil a já naň doslova peláším. Je totiž už docela pozdě, Slunce zapadá a dává okolí překrásnou oranžovou barvu. To světlo je opravdu skvělé.

Kľak Závěrečná část výstupu na Kľak

U bývalé chaty necháváme batohy a lehcí jako pírko vylezeme poslední metry na 1 352 metrů vysoký vrchol. Když jsem kousek pod ním, všímám si za skalkou sedící postavy. Čím jsem blíž, tím je čím dál víc jasné, že je to sám Ota Brandos! Se smíchem se zdravíme, a uvažujeme, jaká je to náhoda, když se potkáváme zrovna tady. Na překrásném Slovensku je totiž tolik kopců, takže jde o příjemné překvapení!

Nocleh na Javorince

Gratulujeme Alence k jejímu prvovýstupu a jakmile se Slunce schová za obzor, odcházíme dolů, směr útulna Javorinka. Ta se nachází při zelené značce, mířící k vodopádu, po levé straně na druhé z luk, kolem které procházíme. Tady již čeká "náš" slovenský turista a samozřejmě Kamil, druhá půlka redakce Treking. Zdravíme se také s ním a hned zalézáme do boudy, kterou již stihl nádherně vytopit.

Výhled z vrcholu Kľak Výhled z vrcholu Kľak

Večer pak probíhá ve velmi příjemné atmosféře, jen citelně postrádáme slivovicu. Škoda, kdybych to byl věděl, kdo se tady potká… V družné náladě pokračujeme docela dlouho a občas se jdeme podívat ven. Je pár dní před úplňkem, viditelnost je skvělá a nad hlavou nám září tisíce hvězd, což těší především Otu a jeho fotoaparát. Nakonec nás přece jen dostihne únava a zalézáme na kutě.

Ráno se probouzíme do úplně jiného dne. Je jasno a téměř bezvětří. Tak předpověď nakonec vyšla, jen se o den zpozdila! Po snídani se naše sešlost rozpadá a my se opět vydáváme na cestu. Jdeme opět na Kľak. Včera jsme z něj odcházeli jako poslední, dnes jsme tady evidentně první.

Usedáme poblíž vrcholového kříže a kocháme se výhledy. V dolinách pod námi se převaluje inverzní oblačnost a my tak vidíme všechno. Od Lysé hory po Kráľovu hoľu! Stojíme totiž na vrcholu, jež je jeden z nejlepších rozhledových bodů! Rozhodujeme se tady zůstat déle. Popíjíme čaj, fotografujeme a nakonec z batohu vytahujeme bublifuk a blbneme. Může to znít infantilně, ale kdy jste naposled vypouštěli bubliny v třináctistech metrech?

Mezitím jsem ještě přijde i Ota. Příjemný den pokračuje a ještě dlouho poté, co se s Otou rozloučíme, posedáváme na vrcholu. Nakonec se ale zvedáme a po zelené značce sestupujeme z vrcholu. Naše kroky teď míří na Malý Kľak. Chodník vede pod skalisky Kľaku a je docela vlhký a kluzký. Taky sem bylo nafoukáno spoustu listí a zvlášť Alenka si brouzdání v něm opravdu užívá.

Malý Kľak

Na Malý Kľak je to kousek a my na něm brzy usedáme. Kľak odtud vypadá jako nějaký monument nebo příď obrovského zaoceánského parníku. Má to tady tak zvláštní atmosféru, že tu zůstáváme docela dlouho. Dokonce se vydávám na průzkumnou misi do okolních houštin. Doléhají k nám totiž nějaké zvuky a já chci zjistit o co jde. Nakonec se medvěd nekoná, bylo to jen hejno ptáků, co v listí něco sbíralo.

Z Malého Kľaku

Z vrcholu nás čeká vcelku prudké klesání, do smrkové části lesa. Atmosféra se mění a les připomíná tajemné oravské hvozdy. Jen co se ale zastavím, začínají na mě opět útočit ty mouchy. Je jich tady tolik, že mi lozí po brýlích, do uší a za krk. Připadám si tady jako Spitfire za bitvy o Anglii a peláším rychle pryč.

Po nějakých dvou kilometrech, za mírným stoupáním, se opět dostáváme do lesa bukového, prosvětleného sluncem a mouchy, či co to vlastně je, zmizí. U jedné ze skalek pod vrškem Košiarka se zastavujeme na čaj, je odtud poslední pohled na Kľak. Jak odcházím, pošlu mu hubičku, zaslouží si ji.

Závěrečný sestup

Čeká nás teď závěrečný sestup. Na mapě vypadá nezáživně, ve skutečnosti je to naopak. Chodník se klikatí, tu a tam projde kolem nějaké té skalky a vůbec na okolní les je krásný pohled. Čím dál víc k nám doléhá hluk silnice vedoucí dolinou, jasné znamení konce putování.

Mapa, Malá Fatra

Jakmile vyjdeme z lesa, musíme se ještě chvíli potýkat se značením. Chodník je asi přeznačen. Stará značka, po které jdeme i my, vede po spádnici, nová po svážnici. Když jsme po menším bloudění našli značení, dovedlo nás ke křižovatce, kde před námi napříč procházela značka také.

Je jasné, že obě značky se spojují právě tady, takže chybu neuděláte ať už půjdete jednou, nebo druhou. Odtud je to ke křižovatce silnic u Čičmanského rozcestí asi jen kilometr, a tady na autobusové zastávce náš trek končí. Musíme jen počkat na autobus a nechat se dovézt k autu. Je to sedm kilometrů a dalo by se to dojít i pěšky, jen se nám nechce šlapat po asfaltu.

Sedlo pod Priečnou

V Čičmanech jsme auto našli na stejném místě kde jsme ho nechali a přímo na něj z dálky, jako strážce, shlíží ten nenapodobitelný vrchol, který mě nikdy nezklamal a vždy mi poskytl neuvěřitelné výhledy a zážitky. A poskytne je určitě i vám, když se na něj vydáte!

Souhrnné informace

Trasa Čimany - Fačkovské sedlo - Kľak - útulna Javorinka - Klak - Malý Kľak - Čičmanské rozcestí měří asi dvacetčtyři kilometrů, s převýšením kolem třináctiset metrů a dá se zvládnout za nějakých deset hodin. Je středně náročná a může se v případě potřeby ukončit ve Fačkovském sedle. Prameny se nachází v blízkosti sedel a u útulny, občerstvení po cestě pouze ve Fačkovském sedle.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Hrebeňovka Vtáčnika v zime, snežnicová túra par excellance
Země Listopadové zážitky z Velké Fatry
Hory Trek k pramenům posvátné Gangy a ledovci Gomukh, indický Himaláj
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
  Túry a lokality podle pohoří a
Mapa pohoří
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist