Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 12.9.2024
Treking > Alpy (Alpen), nejvyšší hory Evropy

Alpy (Alpen) - geomorfologické členění na pohoří, nejvyšší hory v Alpách a čtyřtisícovky

Alpy - popis a přírodní zajímavosti

28.4.2011 | Otakar Brandos

Alpy patří k největším a nejvyšším pásmovým pohořím v Evropě. Subsystém Alpy patří do Alpsko-himalájského systému, vývojově tedy souvisí s řadou dalších subsystémů, jako jsou například Karpaty aj. Alpy se dělí na dvě základní provincie. Jsou to Východní Alpy a Západní Alpy. Tyto provincie (hranice mezi nimi probíhají zhruba na linii od Bodamského jezera podél toku řek Rýn, Liro a Mera až po italské jezero Como) se pak dělí na řadu subprovincií, oblastí a celků (pohoří) jako jsou Julské Alpy, Vysoké Taury, Walliské Alpy či Grajské Alpy…

Alpy představují mohutnou hradbu táhnoucí se skrz území sedmi (osmi) zemí střední a západní Evropy. Jsou to Slovinsko, Rakousko, Německo, Francie, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálie. No a pokud budeme brát v potaz i Monaco, které si z Alp ukouslo pouho pouhé dva kilometry čtvereční, pak můžeme mluvit o osmi alpských zemích. Některé zdroje mluví dokonce o devíti zemích s tím, že výběžky Alp zasahují i do Maďarska.

Alpy, rozloha a délka hřebene

Z výstupu na Mont Blanc

Celková délka masívu Alp činí asi 1 200 km při šířce 130 - 280 (300) km. Rozloha Alp činí 192 753 km2, což je o něco méně, než kolik činí rozloha sousedních Karpat. V literatuře se objevuje údaj od 180 do 210 tis. kilometrů čtverečních. Tento rozdíl je nejspíše dán různým pojetím vymezení alpského oblouku (viz níže např. pohoří Jura).

Na jihozápadě jsou Alpy ohraničeny pobřežím Ligurského moře, na jihu na Alpy navazuje táhlé pásmo Apenin, které jsou od Alp odděleny sedlem Col di Altare (459 m). Na severovýchodě jsou Alpy ukončeny Vídeňským lesem a na jihovýchodě Julskými Alpami ve Slovinsku.

  • Rakouské Alpy
  • Slovinské Alpy
  • Italské Alpy
  • Francouzské Alpy
  • Švýcarské Alpy
  • Německé Alpy

Původ názvu Alpy

Ciarforon v Grajských Alpách

Původ názvu Alpy není dodnes jasný. Řada autorů hledá původ pojmenování Alp v keltském jazyce. Keltský výraz "alp" označuje vysoké pohoří. Jiní autoři odvozují původ pojmenování Alp z latiny z výrazů albus (bílý) či altus (vysoký).

Dnešní Alpy mají velehorský reliéf. Pro něj jsou typická podélná říční údolí táhnoucí se obvykle ve směru východ - západ. Tato údolí začala vznikat koncem pliocénu při tektonických pohybech vyzdvihujících Alpy podél tektonických zlomů a puklin. Řada takovýchto údolí se rozšiřuje do podoby pánví a brázd.

Vliv dob ledových na podobu Alp

Na dnešním charakteru se pak asi nejvíce, jako například ve slovenských Tatrách, podepsala čtvrtohorní zalednění. Tehdy mohutný ledový příkrov pokryl souvisle téměř celé Alpy a vyplnil prakticky všechna horská údolí. Ledovec vytvořil v Alpách typické ledovcový reliéf - hluboká strmá údolí tvaru písmene "U" zvaná trogy, morény, ale i ostré skalní hřebeny a štíty. Řada ledovců zasahovala až do alpského předpolí, kde po skončení doby ledové tající ledovce zanechaly mohutné ledovcové akumulace.

Významným je v Alpách i kras. Krasové oblasti zaujímají velké části především Východních Alp. Většinou se jedná o kras vysokohorský, jenž byl utvářen mrazovým zvětráváním a korozí Piz Boe, Dolomity srážkových vod. Jen část krasu v Alpách byla utvářena tekoucími vodami. V Alpách nalezneme velké krápníkové jeskyně, nejhlubší evropské propasti i největší ledové jeskyně.

Vývojově s Alpami souvisí pohoří Jura na švýcarsko - francouzských hranicích. Toto pohoří však již není součástí Alp, jak řada autorů chybně uvádí. Jura je tvořena antiklinálními hřbety a synklinálními údolími, které jsou rozlámány příčnými zlomy. Jura je silně zvrásněným pohořím, za což se ve třetihorách svým tlakem zasloužily sousední Alpy. Pohoří je budováno především usazenými horninami (vápenci).

Geomorfologické členění Alp

Západní Alpy jsou vyšší než Alpy Východní. Nejvyšším vrcholem provincie Západní Alpy je Mont Blanc (4 807 m), který je zároveň nejvyšší horou Alp i Evropy. Rozloha Západních Alp je naopak menší než v případě Východních Alp a činí asi jen 40 % z celkové rozlohy Alp. Na druhou stranu jsou Západní Alpy vyšší.

Východní Alpy jsou ve srovnání se Západními Alpami o poznání nižší, nejvyšší vrchol této provincie je Piz Bernina (4 049 m). Bernina je navíc jedinou čtyřtisícovkou Východních Alp. Všechny ostatní čtyřtisícové vrcholy, kterých je celkem 82, leží v Západních Alpách. Co Východní Alpy nezískaly na výšce, to získaly na rozloze, z Alp si tato provincie ukousla přibližně 60 %.

Východní Alpy se pak dále dělí na tři subprovincie. Jsou to

  • Severní Vápencové Alpy
  • Centrální Východní Alpy
  • Jižní Vápencové Alpy

Někteří autoři uvádějí celkem čtyři subprovincie, když ze Severních Vápencových Alp vyčleňují ještě tzv. flyšové pásmo. Dlužno dodat, že v odborné literatuře se členění místy liší, záleží to především na tom, ve které zemi ta či ona publikace vyšla. Na podobné problémy v geomorfologickém členění ale narazíme například i u nás v Karpatech… Východní Alpy dnes geomorfologové dělí na 66 horských skupin (celků):

Východní Alpy, geomorfologické celky

1. Adamello-Presanella 2. Albula 3. Allgäuské Alpy
4. Ammergauské Alpy 5. Bavorské předhůří 6. Bergamské Alpy
7. Berchtesgadenské Alpy 8. Bernina 9. Bregenzský les
10. Brenta 11. Dachstein 12. Dientener Berge
13. Dolomity 14. Ennstalské Alpy 15. Fleimstalské Alpy
16. Gailtalské Alpy 17. Gardské hory 18. Gutensteinské Alpy
19. Hochschwab 20. Hornorakouské předhůří 21. Hory u řeky Mur
22. Chiemgauské Alpy 23. Julské Alpy 24. Kaisergebirge
25. Karavanky 26. Karnské Alpy 27. Karwendel
28. Kitzbühelské Alpy 29. Lavanttalské Alpy 30. Lechquellengebirge
31. Lechtalské Alpy 32. Livigno 33. Mieminger Kette
34. Mürzstegerské Alpy 35. Nízké Taury 36. Nockberge
37. Ortler 38. Ötztalské Alpy 39. Platta
40. Plessurské Alpy 41. Pohorje - Karavanky 42. Rax
43. Rätikon 44. Rieserferner 45. Rofan
46. Salzkammergutberge 47. Samnaun 48. Sarntalské Alpy
49. Savinjské Alpy 50. Sesvenna 51. Silvretta
52. Steinberge 53. Stubaiské Alpy 54. Tennengebirge
55. Tessinské Alpy 56. Totes Gebirge 57. Türnitzské Alpy
58. Tuxské Alpy 59. Verwall 60. Vicentinské Alpy
61. Vídeňský les 62. Villgratenské hory 63. Vysoké Taury
64. Wetterstein 65. Ybbstalské Alpy 66. Zillertalské Alpy

Západní Alpy kartografové obvykle dělí rovněž na tři subprovincie. Jsou to

  • Vnitřní (krystalické) Západní Alpy
  • Vnější (krystalické) Západní Alpy
  • Severní vápencové Západní Alpy

Určitá nejednost v geomorfologickém členění Alp do jisté míry pochází z historie. V minulosti bylo členění Alp jiné a například rozdělení Východních a Západních Alp nesledovalo dnešní linii, nýbrž politické hranice - do roku 1919, kdy se rozpadlo Rakousko - Uhersko a byla posunuta hranice především v Tyrolsku. Do té doby byl ve Východních Alpách nejvyšší Ortler (Ortles).

Západní Alpy, geomorfologické celky

1. Adulské Alpy 2. Appenzellské Alpy 3. Bernské Alpy
4. Dauphineské Alpy 5. Freiburské Alpy 6. Glarnské Alpy
7. Gotthard masiv 8. Grajské Alpy 9. Kottické Alpy
10. Lepontské Alpy 11. Ligurské Alpy 12. Provensálské Alpy
13. Přímořské Alpy 14. Masív Mont Blanc 15. Tessinské Alpy
16. Urnské Alpy 17. Vanoise 18. Walliské Alpy

Alpy představují jádrové horské pásmo se složitým příkrovovým systémem. Příkrovy jsou tvořeny obvykle vápenci a dolomity druhohorního stáří. Objevují se ovšem i pískovce, slepence a křemence. V Alpách se obvykle rozlišují tři skupiny příkrovů. Jsou to příkrovy helvetské, penninské a austrijské.


Zobrazit místo Alpy na větší mapě

Helvetské příkrovy jsou rozšířeny v Předalpách ve Francii a v severní části švýcarských Alp. Penninské příkrovy se objevují především v italské části Západních Alp a v jižních částech švýcarských Alp. Austrijské příkrovy se objevují ve Východních Alpách v Rakousku a ve Švýcarsku.

Vznik a vývoj Alp

Počátek vzniku Alp kladou geologové do období spodní křídy, kdy se na dně hluboké rozsedliny v moři Tethys usazovaly mocné vrstvy sedimentů. Ty byly v období třetihor, někdy před 40 - 60 miliony lety vlivem mohutných tektonických pohybů vyzdvihovány a různě zpřelámány.

Nejstarší horniny na území Alp pocházejí z ordoviku, tedy z prvohor. Vyskytují se pouze v malých množstvích na východním okraji Alp. Jedná se většinou o graptolitové břidlice.

Mnohem více jsou v Alpách zastoupeny horniny druhohorního stáří. Odnos materiálu z tzv. hercynských pohoří má za následek vznik silných vrstev usazenin jako jsou jíly, jílovce, pískovce či slínovce. Avšak i ty jsou zastoupeny pouze lokálně.

Alpské ledovce dnes

Dnešní ledovcový příkrov Alp je pouhým torzem původního čtvrtohorního zalednění. Přestože je dnešní plocha všech alpských ledovců asi 3 000 km2 (přesně 2 842 km2, některé zdroje hovoří až o 3 200 km2), představuje to asi jen 2% z původního ledovcového příkrovu z vrcholu doby ledové. Dnes je největším alpským ledovcem Velký Aletschský ledovec v Bernských Alpách, jenž na tzv. Konkordiaplatz dosahuje mocnosti ledu až 350 m. To je však vcelku "nic moc", neboť této mocnosti dosahovala i řada tatranských ledovců v posledním glaciálu. A Tatry jsou nesrovnatelně menší a nižší… Délka Aletschského ledovce činí asi 24 km a celková plocha asi 87 km2.

Grajské Alpy

Další velké alpské ledovce nalezneme především v oblasti Walliských Alp a Savojských Alp, které dosahují délky až 16 km. Plochy největších ledovců ve Walliských a Savojských Alpách jsou však poloviční a dosahují 67 km2 resp. 55 km2. Podobně jako v rozloze a výškách je i velký rozdíl v míře zalednění Východních Alp ve srovnání se Západními Alpami.

