Mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus) je podle Siegfrieda Rietschela,
autora publikace Hmyz, nezaměnitelným druhem mravence. Mravenec černolesklý je totiž smolně
černý a lesklý druh blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera) z čeledi mravencovití
(Formicidae). Dorůstá délky 4 - 6 mm (dělnice), královna dožívající se až 15 let
dorůstá 5 až 7 mm.
Mravenec černolesklý má poměrně velkou a vzadu vykrojenou hlavu tvaru srdce, která je širší
než poměrně mohutná hruď. Na ní jsou vedle složených očí posazena krátká tykadla a silná kusadla,
která potřebuje nejen k lovu, ale také ke své stavební činnosti i k pěstování hub. Živí se nejen
houbami, ale i medovicí červců a mšic, sesbírají rovněž i mnoho hmyzu. Mravenec černolesklý
tak patří k všežravým druhům mravenců.
Mravenci černolesklí si budují ohromná mraveniště. Nejčastěji v dutinách stromů, ale také
pod kořeny a nebo jen na zemi a v zemi. V jednom hnízdě (mraveništi) se může nacházet až dva
milióny jedinců, přičemž jde o společenství monogynní (s jednou královnou) případně oligogynní
(několik královen).
A mraveniště mravenců černolesklých jsou vskutku unikátní. Tito mravenci si budují složité
kartonovité hnízdo z plástů z dřevobetonu, což je směs jemná směs drceného dřeva, kousků půdy
a zrníček písku stmelená pomocí medovice. Zároveň ve svém mraveništi připravují rozdrcené dřevo
pro houbu druhu Cladosporium myrmecophilum, která je na péči těchto mravenců odkázána.
Vlákna této houby, která částečně slouží mravencům za potravu, dodávají jejich stavbě dále na
pevnosti.
S mravenci černolesklými se můžeme v naší přírodě setkat od dubna do září. Nejčastěji
v suchých lokalitách v listnatých a smíšených, ale i jehličnatých lesích. Od nížin až po
horské oblasti. Např. v Jeseníkách tyto mravence běžně potkávám i ve výškách okolo 1 300
metrů nad mořem. Areál rozšíření zahrnuje nejen Evropu, ale také velkou část mírného pásu
Asie.
Unikátní cesta za lidovou architekturou v srdci veselských blat je
jednou ze zatím méně známých atraktivit, které svým hostům nabízí turistická oblast
Třeboňsko. Takzvaná Zelená stezka selského baroka, oficiální součást
…
Je pár dní před letním slunovratem a meteorologové slibují slušné
počasí. Teploty letos poprvé atakují tropy, přesto vyrážíme alespoň na dva dny po dolech
a hřebenech Hrubého Jeseníku. Parkujeme na Skřítku
…
U bývalého vězeňského zařízení pro politické odpůrce komunistického
režimu Vojna u Příbrami vyroste nová Alej svobody. Město zvítězilo v grantové výzvě
Nadace Partnerství, která výsadbu symbolických
…
U bývalého vězeňského zařízení pro politické odpůrce komunistického
režimu Vojna u Příbrami vyroste nová Alej svobody. Město zvítězilo v grantové výzvě
Nadace Partnerství, která výsadbu symbolických
…
Slovo grázl používáme pro označení těch nejhorších a nejodpornějších
padouchů. Slovo grázl jistě používá většina Čechů, Moravanů či Slezanů. Avšak asi ne
všichni vědí, kde se toto slovo vzalo a že je součástí našeho jazyka
…
Vrchy Svinec a Starojický kopec najdeme na severozápadním okraji
Podbeskydské pahorkatiny. Přesněji v geomorfologickém podcelku zvaném Štramberská
vrchovina na styku s Moravskou bránou. A právě tyto
…
Značku Devold asi není nutné blíže představovat. Stejně tak její
vyhlášené funkční trika a další výrobky z merina, které jsou určeny jak pro běžné
použití v outdooru tak i do těch nejextrémnějších podmínek
…
Svinec (546 m) ani Petřkovická hora (608 m) svými nadmořskými výškami
sice nepatří mezi žádné velikány, ale jako tip na hezkou túru během chladného počasí,
jaké panovalo například koncem letošního května, určitě
…
Je čtvrtek 3. 9. 2020. Probouzíme se do prosluněného dne na vrcholu
Minčol (1 394 m n. m.) - nejvyšším bodě pohoří Oravská Magura. Stejně jako na pochodu
Michálkovice - Tatry 2014, tak ani tentokrát se žádná
…
