Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 3.12.2020 , svátek má
Treking > Cestování > Cestopis: Bretaň a Cote d´Albatre, turistika

Cestopis: Bretaň a Cote d´Albatre, turistika

Bretaň a Cote d´Albatre, Francie a cesta k Atlantiku

25.5.2007 | Jiří Huslík

Tato země je tak různorodá a pestrá, že při putování po jejím povrchu si připadáte, jako by se vám právě plnily nejtajnější sny. To ony byly lahodným nočním mámením a když jste otevřely oči, byly pryč… Ale najednou? Nic nemizí, všechno je tu a je to opravdové, reálné. A v uších vám zní: "Savoir vivre."

Francie

Počáteční pocity návštěvníka, či hosta nečekaně zmizí a pak už se cítíte doslova jako doma. Cítíte, že ujedete pár kilometrů a můžete zaparkovat své auto ve vlastní garáži, či zrovna přemýšlíte, jestli příští stanice nebude právě vaše rodné město. Taková je Francie. Nechává vám pocit domova, i když jste ve skutečnosti vzdáleni o tisíce kilometrů.

Je vlídná a pohostinná. Její ladné tvary, líbezný hlas a klidné pohyby, vše se vám snaží vnutit slasti, prožitky a estetiku do vašeho doposud uhnaného myšlení. Krajina tu nabízí nádhernou podívanou, vytvořenou přírodní rozmanitostí a zajímavými regionálními odlišnostmi, s neuvěřitelným množstvím kulturních památek na každém kroku. Ty tvořil člověk po dlouhá tisíciletí. A lidé jsou tu pravými Francouzi. Jsou šarmantní, temperamentní, přirození, veselí až ležérní. A hlavně milí a vstřícní k ostatním. A podle způsobu jejich života a taky staveb, které vybudovali a budují suďme, že po celé věky Francouzi neustále hledají, jak proměnit všednost v něco zvláštního…

Brána do země

Pro Štrasburk jsou příznačná dvě jména. J.W.Goethe, německý spisovatel, a druhé M. Klébr, což je jeden z generálů Napoleonovy armády. Když Goethe před lety zabočil do malé trhovní uličky, na jejímž konci spatřil katedrálu, zatajil se mu dech úžasem. Když jsem zabočil do téže uličky já dnes, myslel jsem, že na jejím konci je snad již druhý svět. Ať už oči Goetha, jiných turistů, či oči mé spatřují ohromnou stavbu jednoho z nejslavnějších francouzských chrámů, máme všichni podobné pocity. Časem tyto pocity neutichají.

Katedrála z 11. až 16. století, s věží vysokou až 142 m, což je po Rouenské druhá největší ve Francii, je opravdu skvostným, až vrcholným dílem lidských rukou, lidského umu. A tak se ocitneme na hranicích dvou světů. Světa pozemského a světa nebeského. Je plno míst, kde tuto imaginární hranici můžeme se zatajeným dechem vnímat, ale tady z pohledu trhovské uličky je tak zřetelná a jasná, že člověk tu nemůže zapochybovat o Bohu, ať už je věřícím, či ne.

"Cosi velkého, zšeřelého stojí před naší duší, náš cit se v tom ztrácí jako náš zrak a my zatoužíme oddat se celou svou duší, dát se naplnit jediným, nádherně velkým pocitem."

(J. W.Goethe)

Gotickým průčelím vstoupíte do chrámové lodi a odevzdáte se myšlenkám a pocitům v absolutní nepřítomnosti reálného světa. Vdechujete vzduch provoněný kadidlem a starobou a posloucháte tichou reprodukovanou hudbu, která nechybí v žádném turisty navštěvovaném chrámu ve Francii. Francouzi se tak nejspíš snaží umocnit dojmy a vcítění se do myslí přicházejících návštěvníků. Pro zajímavost, chrámová loď štrasburské katedrály je dlouhá 103 m a vysoká 32 m.

Do Štrasburku to není z České republiky až tak daleko, německé dálnice jsou rychlé a hlavně tu není žádný dálniční poplatek. Nazvat Štrasburk vstupní branou do Francie by rozhodně nebylo nesprávné v mnoha směrech. Vždyť, i když je francouzské, francouzského je tu toho opravdu pramálo. Domy se staví v německo-holandském post-renesančním stylu. Lidé jsou tu míšeni s přistěhovalci a cizinci.

Na ulicích, na každém kroku koupíte cetky vhodné spíše pro Afriku než pro Evropu, afričtí přistěhovalci jsou ve Francii hojně se vyskytující, ve Štrasburku pak obzvláště. Bylo by zahanbující opomenout, že ve Štrasburku sídlí Evropská rada a zasedá zde evropský parlament. A také se podívejme na staré renesanční domy, projeďme se lodí po staroměstských kanálech, vzdejme čest památníku generála Klébera a vydejme se přes tuto imaginární bránu tvořenou touto evropskou křižovatkou do nitra francouzského severu.

