Parus caeruleus (sýkora modřinka). Atlas ptáků

Sýkora modřinka (Parus caeruleus) svým zbarvením připomíná sýkoru koňadru, je však drobnější a svrchu výrazně modřejší. Vždyť nakonec svému nápadnému modravému zbarvení vděčí za své české druhové jméno - modřinka. Hlava sýkorky je bílá, přes oči se táhne výrazná černá páska připojující se k silnějšímu černému "obojku". Jasnou modravou barvu mají i křídla a ocasní péra, bříško je jasně žluté s černou linkou.

Modřinky dorůstají délky 11 až 13 cm, rozpětí křídel činí asi 20 centimetrů. Hmotnost dospělé modřinky může dosahovat až 11 gramů, obvykle se ale pohybuje mezi 9 až 10 gramy. U nás patří tento pěvec k nejrozšířenějším druhům, společně se sýkorou koňadrou. Obývá především listnaté a nebo smíšené lesy, častým hostem je i v zahradách a v parcích, sadech. Obývá nižší a střední polohy, jen zřídka ji můžeme zastihnout ve výškách nad 800 metrů nad mořem.

U nás se sýkora modřinka zdržuje celoročně, přestože se část populace (prakticky jen mladí jedinci) stahuje na zimu k jihu. Naopak sem k nám přilétají jedinci z Polska a nebo i z dalekého Ruska. Areál rozšíření modřinky zahrnuje nejen celou Evropu, ale i velkou část západní Asie a severní Afriku. Mimo hnízdní období, kdy se zdržují jen v nejbližším okolí hnízda, se spolčují do kočovných hejnek a potulují se po kraji. Až do vzdálenosti okolo 50 kilometrů.

Modřinky u nás hnízdí dvakrát do roka. První snůšku mají již v dubnu. Samička snáší do hlubokého hnízda z trávy a mechu, s vystýlkou z žíní a peří, 7 až 16 bílých vajíček s červenohnědými skvrnkami. Na vajíčkách sedí a o mladé se starají oba rodiče. Hnízda s oblibou stavějí v různých dutinách. Na zahradách, ale i v lesích, velice rády využijí ptačí budku. Inkubační doba trvá asi dva týdny, odrostlá ptáčata opouštějí hnízdo asi po třech týdnech. V přírodě se modřinky dožívají v průměru 2 až 3 let, jsou známí ale i jedinci starší 10 let.

Jídelníček modřinek je velice bohatý. Na jaře si rády pochutnávají na mladých pupenech a listech stromů.V jarním a letním období neúnavně sbírají vajíčka a larvy hmyzu, stejně jako dospělý hmyz. Mouchy, drobné mšice a křísy, ale i drobnější pavouky aj., které vybírají z borky stromů. Na podzim a v zimě si pochutnávají na olejnatých semenech máku, konopí a nebo slunečnic.

To je důvod, proč je velice často můžeme spatřit u krmítek, kam přilétají ve společnosti dalších druhů. Často však od těchto krmítek tyto návštěvy zahánějí. Odhánějí i mnohem větší a silnější ptáky. Modřinky totiž patří k velice nebojácným ptačím druhům. Nakonec svým agresivnějším chováním dokáží uhájit například své hnízdo. Letos jsem pozoroval, jak vyhnaly svými neustálými útoky mnohem větší špačky, kteří se chtěli usadit v budce. V budce, kterou modřinky využívají již řadu let. Mnohem silnějším špačkům daly jasný vzkaz - byly jsme tady dřív…