Krápníková Medvědí jeskyně (jaskinia Niedźwiedzia) v Polsku

Jeskyně na polské straně Králického Sněžníku

Medvědí jeskyně (jaskinia Niedźwiedzia) je považována za nejkrásnější krápníkovou jeskyni v Polsku. Nachází se v poblíž obce Kletno v polských Sudetách v oblasti Kladska, tedy v území, které bylo historicky součástí Českého království. Celková délka chodeb Medvědí jeskyně je okolo 2 km, z toho je zpřístupněno střední patro v délce cca 600 metrů.

Barevné sintrové povlaky v jeskyni kontrastují s temnými stěnami chodeb. Krápníková výzdoba jeskyně je stále ve vývoji, z krápníků stéká voda a ty dále rostou. Vyskytují se zde četné kaluže a jezírka. Nejkrásnější partie jeskyně v dolním patře jsou bohužel pro turisty nepřístupné. Medvědí jeskyně je jedinou jeskyní v Polsku, která může svojí krápníkovou výzdobou konkurovat jeskyním třeba v České republice.

Historie výzkumu Medvědí jeskyně

Již ve 30. letech 20. století byla na severních svazích Králického Sněžníku v kamenolomu poblíž obce Kletno (tehdy Klessengrund) objevena jeskyně označovaná později jako Kletno I. Tato jeskyně měla puklinový charakter a tvořila ji chodba asi 2 metry vysoká o délce 30 metrů. Později byla zničena při těžbě.

Čtěte také: Jeskyně Na Pomezí vznikly ve vápencích Rychlebských hor

V 50. letech byly v rámci dokumentace ložiska mramoru (krystalického vápence) popsány krasové formy v okolí dnešní Medvědí jeskyně. Geologický průzkum na polské straně Sněžníku byl opravdu důkladný. V roce 1948 se totiž na základě polsko-sovětské smlouvy začal u Kletna těžit uran (stejně jako v Čechách např. v Jáchymově).

Uran se získával také ze starých hald rudných dolů (rudy železa, stříbra a mědi se zde těžily již ve středověku, poslední pokusy o těžbu železné rudy zde proběhly v 19. století). Ložisko uranu bylo však již v roce 1953 vyčerpáno a o několik let později byly doly likvidovány.

Otvor do Medvědí jeskyně byl odkryt v kamenolomu Kletno III. v roce 1966. Šlo o událost velkého významu. Odkryvu předcházely nálezy hlín se zkrasovělými bloky a kostmi savců. Těžba v kamenolomu byla po objevu jeskyně zastavena.

Již v 70. letech se připravovalo turistické zpřístupnění jeskyně. V 80. letech byl proveden ve spolupráci s Českou speleologickou společností rozsáhlý výzkum v celém masivu Králického (Kladského) Sněžníku. Prováděly se při tom také barvicí pokusy, které prokázaly přeliv krasových vod ze severní na jižní stranu Sněžníku (pod hlavním evropským rozvodím). Barvicí látka vpravená do vody na polské straně Sněžníku byla po nějaké době zjištěna v Mléčném prameni na české (respektive moravské) straně Králického Sněžníku.

Ale vraťme se k Medvědí jeskyni. Při výzkumu jeskynních usazenin zde bylo nalezeno množství kosterních pozůstatků zvířat, především jeskynního medvěda (90 % kosterního materiálu). Ukázky nálezů můžete vidět v rámci prohlídky jeskyně.

Jak se k Medvědí jeskyni dostanete

K jeskyni je možné se dostat autem nebo pěšky. Autem z České republiky pojedete od Králík na polské Mięndzylesie a dále směr Kłodzko. V Bystrzyci Kłodzke odbočíte na Stronie Śląskie a tam na Kletno (směr Bolesławów). Z parkoviště je to k jeskyni ještě asi 30 minut pěší chůze.

Druhou možností je vydat se k jeskyni pěšky z Králického Sněžníku. Vzhledem k poměrně zdlouhavému výstupu na Sněžník je však tato varianta vhodná spíše pro zdatnější turisty v rámci vícedenního přechodu. Z vrcholu Sněžníku je možné jít po zelené značce na polskou stranu k chatě Schronisko Na Śnieżniku. Odtud dále po žluté přes sedlo przelęcz Śnieżnicka sestoupit k Medvědí jeskyni.

Aktuální informace o otevírací době jeskyně, cenách vstupného atd. naleznetena webových stránkách jeskyně www.jaskinia.pl.

Pokud vás povídání o Medvědí jeskyni zaujalo, nechte se inspirovat k návštěvě jiných zajímavých krasových území. Nemusíte ani vyrážet za hranice. Vždyť české země jsou na krasové jevy poměrně bohaté. Jestliže nejzajímavější krasová území najdete především na Moravě, Čechy se zase mohou pochlubit jedinečnými oblastmi pseudokrasovými. Takové množství skalních měst na poměrně malém území nejspíš nenajdete nikde jinde na světě.

Inspiraci k výletům do krasových a pseudokrasových oblastí můžete najít na speciálních webových stránkách www.gymuo.cz/krasy.

Pozn.: Zájemci mohou využít polské mapy Masyw Śnieżnika (Góry Bialskie, Góry Złote, Krowiarki v měřítku 1 : 40 000, v omezené míře též české padesátky KČT č. 53 Králický Sněžník.

Medvědí jeskyně, turistická mapa