Země válek

Do Francie a po Francii lze cestovat různými způsoby. Dobrodružnější povahy volí autostop, sportovnější pak kolo. Majetnější mohou zkusit cestu rychlovlakem. Praktičtí lidé pak autobusem, ať už jako zájezd od cestovní kanceláře, či volným spojem z ČR. Ale tou, asi nejideálnější formou zůstává auto. Už z důvodu, že si můžete vybrat, na co máte právě chuť. Důvod?

Dostanete se i do odlehlejších a o to zajímavějších koutů země a silnice jsou tu pohodlné a vcelku bezpečné. Je však dobré se vyhýbat hlavním dálničním tahům, ať už z důvodu finančních, neboť za dálnice ve Francii se účtují poměrně drahé mýtní poplatky a také z důvodů silniční zácpy. Ty jsou tu poměrně časté a to hlavně u velkých měst a letovisek. Každopádně, vedlejší silnice většinou vedou nádherným prostředím, takže je na co se dívat. Jsou opravdu ve velmi dobrém stavu, a cestu vám po dálnici stoprocentně vynahradí. Srovnání českých silnic s francouzskými by bylo téma k pousmání. A tak tedy dál do otevřené krajiny.

Projíždějící touto oblastí mohou mít pocit, jako by pod nimi ležely hromady kostí. A k pocitu by měli oprávněný důvod. Vždyť kdysi se tu země chvěla pod světélkujícími šrapnely granátů. Tahle stejná úrodná půda vsakovala několik vrstev lidské krve. A vzduch by tu měl být nasáklý vůní spáleniště, aby navždy připomínal zlo spojené s válkami, které v tomto kraji přetrvávaly odnepaměti.

Jsme v Alsasku. Velká dlouhá pole křížů tu mluví za vše. Například v roce 1916 zahynulo při obraně citadely Verdunu 400 000 Francouzů. Verdunská bojiště představují významnou národní památku. Dnes vás však Verdun, ležící v údolí řeky Meuse - město, které patří k nejstarším ve Francii, přivítá nádherně klidnou atmosférou. Řekou, vodotrysky, lavičkami. A tak prohlédnout si citadelu a památník padlých, katedrálu z l2. století a pak zase dál. O tom jsou cesty. Jsou o poznání…

O Francii se říká, že je to pro českého turistu dost drahá země. Nejdražší záležitostí je tu asi benzín, za který zaplatíte okolo jedenatřiceti korun za litr. Potraviny je vhodné vybírat, neboť mezi nimi existují velké cenové rozdíly. Každopádně se vyplatí i nákup ve velkých obchodních domech. Je to jako u nás: kde se nachází více zboží, tam se pak toho více nakoupí.

Ideální ubytování ve Francii je ve vlastním stanu v kempech, které jsou poměrně levné a ve velmi dobrém stavu. I zde jsou však velké cenové rozdíly. Kemp u moře většinou je mnohonásobně předražen a kvalita je o mnoho horší, než když budete nocovat několik kilometrů ve středozemí. Vyplatí se od moře kousek popojet. Ve Francii jsou příjemné přírodní kempy většinou zatravněné, kde se o soukromí starají živé ploty. A poměrně často se setkáte v těchto kempech například s volně běhajícími zvířaty které jsou navyklé loudit potraviny. Je milé, když například kolem vás běhá volně puštěné prase, či za vámi přijde hejno kačen. Dáte-li jim však nějakou potravu, již se jich nezbavíte. V kempech lze koupit někdy základní potraviny a hlavně získat potřebné turistické informace, stejně jako v poměrně hojných informačních centrech.

Cesta k moři

Míříme na sever. Poznáváme velká a slavná města, jako je Amiens, Remeš (zde byl korunován první francouzský král Chlodovík), či velmi osobitý Lyon. Ty se pyšní hlavně svými velkolepými katedrálami, i ostatní historickými památkami, které jsou sic úžasné (jak by také ne, vždyť Francie s výjimkou renesance je kolébkou všech stavebních stylů), ale když si to uvědomíte, jsou si zvláštním způsobem podobné. Jakmile cestou vystřídáte hned několik katedrál, či jiných stavebně historických památek, zdají se vám najednou jaksi stereotypní a nakonec si ani neuvědomíte, která byla vlastně která. A tak si znenadání řeknete: "Rychle k moři." Ale rozhodně nespěchejte.

Malá městečka a vesnice v provinciích mají svou typickou atmosféru a architekturu, která se již po staletí nemění a vám mohou nabídnout neopakovatelné poznání a zážitky. Najednou si uvědomíte, že jste objevili něco nádherného tam, kde byste to ani neočekávali. Seznamte se s místními lidmi, kteří jsou opravdu vstřícní, poznejte některý z mnoha francouzských svátků, či se zúčastníte oslavy, nebo například nějakého blešího trhu, při kterém Francouzi na ulicích nabízejí jakoukoliv věc, kterou doma najdou a nepotřebují. Kulturní tradice tu jsou pevné a velmi pohostinné.

