Mravenec černolesklý má poměrně velkou a vzadu vykrojenou hlavu tvaru srdce, která je širší než poměrně mohutná hruď. Na ní jsou vedle složených očí posazena krátká tykadla a silná kusadla, která potřebuje nejen k lovu, ale také ke své stavební činnosti i k pěstování hub. Živí se nejen houbami, ale i medovicí červců a mšic, sesbírají rovněž i mnoho hmyzu. Mravenec černolesklý tak patří k všežravým druhům mravenců.
Mravenci černolesklí si budují ohromná mraveniště. Nejčastěji v dutinách stromů, ale také pod kořeny a nebo jen na zemi a v zemi. V jednom hnízdě (mraveništi) se může nacházet až dva milióny jedinců, přičemž jde o společenství monogynní (s jednou královnou) případně oligogynní (několik královen).
A mraveniště mravenců černolesklých jsou vskutku unikátní. Tito mravenci si budují složité kartonovité hnízdo z plástů z dřevobetonu, což je směs jemná směs drceného dřeva, kousků půdy a zrníček písku stmelená pomocí medovice. Zároveň ve svém mraveništi připravují rozdrcené dřevo pro houbu druhu Cladosporium myrmecophilum, která je na péči těchto mravenců odkázána. Vlákna této houby, která částečně slouží mravencům za potravu, dodávají jejich stavbě dále na pevnosti.
S mravenci černolesklými se můžeme v naší přírodě setkat od dubna do září. Nejčastěji v suchých lokalitách v listnatých a smíšených, ale i jehličnatých lesích. Od nížin až po horské oblasti. Např. v Jeseníkách tyto mravence běžně potkávám i ve výškách okolo 1 300 metrů nad mořem. Areál rozšíření zahrnuje nejen Evropu, ale také velkou část mírného pásu Asie.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.