Ve Východních Alpách nalezneme velké množství ledovců, jejich celková plocha činí jen asi 813 km2. To je přibližně jen 1/4 z celkové plochy alpských ledovců. Pokud si rozebereme ledovce (míru zalednění) podle jednotlivých horských skupin, pak ve Východních Alpách s přehledem vedou Vysoké Taury s celkem 219 km2 ledovců. V těsném závěsu je poměrně překvapivě následují Ötztalské Alpy s 214 km2 ledovců. Podrobnější přehled uvádí níže připojená tabulka:

Oblast Rozloha
1. Vysoké Taury 219 km2
2. Ötztalské Alpy 214 km2
3. Ortler 96 km2
4. Zillertálské Alpy 76 km2
5. Stubaiské Alpy 75 km2
6. Adamello - Presanella 53 km2
7. Bernina 42 km2
8. Silvretta 23 km2
9. Dolomity 9 km2
10. Dachstein 6 km2

V rakouských Alpách nalezneme celkem 925 ledovců s celkovou plochou 542 km2. Z toho pouze pět ledovců má více než 10 km2. Dalších 25 ledovců je větších než 4 km2, nejvíce ledovců má však nepatrné plochy pod čtvereční kilometr. Největším ledovcem je Pastérský ledovec s plochou asi 19 km2 a délkou přibližně 9 km. Zajímavé je pak srovnání plochy tohoto ledovce v průběhu století. V roce 1850 byla jeho plocha totiž znatelně větší a činila 28 km2.

Nejvíce ledovců dnes nalezneme ve švýcarské části Alp. Tady je zaledněno celkem 1 342 km2 a evidováno je 1 828 ledovců. Největším švýcarským ledovcem je výše uvedený a popsaný Aletschský ledovec, jenž je zároveň největším alpským ledovcem.

Ve francouzských Alpách je zaledněno jen 350 km2. Nejvíce zaledněnou oblastí je skupina Mont Blanc s celkem 110 km2 ledovců. Největším ledovcem je Mer de Glace o celkové rozloze 40 km2, jenž patří k největším ledovcům Západních Alp. Další značně zaledněnou oblastí je Massif de la Vanoise se 1 30 ledovci o celkové ploše 85 km2.

V italských Alpách je přibližně 1 400 ledovců, které pokrývají území o celkové rozloze 608 km2. Vesměs se jedná o ledovce malých rozloh. Nejvíce zaledněnou skupinou je Ortler se 113 ledovci o celkové rozloze 105 km2, která je následována skupinou Adamello - Presanella s 89 ledovci o ploše 53 km2. Nejdelším italským ledovcem je ledovec Miagi ve skupině Mont Blanc (Monte Bianco) s délkou něco přes 10 km.

Podnebí Alp

Alpy vytvářejí významné klimatické rozhraní mezi oceánským a kontinentálním prouděním. Ve vyšších polohách panuje chladné horské klima a sněžná čára probíhá ve výškách okolo 3 000 metrů. Významný vliv však mají místní proudění a charakter reliéfu, takže v severních Alpách se sněžná čára posouvá směrem dolů, kdežto v jižních Alpách naopak směrem nahoru a může činit až okolo 3 500 metrů. Jižní Alpy jsou v průměru o 3 °C teplejší než severní části Alp.

Prakticky celá alpská oblast vykazuje vysoký přebytek vodních srážek. Nejdeštivější místa návětrných Západních Alp ročně svlažuje až 3 500 mm vodních srážek, kdežto závětrné svahy Východních Alp svlažuje ročně 2 500 až 3 000 mm vodních srážek. Díky silné členitosti alpského reliéfu jsou v různých oblastech samozřejmé znatelné odchylky od průměru.

