Observatoř Skalnaté pleso, vesmír ve Vysokých Tatrách

Astronomická observatoř na Skalnatém plese a Antonín Bečvář

Astronomická a meteorologická observatoř na Skalnatém plese vyrostla v pohnutých válečných letech v rozmezí let 1941 až 1943. Iniciátorem její výstavby byl český meteorolog a hvězdář Antonín Bečvář, autor světoznámých atlasů Coeli, Eclipticalis, Borealis a Australis.

Po mnichovské dohodě a Vídeňské arbitráži muselo Československo podstoupit velká území jižního Slovenska Maďarsku. V této souvislosti musela být zrušena Československá astronomická observatoř ve Staré Ďale (dnešní Hurbanovo), které připadlo Maďarsku. Již tehdy se Antonínu Bečvářovi dařilo prosazovat požadavek, aby výkonný 60centimetrový astronomický reflektor byl přesunut do Tater.

V letech 1941 až 1943 proběhla výstavba astronomické (a meteorologické) observatoře na Skalnatém plese (1 783 m), jejímž prvním ředitelem se stal již v září 1943 právě Antonín Bečvář (1901 - 1965). Již 19.9.1943 proběhla na observatoři první pozorování sluneční fotosféry, velký dalekohled ze Staré Ďaly pořídil první fotografie o rok později - 16.10.1944 (galaxie M 31 v souhvězdí Andromédy).

Nová observatoř se brzy stala světoznámou především díky objevům nových komet. Tou první zde objevenou byla kometa 1946 II Pajdušáková-Rotbart-Weber (30.5.1946). Celkem tady bylo do roku 1959, kdy pokračoval kometární program, objeveno (ve spolupráci s observatoří na Lomnickém štítě) 18 komet.

Čtěte také: Galaxie, vesmírné hvězdné ostrovy

Dnes má na Skalnatém plese pracoviště Oddělení meziplanetární hmoty a Stelární oddělení. Astronomové tady ke své práci využívají 61 cm reflektor s CCD kamerou, celooblohovou bolidovou komoru (součást celoevropské bolidové sítě) a 60 cm reflektor s fotoelektrickým fotometrem.

V budově astronomické observatoře Skalnaté pleso se nachází také meteorologická stanice patřící Geofyzikálnímu ústavu SAV se sídlem v Bratislavě. V letních měsících bývají na observatoři dny otevřených dveří. Návštěvu určitě doporučuji.

Velice zajímavou postavou je samotný zakladatel observatoře - Antonín Bečvář. Tento světoznámý meteorolog a hvězdář se narodil ještě za Rakousko-Uherska 10.6.1901 ve Staré Boleslavi. Od 16 let žil v Brandýse nad Labem, kde si na pozemku rodinné usedlosti postavil malou astronomickou pozorovatelnu a započal s meteorologickými pozorováními.

Později studoval klimatologii a astronomii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studia na univerzitě zakončil v roce 1934 disertační prací z oboru meteorologie. V roce 1937 nastoupil na místo klimatologa na Štrbském plese ve Vysokých Tatrách. Rozpad I. republiky a začátek druhé světové války zastihly Bečváře v pilné práci v Tatrách. Místní klima prospívalo jeho podlomenému zdraví, pohyb v horském prostředí pak jeho vrozené vadě páteře. V roce 1948 dokončuje Antonín Bečvář první ze svých věhlasných atlasů - Atlas Coeli, jenž krátce po českém vydání vychází i v zahraničí pod názvem Atlas of Heavens.

Po další změně režimu byl světoznámý vědec z observatoře na Skalnatém plese propuštěn. Vrací se zpět do Brandýsa nad Labem, kde pokračuje v práci na hvězdných atlasech. Postupně vytváří unikátní kartografická díla - hvězdářské atlasy Eclipticalis (1958), Borealis (1962) a rok před svou smrtí dokončuje atlas Australis. Ty později rovněž vyšly v zahraničí. Vedle těchto unikátních a bez přehánění světoznámých atlasů Antonín Bečvář vydal barevnou publikaci Vysoké Tatry (1948), Atlas horských mraků (1953) i novelu Jediné léto. Ta vyšla ve válečném roce 1940. Antonín Bečvář umírá v Brandýse nad Labem 10.1.1965.

Nejpoužívanějším Bečvářovým atlasem se stal atlas Coeli. Na jeho 16 mapách, pokrývajících celou hvězdnou oblohu, jsou v souřadné síti pro ekvinokcium 1950 zakresleny všechny hvězdy do 7,75m. Zvlášť jsou označeny vizuální i spektroskopické dvojhvězdy, kulové a otevřené hvězdokupy, extragalaktické mlhoviny, obrysy mléčné dráhy aj. Celkově bylo na mapové listy nutno přesně zakreslit na 35 000 objektů.

Jméno Antonína Bečváře dnes nese kometa (1947c Becvar, objevena dne 23.3.1947), planetka Becvar (č. 4 567), která byla objevena 17.9.1982. Její afélium činí 2,5849 AU a excentricita oběžné dráhy 0,199 6. Posledním pojmenovaným útvarem po Antonínu Bečvářovi je jeden z velkých kráterů na odvrácené straně Měsíce (průměr asi 70 km).

Skalnaté pleso, turistická mapa