Přes polovinu francouzských hranic představuje moře, které také značně ovlivňuje klimatickou situaci. Nebyla by to cesta po Francii, kdyby počasí zůstávalo neustále stejné. A tak se ráno probouzíme do uplakánkovaného dne, který se najednou prozáří příjemným sluníčkem. Chvílemi zaduje mořský vítr. Jsme v Normandii. Uvítala nás převážně zemědělská oblast, kraj rybářů, krajina bohaté historie. Přijíždíme k pobřeží kanálu La Manche. A tak se vydáváme podél pobřeží a vdechujeme osobitou mořskou vůni.

Cote d' Albatre (Etretat)

Tohle je opravdu neuvěřitelné místo. Řekl bych, že je to také místo, o kterém píše každý průvodce a ono opravdu stojí stoprocentně za to. Procházky po vyhlídkových útesech vysokých asi 70 metrů, zabořených kolmo do moře, jsou nádherné. Všude na vás pokřikují rackové a vy jste na nadmíru kouzelném a romantickém místě, které znáte jen z filmů. Tohle je to pravé místo k odpočinku.

Při cestě Francií mě dost zaujala nová výstavba domků. Ve srovnání s Českou republikou se Francouzi drží zaběhnuté tradice a jejich stavby nevelkých domků se opravdu po staletí nemění a zůstávají tak zvláštně prostými, zapadajícími a ladícími v dokonalý městský, či vesnický celek, který tvoří již zmíněnou klidně působící atmosféru. Typická jsou mřížková francouzská okna s okenicemi, které tu nejspíš hrají důležitou národní úlohu. Podle provincie jsou pak ostění okna ozdobena kamenem, či dřevem.

Bretagne

Snad žádný turista neopomene vzhlédnout Mont Saint-Michel. Žulový ostrůvek s klášterem uprostřed. Ve středověku slavné poutní místo. Dnes po Paříži druhé turisticky nejnavštěvovanější místo ve Francii. Na ostrůvek se dostaneme silnicí dva kilometry dlouhou, vystavěnou na uměle vytvořeném násypu. Dřív tu nebyl a ke klášteru se putovalo vždy za odlivu. Pohyb vody v této oblasti je velmi zajímavý. Příliv a odliv tu má délku až l5 km a voda stoupne až o 14 metrů.

Mont Saint-Michel je nádherný především z dálky. V uličkách se pak dostanete do tlačenic s ostatními turisty, což atmosféru historie značně znepříjemňuje. I když si přivstanete, je vám to málo platné, neboť již na otevření bran tu čeká kolona turistů. Mont Saint-Michel je jakési imaginární vstupní místo do Bretagne. Bretaň je poloostrov jazykově i etnicky keltský a na první pohled jakoby od Francie jistým způsobem oddělený, hrdý na svou regionální kulturu.

Všude nás vítají cedule s dvěma názvy. Bretaňským a francouzským. Země rybářů a zemědělců s bohatou tradicí a velmi zajímavým folklórem byla ke Francii připojena roku 1532. Rozhodně stojí za to vidět některou z místních slavností, kde se můžeme setkat s místními kroji, nebo okusit místní speciality, ať už oblíbené mořské pochoutky, či známé bretaňské placky mnoha chutí. Historii nám připomenou farní dvory (vznikaly v 15. až 18. stol.), jako například je v Saint Thégonnec, kde při prohlídce kalvárií pochopíte podstatu zbožnosti místních obyvatel, či tajemné menhiry v Carnacu. A hlavně nezapomenout koupit nějakou malou drobnůstku v některém z keltských obchůdků…

Okrajově jsem se již zmínil o francouzském jídle. Každý region nabízí velmi zajímavé pro typické pochoutky, které jsou značně od sebe odlišné. V Alsasku například převládá zvěřina, sladkovodní ryby či výborná bílá vína. Normandie je zajímavá výtečnými mléčnými výrobky a Bretaň již zmíněnými plody moře, či moštem apod. Polední menu se většinou skládá ze tří jídel: předkrmu, hlavního chodu a dezertu. Francouzi jedí velmi pomalu, labužnicky a ke všemu přikusují bílé pečivo. Vždyť i polední přestávky jsou tomu odpovídající - trvají dvě hodiny. Francouzi potřebují na svůj oběd prostě čas.

A tak jsme se po bretaňském pobřeží se žulovými útesy a širokými zálivy doslova letem dostali na nejzápadnější místo Francie. Stojíme na skalnatém útesu Pointe-du-Raz a asi 80 metrů pod námi se v mlze bouří Atlantický oceán. Dramatická podívaná, která vzrušuje a vyráží dech, a po chvíli, kdy se mlha znenadání rozplyne, působí emociálně jako volání po nových dálkách. Tak tohle bylo kdysi bráno jako konec světa. I nám v tuto chvíli žel nezbude, než se otočit. Obohaceni nádherným pocitem, vydáváme se směrem k východu. Ale o tom až někdy příště.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Mont Blanc (4 807 m), výstup na vrchol
Reklama
Témata našich článků…
Baranec Štiavnické vrchy Krkonoše, ubytování Radegast Pravčická brána Kvarky Žiarska chata Klíč Beskydy, ubytování Poledník Závojový vodopád Maroko Jeřáb Merkur Sovinec Jupiter Poľana Soos Lužické hory Starý Jičín Fáze Měsíce Rešovské vodopády
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist