Betlémské skály jsou součástí Přírodní rezervace Klokočské skály o výměře 228,13 ha a výškovým rozpětí 310 - 460 m. Zároveň se jedná o evropsky významnou lokalitu v rámci systému NATURA 2000. Pojmenování Betlémských skal je odvozeno od Betlémského mlýna, který v minulosti stál u ústí říčky tekoucí do Jizery od Podlouček.
Betlémské skály spolu se sousedními Klokočskými skálami představují mohutnou kuestu velké členitosti a mocnosti pískovcových vrstev asi 60 metrů. Ukloněná kuesta Betlémských a Klokočských skal vznikla na Lužické poruše, tektonickém zlomu táhnoucím se od Drážďan až po Ještědsko-kozákovský hřbet, na kterém se projevuje silný pokles terénu.
Čtěte také: Údolí Plakánek s hradem Kost: Snad nejmalebnější údolí Českého ráje…
V čele kuesty s členitou asymetrickou linií výše uvedených skalních měst stojí asi dva kilometry široká a až 35 metrů vysoká skalní stěna, ve které je vyčleněna řada skalních věží a rozsedlin. Kuesta Betlémských skal je budována kvádrovými pískovci teplického souvrství svrchnokřídového stáří, které se ukládaly na dně tehdejšího teplého a mělkého moře.
Geology jistě zaujme, že na tak malé ploše je soustředěno tolik geomorfologických útvarů. Ty vznikaly postupným zvětráváním a odnosem nestejně odolných pískovců. Postupně tak vznikaly skalní okna a tunely, skalní hřiby a skalní věže, pseudokrasové jeskyně a výklenky či pískové osypy. Oku všímavého návštěvníka neuniknou ani různé skalní mikroformy, jako jsou voštiny nebo žlábkové škrapy.
V Betlémských skalách nalezneme reliktní borové doubravy, původních porostů borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí dubu letního (Quercus robur) a břízy bělokoré (Betula pendula). V podrostu převažuje borůvčí, brusinka, vřes obecný a nebo metlička křivolaká. Ve skalních roklích lze spatřit zbytky bučin a suťových lesů. Z živočichů si musíme připomenout poštolku obecnou (Falco tinnunculus) nebo výra velkého (Bubo bubo) a šoupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris) aj.
Betlémskými skálami prochází červeně značená trasa, která se vine především podél skalních vyhlídek na okraji kuesty. Za tzv. sloními hřbety vede krátká odbočka ke Zdenčině vyhlídce, ze které se otevírají výhledy k Ještědu, nejvyšší hoře Ještědsko-kozákovského hřbetu, a k rozhledně Kopanina.
Betlémské skály, turistická mapa
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.