Betlémské skály jsou jedním z pískovcových skalních měst
Českého ráje. Betlémské skály se nacházejí
v západní části Českého ráje a jsou těsným sousedem Klokočských
skal, od kterých jsou odděleny (zhruba) tzv. Klokočskými průchody. Na východě. Na západě
je toto skalní město ohraničeno řekou Jizera a na jihu osadou Rozumov.
Betlémské skály jsou součástí Přírodní rezervace Klokočské skály o výměře 228,13 ha
a výškovým rozpětí 310 - 460 m. Zároveň se jedná o evropsky významnou lokalitu v rámci
systému NATURA 2000. Pojmenování Betlémských skal je odvozeno od Betlémského mlýna,
který v minulosti stál u ústí říčky tekoucí do Jizery od Podlouček.
Betlémské skály spolu se sousedními Klokočskými skálami představují mohutnou kuestu
velké členitosti a mocnosti pískovcových vrstev asi 60 metrů. Ukloněná kuesta Betlémských
a Klokočských skal vznikla na Lužické poruše, tektonickém zlomu táhnoucím se od Drážďan
až po Ještědsko-kozákovský hřbet,
na kterém se projevuje silný pokles terénu.
V čele kuesty s členitou asymetrickou linií výše uvedených skalních měst stojí asi
dva kilometry široká a až 35 metrů vysoká skalní stěna, ve které je vyčleněna řada
skalních věží a rozsedlin. Kuesta Betlémských skal je budována kvádrovými pískovci
teplického souvrství svrchnokřídového
stáří, které se ukládaly na dně tehdejšího teplého a mělkého moře.
Geology jistě zaujme, že na tak malé ploše je soustředěno tolik geomorfologických
útvarů. Ty vznikaly postupným zvětráváním a odnosem nestejně odolných pískovců. Postupně
tak vznikaly skalní okna a tunely, skalní hřiby a skalní věže, pseudokrasové jeskyně
a výklenky či pískové osypy. Oku všímavého návštěvníka neuniknou ani různé skalní mikroformy,
jako jsou voštiny nebo žlábkové škrapy.
V Betlémských skalách nalezneme reliktní borové doubravy, původních porostů borovice
lesní (Pinus sylvestris) s příměsí dubu letního (Quercus robur) a břízy
bělokoré (Betula pendula). V podrostu převažuje borůvčí, brusinka, vřes obecný
a nebo metlička křivolaká. Ve skalních roklích lze spatřit zbytky bučin a suťových lesů.
Z živočichů si musíme připomenout poštolku
obecnou(Falco tinnunculus) nebo výra
velkého(Bubo bubo) a šoupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris) aj.
Betlémskými skálami prochází červeně značená trasa, která se vine především podél
skalních vyhlídek na okraji kuesty. Za tzv. sloními hřbety vede krátká odbočka ke
Zdenčině vyhlídce, ze které se otevírají výhledy k Ještědu,
nejvyšší hoře Ještědsko-kozákovského hřbetu, a k rozhledně
Kopanina.