Alpské čtyřtisícovky, přehled vrcholů

Přesný počet čtyřtisícových vrcholů v Alpách se různí zdroj od zdroje. Naše tabulka vychází ze zdrojů UIAA, lze však nalézt i zdroje, které uvádějí přes 120 čtyřtisícovek. Problémem je, co lze považovat za samostatný vrchol a co již nikoliv. Tato problrmatika však přesahuje rámec tohoto článku.

1. Mont Blanc 4 807 m Masív Mont Blanc
2. Mont Blanc de Courmayeur 4 748 m Masív Mont Blanc
3. Dufourspitze 4 634 m Walliské Alpy
4. Nordend 4 609 m Walliské Alpy
5. Zumsteinspitze 4 563 m Walliské Alpy
6. Signalkuppe 4 556 m Walliské Alpy
7. Dom 4 545 m Walliské Alpy
8. Lyskamm East 4 527 m Walliské Alpy
9. Weisshorn 4 505 m Walliské Alpy
10. Täschhorn 4 490 m Walliské Alpy
11. Lyskamm West 4 479 m Walliské Alpy
12. Matterhorn 4 478 m Walliské Alpy
13. Pic Luigi Amedeo 4 469 m Masiv Mont Blanc
14. Mont Maudit 4 465 m Masív Mont Blanc
15. Parrotspitze 4 432 m Walliské Alpy
16. Dent Blanche 4 357 m Walliské Alpy
17. Ludwigshöhe 4 341 m Walliské Alpy
18. Nadelhorn 4 327 m Walliské Alpy
19. Schwarzhorn 4 321 m Walliské Alpy
20. Grand Combin de Grafney 4 314 m Walliské Alpy
21. Dôme du Gouter 4 304 m Masív Mont Blanc
22. Lenzspitze 4 294 m Walliské Alpy
23. Finsteraarhorn 4 274 m Bernské Alpy
24. Mont Blanc du Tacul 4 248 m Masív Mont Blanc
25. Südgrat 4 243 m Masív Mont Blanc
26. Steckenadelhorn 4 241 m Walliské Alpy
27. Castor 4 226 m Walliské Alpy
28. Zinalrothorn 4 221 m Walliské Alpy
29. Hohberghorn 4 219 m Walliské Alpy
30. Piramide Vincent 4 215 m Walliské Alpy
31. Grandes Jorasses (Pointe Walker) 4 208 m Walliské Alpy
32. Alphubel 4 206 m Walliské Alpy
33. Rimpfischhorn 4 199 m Walliské Alpy
34. Aletschhorn 4 195 m Bernské Alpy
35. Strahlhorn 4 190 m Walliské Alpy
36. Grand Combin de Valsorey 4 184 m Walliské Alpy
37. Grandes Jorasses (Pointe Whymper) 4 184 m Masív Mont Blanc
38. Dent d´Hérens 4 171 m Walliské Alpy
39. Breithorn West 4 164 m Walliské Alpy
40. Breithorn Mittelgipfel 4 160 m Walliské Alpy
41. Jungfrau 4 158 m Bernské Alpy
42. Bishorn 4 153 m Walliské Alpy
43. Grand Combin de la Tsessette 4 141 m Walliské Alpy
44. Breithorn Westlicher Zwilling 4 139 m Walliské Alpy
45. Aiguille Verte 4 122 m Masiv Mont Blanc
46. L´Isollé 4 114 m Masív Mont Blanc
47. Aiguille Blanche de Peuterey 4 112 m Masiv Mont Blanc
48. Grandes Jorasses (Pointe Croz) 4 110 m Masív Mont Blanc
49. Mont Blanc du Tacul (Pointe Carmen) 4 109 m Masív Mont Blanc
50. Breithorn Östlicher Zwilling 4 106 m Walliské Alpy
51. Grande Rocheuse 4 102 m Masív Mont Blanc
52. Barre des Ecrins 4 101 m Dauphineské Alpy
53. Mönch (Mnich) 4 099 m Bernské Alpy
54. Mont Blanc du Tacul (Pointe Médiane) 4 097 m Masív Mont Blanc
55. Pollux 4 092 m Walliské Alpy
56. Schreckhorn 4 078 m Bernské Alpy
57. Breithorn (Roccia Nera) 4 075 m Walliské Alpy
58. Mont Blanc du Tacul (Pointe Chaubert) 4 074 m Masív Mont Blanc
59. Mont Blanc du Tacul (Corne di Diable) 4 069 m Masív Mont Blanc
60. Grandes Jorasses (Pointe Marguerite) 4 066 m Masív Mont Blanc
61. Ober Gabelhorn 4 063 m Walliské Alpy
62. Gran Paradiso 4 061 m Grajské Alpy
63. Mont Brouillard 4 053 m Masív Mont Blanc
64. Aiguille de Bionnassy 4 052 m Masív Mont Blanc
65. Piz Bernina 4 049 m Bernina
66. Gross Fieschehorn 4 049 m Bernské Alpy
67. Punta Giordani 4 046 m Walliské Alpy
68. Grandes Jorasses (Pointe Héléne) 4 045 m Masív Mont Blanc
69. Gross Grünhorn 4 044 m Bernské Alpy
70. Lauteraarhorn 4 042 m Bernské Alpy
71. Dürrenhorn 4 035 m Walliské Alpy
72. Aiguille du Jaedin 4 035 m Masív Mont Blanc
73. Allalinhorn 4 027 m Walliské Alpy
74. Hinter Fiescherhorn 4 027 m Bernské Alpy
75. Weissmies 4 023 m Walliské Alpy
76. Dôme de Neige des Ecrins 4 015 m Dauphineské Alpy
77. Dôme de Rochefort 4 015 m Masív Mont Blanc
78. Dent de Géant (Pointe Graham) 4 013 m Masív Mont Blanc
79. Punta Baretti 4 013 m Masiv Mont Blanc
80. Lagginhorn 4 010 m Walliské Alpy
81. Aiguille de Rochefort 4 001 m Masiv Mont Blanc
82. Les Droites 4 000 m Masiv Mont Blanc
Alpská květena

Použitá literatura, webové zdroje

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Ad 2, sezione Alpi di Tauri Occidentali (-OB-, 02.05.2011, 15:59 )
oblast Západní Taury není totéľ co celek Vysoké Taury, Occidentali = západní, s vysokým či nízkým nemá nic společného. Oblast Západní Taury pak obsahuje celky Vysoké Taury a Zillertálské Alpy. To je přesně o tom, ľe nechápeą strukturu členění, nerozliąujeą co je to celek a jemu nadřazené "celky" jako je oblast, subprovincie atd. Na druhou stranu ale díky za zajímavý pdf odkaz, máme jej uloľen v archivu. Pokud bude česká (německá a daląí) kartografie toto členění akceptovat, pak rád stránku přepracuji a budu nadále operovat s členěním Východní, Centrální a Západní Alpy. Dostupné české zdroje ale pracují s členěním tak, jak je uvedeno na této stránce a my publikujeme pro český web a české a slovenské čtenáře. Stejně tak tamu je i na ąvýcarských, německých a rakouských webech. Večer jeątě probrouzdám slovinské weby, Slovinci mají k Italům asi nejblíľe. Přesto nepředpokládám, ľe narazím na jiné členění, neľ to, co je na této stránce.


Další související články:

+ Alpské čtyřtisícovky: Kolik je v Alpách čtyřtisícovek? Přehled vrcholů podle…
+ Alpy - treky, horolezectví, turistika a via ferraty
Reklama
Výběr článků
Hory Kazbek - pětitisícovka s provozem jako na pražské magistrále
Hory Polonina Krásna s krumpáčem, Zakarpatská Ukrajina
Hory Trek přes dva národní parky
Reklama
Témata našich článků…
Proton Okáč bojínkový Slaměnka Na Pomezí Smraďoch Marcelka Chata Šerlich Bezděz Elektron Litice Lysá hora Apuseni Frýdštejn Úplněk Jarní prázdniny Osmitisícovky Loket Planeta Mars Brouci Kuiperův pás Batohy Říp
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist