Tato vytrvalá rostlina vyrůstá ze silného oddenku pokrytého vlákny. Z něj vyrůstá přímá, 10 až 40 cm dlouhá a většinou nevětvená lodyha, která je skoro lysá, jen dole šupinatá. Lodyha je bohatě porostlá v úzké čárkované úkrojky formované 2 až 4× zpeřenými přisedlými listy.
Jasně žluté květy rostou jednotlivě, mají v průměru 3 až 7 cm. Tvoří je měkce chlupatý pětičetný kalich a 10 až 20 podlouhlých korunních plátků. Plodem hlaváčku jarního jsou jednosemenné tvrdé a chlupaté nažky s hákovitým zobánkem.
Hlaváček jarní má rád teplé a slunné lokality. Tento xerotermní druh proto dává přednost vápnitým půdám skalních stepí a lesostepí a nebo světlých doubrav. Není proto překvapením, že jej u nás nalezneme především v sušších a teplejších oblastech, např. v Pavlovských vrších, v Hustopečské pahorkatině a nebo v Dolnomoravském úvalu. Třeba ve vyhlášené Přírodní rezervaci Horky u Milotic na svahu nevysokého návrší Náklo (265 m) a nebo na Pouzdřanské stepi v sousedství Pavlovských vrchů.
V Čechách se hlaváček jarní objevuje především v Českém krasu, ale také v Českém středohoří a nebo v Poohří. Na sousedním Slovensku se s nim lze hojně setkat například ve Slovenském krasu, v Malých Karpatech a na řadě dalších lokalit v různých geomorfologických celcích. Především v okresech na jižním předhůří slovenských Karpat.
Přestože je hlaváček jarní toxický, používal se v lidovém lékařství. K lékařským účelům se snad využívá dodnes, především k přípravě léků povzbuzujících srdeční činnost a jako náhrada náprstníku, neboť obsahuje srdeční jed adonidin (až 4 %).
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.