Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Obří galaxie umírají zevnitř

Obří galaxie umírají zevnitř

Pozorování dalekohledů VLT a HST ukazují, že tvorba hvězd v eliptických galaxiích utichá od středu

23.4.2015 | ESO 1516

Poprvé v historii jsou astronomové schopni ukázat, jak před miliardami let vyhasínala tvorba hvězd v "mrtvých galaxiích". Dalekohledy VLT (ESO) a HST (NASA/ESA) odhalily, že tři miliardy let po Velkém třesku tyto galaxie stále tvořily hvězdy na svých periferiích, ale už ne ve svém nitru. Zdá se, že tvorba hvězd začala utichat v jádrech galaxií a postupně mizela i ve vnějších částech. Výsledky pozorování byly publikovány 17. dubna 2015 v časopise Science.

Obří galaxie umírají zevnitř

Velká astrofyzikální záhada se týká způsobu, jakým hmotné a klidné eliptické galaxie, běžné v současném Vesmíru, zastavily svou druhdy bouřlivou tvorbu hvězd. Hustota hvězd v centrálních oblastech těchto ohromných galaxií, někdy kvůli tvaru nazývaných také sféroidy, je typicky desetkrát vyšší než v naší domovské Galaxii, Mléčné dráze. Celková hmotnost eliptické galaxie je také asi desetkrát vyšší než hmotnost Mléčné dráhy.

Astronomové označují tyto velké galaxie jako 'červené a mrtvé', protože obsahují velké množství starších červených hvězd, postrádají mladé modré hvězdy a nevykazují žádné známky tvorby hvězd. Z odhadovaného stáří červených hvězd usuzujeme, že tvorba hvězd v domovských galaxiích ustala před asi deseti miliardami let. Tento útlum začal přímo v době vrcholu tvorby hvězd ve Vesmíru, kdy se v mnoha galaxiích stále rodily hvězdy rychlostí dvacetkrát převyšující dnešní rychlost.

Čtěte také: Eliptické galaxie, pravidelné neboli "fádní" galaxie

"Hmotné mrtvé sféroidy obsahují okolo poloviny všech hvězd, které kdy ve Vesmíru vznikly," říká Sandro Tacchella z ETH (ETH Zurich, Švýcarsko), hlavní autor článku. "Nemůžeme tvrdit, že víme, jak se Vesmír vyvíjel a jak se stal takovým, jaký ho dnes pozorujeme, dokud nepochopíme, jak vznikly tyto galaxie."

Tacchella a jeho kolegové pozorovali 22 galaxií o různých hmotnostech, jejichž stáří se pohybovalo kolem tří miliard let [1]. Přístroj SINFONI na dalekohledu ESO VLT měřil světlo z těchto galaxií a přesně určil, kde v nich vznikají nové hvězdy.SINFONI dokázala provést toto detailní pozorování díky adaptivní optice, která z větší části odstraňuje rozmazávací vliv zemské atmosféry.

Eliptická galaxie IC 2006

Vědci také použili Hubbleův kosmický dalekohled (NASA/ESA Hubble Space Telescope) na stejný vzorek galaxií. Využili toho, že je umístěn mimo atmosféru a její vliv. Kamera WFC3 na HST pořídila obrázky v blízké infračervené oblasti a ukázala rozložení starších hvězd v galaxiích s aktivně probíhající tvorbou hvězd.

"Úžasné je, že systém adaptivní optiky na SINFONI může téměř odstranit projevy atmosféry a získat informace o místech, kde vznikají nové hvězdy. A dokáže to udělat s naprosto stejnou přesností, s jakou Hubble může určit rozdělení hmotností hvězd," komentuje Marcella Carollo, také z ETH Zurich, spoluautorka studie.

Podle nových dat zkoumané nejhmotnější galaxie vytrvale tvořily hvězdy na svých periferiích. V hustých centrálních částech (v cenrtální výduti galaxií) ale tvorba hvězd už ustala.

"Vyhasínání tvorby hvězd v hmotných galaxiích směrem zevnitř ven, jak jsme zde prokázali, by mohlo osvětlit skryté mechanismy, které jsou za to zodpovědné a o kterých astronomové již dlouho diskutují," říká Alvio Renzini, Padova Observatory (Italian National Institute of Astrophysics).

Nejrozšířenější teorie předpokládá, že materiál vhodný k tvorbě hvězd je rozhozen do okolí proudy energie uvolnované supermasivní černou dírou v centru galaxie při pohlcování hmoty. Jiný způsob, jak galaxii obrat o materiál na nové hvězdy a přeměnit ji na červenou a mrtvou, je zastavit přítok čerstvého plynu do galaxie.

"Je mnoho různých teorií popisujících fyzikální mechanismy, které vedou ke smrti hmotných sferoidů," říká spoluautorka článku Natascha Förster Schreiber (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik, Garching, Německo). "Objev počátku ustávání tvorby hvězd v centru galaxií a jeho posouvání směrem ven, je velmi důležitým krokem k pochopení toho, proč Vesmír dnes vypadá tak, jak vypadá."

Poznámky

[1] Stáří Vesmíru je odhadováno na 13,8 miliardy roků. Tacchelo a jeho kolegové pozorovali vybrané galaxie v období 3 miliardy let po velkém třesku, tedy v době, kdy jim bylo téměř o 11 miliard let méně než dnes.

Další informace

Výsledky výzkumu byly publikovány v článku s názvem "Evidence for mature bulges and an inside-out quenching phase 3 billion years after the Big Bang" autorů S. Tacchella et al., který byl publikován v časopise Science, 17/4/2015.

Složení týmu: Sandro Tacchella (ETH Zurich, Švýcarsko), Marcella Carollo (ETH Zurich), Alvio Renzini (Italian National Institute of Astrophysics, Padua, Itálie), Natascha Förster Schreiber (Max-Planck-Institut für Extraterrestrische Physik, Garching, Německo), Philipp Lang (Max-Planck-Institut für Extraterrestrische Physik), Stijn Wuyts (Max-Planck-Institut für Extraterrestrische Physik), Giovanni Cresci (Istituto Nazionale di Astrofisica), Avishai Dekel (The Hebrew University, Izrael), Reinhard Genzel (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik a University of California, Berkeley, Kalifornie, USA), Simon Lilly (ETH Zurich), Chiara Mancini (Italian National Institute of Astrophysics), Sarah Newman (University of California, Berkeley, Kalifornie, USA), Masato Onodera (ETH Zurich), Alice Shapley (University of California, Los Angeles, USA), Linda Tacconi (Max-Planck-Institut für Extraterrestrische Physik, Garching, Německo), Joanna Woo (ETH Zurich) and Giovanni Zamorani (Italian National Institute of Astrophysics, Bologna, Itálie).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu.

ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra.

ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová
překlad
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: sona@ig.cas.cz

Sandro Tacchella
ETH Zurich
Zurich, Switzerland
Tel.: +41 44 633 6314
Mobil: +41 76 480 7963
Email: sandro.tacchella@phys.ethz.ch

Marcella Carollo
ETH Zurich
Zurich, Switzerland
Tel.: +41 797 926 581
Email: marcella@phys.ethz.ch

Richard Hook
ESO, Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1516. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

Další související články:

+ Markarian 209, galaxie s bouřlivou hvězdotvorbou
+ Pandořina skříňka aneb Abell 2744, světlo duchů mrtvých galaxií
+ Stephanův kvintet, astronomická fotografie dne
+ Kolik je ve vesmíru galaxií a hvězd? Úžasné mystérium barev a tvarů, fotogalerie
+ Obzvláště nesourodý pár, dva různé oblaky plynu v nedaleké galaxii
+ Galaxie Arp 81: O 100 miliónů let později
+ Galaktický zabiják. Dvojice interagujících galaxií NGC 1316 a NGC 1317
+ Burák v centru Galaxie. Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti…
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Výstup na Dom, aklimatizace na Allalinhorn a Weissmies
Hory Přední skála; skály, skalky a kameny Českomoravské vrchoviny (3)
Hory Höhenweg Sengsengebirge (1), rakouská hřebenovka Sengsengebirge
Hory Východ Slunce z Velkého Choče, zimní túra na nejvyšší horu Chočských vrchů
Témata našich článků…
Prášilské jezero Vysoké Tatry, ubytování Majláthova chata Hrad Helfštýn Krušné hory Zbojnícka chata Lesní bouda Kvarky Bouzov Balcarka Beckov Maroko Punkevní jeskyně Polárka Vartovka Wildspitze Štiavnické vrchy Cirrus Hrad Gýmeš Slunce Batohy Praděd
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Reklama
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist