Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 19.5.2022 , svátek má
Treking > Vesmír > Superhmotná černá díra v Mléčné dráze

Superhmotná černá díra v Mléčné dráze

Astronomové zveřejnili první snímek černé díry v srdci naší Galaxie

19.5.2022 | ESO2208
Mléčná dráha a poloha centrální černé díry naší Galaxie na obloze při pohledu z lokality ALMA

Během tiskové konference, která se souběžně uskutečnila po celém světě včetně ředitelství Evropské jižní observatoře v Garchingu v Německu, astronomové zveřejnili první snímek superhmotné černé díry v centru naší Galaxie. Prezentované výsledky představují zásadní důkaz, že tento objekt je skutečně černou dírou. Přinášejí také významné poznatky o fungování těchto kosmických gigantů, o kterých se soudí, že sídlí v jádrech většiny galaxií. Snímek vytvořili odborníci celosvětového vědeckého týmu 'Event Horizon Telescope Collaboration' na základě dat pořízených globální sítí radioteleskopů sdružených pod hlavičkou EHT.

Vědci po dlouhá léta sledují hvězdy obíhající kolem neviditelného, kompaktního a velmi hmotného tělesa ležícího v centru naší Galaxie. Na základě těchto pozorování usoudili, že objekt označovaný Sagittarius A* by pravděpodobně mohl být černou dírou. Prezentovaný snímek přináší dlouho očekávaný pohled, který je prvním přímým vizuálním důkazem správnosti této domněnky.

Vzhledem k tomu, že černá díra je zcela temná, nemůžeme ji spatřit přímo. Zářící plyn okolo však odhaluje neklamné známky její přítomnosti: temnou centrální oblast označovanou jako stín černé díry a jasný prstenec kolem. Záběr zachycuje paprsky světla zakřivené v silném gravitačním poli černé díry, která je 4milionkrát hmotnější než Slunce.

Jak vznikal snímek černé díry v centru Galaxie

"Byli jsme překvapeni, jak dobře souhlasí pozorovaná velikost prstence s předpovědí Einsteinovy obecné teorie relativity," říká Geoffrey Bower (Institute of Astronomy and Astrophysics, Academia Sinica, Taipei), vědecký pracovník projektu EHT. "Tato bezprecedentní pozorování výrazně zlepšila naše chápání dějů, které se odehrávají v samotném centru naší Galaxie, a přinášejí nový pohled na interakci obřích černých děr s okolím." Výsledky práce týmu EHT byly zveřejněny ve speciálním čísle časopisu Astrophysical Journal Letters.

Jelikož se černá díra nachází 27 tisíc světelných let od Země, má na obloze asi stejnou úhlovou velikost jako ořech na povrchu Měsíce. Aby ji bylo možné zobrazit, vytvořili vědci výkonný superteleskop EHT, který propojil osm existujících radioteleskopů na celé planetě. Vznikl tak unikátní virtuální dalekohled o průměru srovnatelném se Zemí [1]. EHT sledoval objekt Sagittarius A* po několik nocí během roku 2017 a sbíral data po mnoho hodin, tedy způsobem, který se podobá pořizování fotografií s velmi dlouhou expozicí.

Kromě jiných zařízení se do sestavy EHT zapojili také observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a teleskop APEX (Atacama Pathfinder Experiment) pracující v poušti Atacama v Chile, jejichž spoluvlastníkem a spoluprovozovatelem je ESO zastupující své členské státy z Evropy. Na projektu EHT se však podílí i další evropské vědecké instituce se svými přístroji: 30m radioteleskop IRAM ve Španělsku a od roku 2018 také pole antén NOEMA (NOrthern Extended Millimeter Array) ve Francii. Superpočítač, který byl použit ke kombinaci dat získaných EHT, sídlí v Max Planck Institute for Radio Astronomy v Německu. Evropa se podílela také na financování projektu konsorcia EHT a to prostřednictvím grantů European Research Council a Max Planck Society v Německu.

Srovnání velikostí superhmotných černých děr M87* a Sgr A*

"Je úžasné, že ESO hrála po mnoho uplynulých let takto významnou roli při odhalování tajemství černých děr a především objektu Sgr A*," konstatuje Xavier Barcons, generální ředitel ESO. "ESO přispěla k výsledkům EHT nejen pozorováním pomocí ALMA a APEX, ale v minulosti - prostřednictvím svých dalších observatoří v Chile - také řadou dílčích průlomových objevů v centru Galaxie." [2]

Tento úspěch projektu EHT navazuje na první snímek černé díry zveřejněný v roce 2019, která se nachází v centru galaxie M87 a vědci ji dnes označují M87*.

Tyto dva objekty jsou si velmi podobné, a to přesto, že černá díra ve středu naší Galaxie je více než 1 000krát menší a méně hmotná než M87* [3]. "Máme zde dva různé typy galaxií a dvě černé díry s velmi rozdílnou hmotností, přesto jsou si poblíž okraje překvapivě podobné," upozorňuje profesorka Sera Markoff (spolupředsedkyně EHT Science Council; University of Amsterdam, Nizozemí). "To znamená, že při pohledu zblízka řídí jejich chování obecná relativita a odlišnosti pozorovatelné ve větších vzdálenostech musí být důsledkem rozdílných vlastností hmoty, která černé díry obklopuje."

Dosáhnout tohoto výsledku však bylo o poznání obtížnější než v případě M87*, a to přesto, že objekt Sgr A* je mnohem blíže k nám. Vědecký pracovník týmu EHT Chi-kwan Chan (Steward Observatory; Department of Astronomy a Data Science Institute of the University of Arizona, USA) vysvětluje: "Plyn v blízkosti černých děr, jak v jádře galaxie M87 tak v případě Sgr A*, se pohybuje stejnou rychlostí - téměř rychlostí světla. Ale zatímco v případě M87* mu jeden oběh trvá dny až týdny, u mnohem menší Sgr A* jsou to sotva minuty. To znamená, že jasnost a rozložení plynu kolem Sgr A* se měnily během pozorování EHT velmi rychle - bylo to trochu jako pořídit ostrou fotku štěněte honícího si svůj vlastní ocásek."

Observatoře teleskopu EHT (Event Horizon Telescope) – denní fotomontáž

Vědci proto museli vyvinout sofistikované nástroje, které berou v úvahu pohyb plynu kolem černé díry Sgr A*. Zatímco M87* byla snadnějším, stabilnějším cílem, kde téměř všechny snímky vypadaly úplně stejně, v případě Sgr A* byla situace úplně jiná. Záběr zachycující Sgr A* je tak průměrem různých snímků, které členové týmu zvolili, aby poprvé zviditelnili obra obývajícího střed naší Galaxie.

Podařilo se to díky úsilí více než 300 vědců z 80 institucí celého světa, kteří společně tvořili tým EHT Collaboration. Kromě vývoje složitých nástrojů umožňujících překonat nástrahy zobrazování objektu Sgr A* členové týmu pět let usilovně využívali superpočítače ke skládání a analýze získaných dat a vytvářeli unikátní knihovnu simulovaných obrazů černých děr, které porovnali s pozorováním.

Vědci jsou především nadšeni z toho, že konečně mají k dispozici snímky dvou černých děr zcela rozdílných hmotností, což přináší příležitost pochopit, v čem jsou srovnatelné a v čem rozdílné. Začali rovněž využívat data k testování teorií a modelů chování plynu kolem superhmotných černých děr. Tyto procesy totiž nejsou zcela pochopeny, i když se předpokládá, že hrají klíčovou roli při vzniku a vývoji galaxií.

"Nyní můžeme zkoumat rozdíly mezi těmito dvěma černými děrami a získat nové poznatky o tom, jak tyto důležité procesy probíhají," dodává Keiichi Asada, vědecký pracovník EHT (Institute of Astronomy and Astrophysics, Academia Sinica, Taipei). "Máme k dispozici snímky dvou různě velkých superhmotných černých děr vyskytujících se ve vesmíru - jedné velké a druhé, v měřítcích těchto objektů, malé. Můžeme tak výrazně pokročit při testování chování gravitace v extrémních podmínkách."

Spolupráce na projektu EHT pokračuje i nadále: v březnu roku 2022 proběhla velká pozorovací kampaň s ještě větším počtem teleskopů. Postupné rozšiřování sítě EHT a výrazná technologická vylepšení vědcům v blízké budoucnosti umožní získat další pozoruhodné záběry a dokonce animace okolí černých děr.

Poznámky

[1] V dubnu 2017, kdy se pozorování uskutečnilo, se na činnosti EHT podílely tyto observatoře: Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA), Atacama Pathfinder EXperiment (APEX), IRAM 30-meter Telescope, James Clerk Maxwell Telescope (JCMT), Large Millimeter Telescope Alfonso Serrano (LMT), Submillimeter Array (SMA), UArizona Submillimeter Telescope (SMT), South Pole Telescope (SPT). Od té doby se do projektu zapojily: Greenland Telescope (GLT), NOrthern Extended Millimeter Array (NOEMA) a UArizona 12-meter Telescope (Kitt Peak).

ALMA je projekt, na kterém se podílejí Evropská jižní observatoř (ESO; Evropa, reprezentuje své členské státy), NFS (U. S. National Science Foundation, USA) a NINS (National Institutes of Natural Sciences, Japonsko) společně s NRC (National Research Council, Kanada), MOST (Ministerstvo vědy a techniky, Taiwan), ASIAA (Academia Sinica Institute of Astronomy and Astrophysics, Taiwan) a KASI (Korea Astronomy and Space Science Institute, Korejská republika) ve spolupráci s Chilskou republikou. Společnou observatoř ALMA provozuje ESO, AU Associated Universities, Inc./National Radio Astronomy Observatory (AUI/NRAO) a NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). APEX - společný projekt Max Planck Institute for Radio Astronomy (Německo) a Onsala Space Observatory (Švédsko) a ESO - provozuje ESO. IRAM 30-meter Telescope provozuje IRAM (partnerskými organizacemi jsou MPG/Německo, CNRS/Francie, IGN/Španělsko). JCMT (James Clerke Maxwell Telescope) provozuje EAO (East Asian Observatory), která zastupuje tyto organizace: NAOJ; ASIAA; KASI; National Astronomical Research Institute of Thailand; Center for Astronomical Mega-Science a další ve Spojeném království a Kanadě. LMT (Large Millimeter Telescope Alfonso Serrano) provozují INAOE a UMass. SMA provozují Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian a ASIAA. UArizona SMT provozuje University of Arizona. SPT provozuje University of Chicago se speciálními přístroji pro EHT, které poskytuje University of Arizona.

Anatomie černé díry

GLT (Greenland Telescope) provozují ASIAA a SAO (Smithsonian Astrophysical Observatory). GLT je součástí projektu ALMA-Taiwan, který je částečně podporován AS (Academia Sinica) a MOST. Zařízení NOEMA provozuje IRAM. UArizona 12-meter telescope (Kitt Peak) provozuje University of Arizona.

[2] Základ pro interpretaci těchto nových snímků položil předchozí výzkum objektu Sgr A*. Od roku 1970 astronomové vědí o jasném rádiovém zdroji s vysokou hustotou v centru Galaxie, které se na obloze promítá do souhvězdí Střelce. Na základě 30 let trvajících opakovaných měření poloh a určení oběžných drah několika hvězd v těsné blízkosti Sgr A* týmy pod vedením Reinharda Genzela (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching u Mnichova, Německo) a Andrei M. Ghez (Department of Physics and Astronomy, University of California, Los Angeles, USA) dospěly k závěru, že v případě objektu o této hmotnosti a hustotě se s největší pravděpodobností jedná o superhmotnou černou díru. K výzkumu byly využity zařízení ESO (včetně dalekohledu VLT/Very Large Telescope a interferometru VLTI/Very Large Telescope Interferometer) a Keckovy observatoře. Za práce jim byla v roce 2020 udělena společná Nobelova cena za fyziku (2020 Nobel Prize in Physics).

[3] Černé díry jsou jediné známé objekty, u kterých je velikost úměrná hmotnosti. Černá díra 1 000krát hmotnější je také 1 000krát větší.

Další informace

Výzkum byl prezentování v šesti článcích publikovaných v časopise Astrophysical Journal Letters.

V týmu EHT Collaboration pracuje více než 300 výzkumníků z Afriky, Asie, Evropy, Jižní i Severní Ameriky. Cílem této mezinárodní spolupráce je pořízení nejdetailnějších snímků černé díry pomocí virtuálního teleskopu o rozměrech srovnatelných s planetou Zemí. Díky značnému mezinárodnímu úsilí a s využitím novátorských technologií, kterými EHT propojuje existující teleskopy, vzniká principiálně nové zařízení s největším úhlovým rozlišením, jakého bylo dosud dosaženo.

Konsorcium EHT se skládá ze 13 zainteresovaných institucí: Academia Sinica Institute of Astronomy and Astrophysics, University of Arizona, University of Chicago, East Asian Observatory, Goethe-Universitaet Frankfurt, Institut de Radioastronomie Millimétrique, Large Millimeter Telescope, Max Planck Institute for Radio Astronomy, MIT Haystack Observatory, National Astronomical Observatory of Japan, Perimeter Institute for Theoretical Physics, Radboud University a Smithsonian Astrophysical Observatory.

Astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je mezinárodním partnerským projektem organizací ESO, NSF (US National Science Foundation) a NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA je za členské státy financována ESO, NSF ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a NSC (National Science Council of Taiwan), MOST (Ministry of Science and Technology), NINS ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu a KASI (Korea Astronomy and Space Science Institute) v Koreji. Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany Evropy řízeny ESO, ze strany Severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, testování a provoz teleskopu ALMA.

APEX (Atacama Pathfinder EXperiment) je radioteleskop o průměru 12 m pracující v milimetrové a submilimetrové oblasti vlnových délek elektromagnetického záření, tedy mezi infračerveným a rádiovým oborem. Provoz přístroje APEX zajišťuje ESO na jedné z nejvýše položených observatoří světa v nadmořské výšce 5100 m na planině Chajnantor v severní části pouště Atacama v Chile. Zařízení bylo postaveno ve spolupráci Max Planck Institute for Radio Astronomy (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO.

Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ku prospěchu všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících otázek a šíření fascinace astronomií. Podporujeme mezinárodní spolupráci v astronomii. ESO byla založena jako mezivládní organizace v roce 1962 a dnes ji tvoří 16 členských států - Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie - a dvojice strategických partnerů - Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálie. Ústředí ESO, návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází v blízkosti Mnichova v Německu, zatímco chilská poušť Atacama, úžasné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, hostí naše dalekohledy. ESO provozuje tři observatoře: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na hoře Paranal jsou to dalekohled VLT (Very Large Telescope) a interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer), stejně jako dva přehlídkové teleskopy - VISTA pracující v infračervené oblasti a VST (VLT Survey Telescope) pro viditelné světlo. Na Observatoři Paranal bude ESO také hostit a provozovat pole teleskopů CTAS (Cherenkov Telesope Array South) pro detekci Čerenkovova záření v atmosféře - největší a nejcitlivější observatoř gama záření na světě. Společně s mezinárodními partnery provozuje ESO teleskopy pro milimetrovou a submilimetrovou oblast APEX a ALMA pracující na planině Chajnantor. Na hoře Cerro Armazones poblíž Paranalu stavíme nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled, Extremly Large Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane "největším okem lidstva hledícím do vesmíru". Z našich kanceláří v Santiagu řídíme naši činnost v Chile a spolupráci s místními partnery a veřejností.

Odkazy

Hlavní články:

Doplňující články:

Kontakty

Petr Kabáth
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba
překlad

Geoffrey Bower
EHT Project Scientist, Institute of Astronomy and Astrophysics, Academic Sinica, Taipei and University of Hawai‘i at Manoa, US
Tel.: +1-808-961-2945
Email: gbower@asiaa.sinica.edu.tw

Huib Jan van Langevelde
EHT Project Director, JIVE and University of Leiden
Leiden, The Netherlands
Tel.: +31-521-596515
Email: huib.van.langevelde@me.com

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další články o černých dírách, může vás zajímat

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

18.5.2022 / Václav Vágenknecht
Turistika · Turistika v NP Duna-Ipoly v Maďarsku. Tři pohoří, která od sebe odděluje řeka Dunaj (1)

Řekne-li se Maďarsko, vybaví se většině lidí hlavní město Budapešť a největší jezero střední Evropy Balaton (rozloha 596 km2), jehož název pochází ze slovanského jména blato čili bažina. Gurmáni vzpomenou i klo …

18.5.2022 / Lenka Mašová
Tipy na výlet · Střemošická stráň nad vsí Střemošice - nejvíce vstavačů nachových ve východních Čechách roste právě zde

Lokalita s nejčetnějším výskytem vstavače nachového ve východních Čechách se nachází na Střemošické stráni. A že je tam na co koukat. Vstavač nachový, který patří k vysokým orchidejím, se jen tak přehlédnout …

17.5.2022 / Otakar Brandos
Aktualita · Nová rozhledna na Králickém Sněžníku. Pořádně drahá a kontroverzní stavba na hranicích Polska a Česka

Na vrcholu Králického Sněžníku (1 424 m), nejvyšší hoře stejnojmenného pohoří, roste nová rozhledna. Rozhledna, který již při projektování budila mnohé emoce. Emoce budí i během stavby, kdy má jak své obdivo …

17.5.2022 / Stanislav Komárek
Turistika · Od přehrady do skal, tip na výšlap v okolí Bystřičky

Zaparkujeme v Brňově u bývalé pizzerie Pepino. Značka na plácku sice informuje, že je vyhrazen pouze pro návštěvníky zařízení, a hrozí odtahem, jenže objekt je už několik let zavřený a inzerovaný k pronájmu. Budeme …

17.5.2022 / Ondřej Havelka
Cestování · Kultura a náboženství etiopských Mursiů - nedostupný bůh Tumwi a drsné přechodové rituály

Mursiové jsou surmickým etnikem žijícím na obou stranách hranice Jižního Súdánu a Etiopie ve velmi odlehlých oblastech těžko prostupného deštného lesa, přičemž většina z přibližně deseti tisíc Mursiů dnes žije na …

16.5.2022 / Otakar Brandos
Trek · Chata Paprsek a túra na rozhlednu Czernica. Vícedenní trek přes Góry Złote a Masyw Śnieżnika na pomezí Kladska a Slezska (1) | Fotogalerie k článku

Druhý květnový týden slibuje hezké počasí. Bylo by škoda jej nevyužit na pořádný horský vandr. Zvláště, když se o něj tak vehementně hlásí kamarád Roman, který se mnou (a druhým Romanem) naposledy vandroval …

14.5.2022 / Otakar Brandos
Rozhledny · Rozhledna (Wieża widokowa) Czernica. Skvělá vyhlídka v pohoří Góry Złote (Rychlebské hory)

Na vrcholu hory Czernica (1 083 m) v polské části Rychlebských hor (Góry Złote) stojí krásná pětipatrová a asi 17 metrů vysoká rozhledna (Wieża widokowa), která byla postavena v roce 2014 (slavnostní otevření …

3.5.2022 / Lenka Mašová
Turistika · Od přehrady k přehradě v časném jaru. Výlet od přehrady Seč k přehradě Pařížov

Výlet od přehrady Seč k přehradě Pařížov v době, kdy se jaro stále nemůže rozhodnout, jestli už opravdu naplno prorazí. Duben, znáte to - ráno mráz, odpoledne sluníčko. Zastavuji na odstavném parkovišti před hrází přehra …

3.5.2022 / Otakar Brandos
Trek · Hora Slunečná, Nové Valteřice a Dvorce: 3denní vandr Nízkým Jeseníkem a 41. setkání na vrcholech (2) | Fotogalerie k článku

Ještě za kuropění byla mlha hustá tak, že by se snad dala i krájet. Po východu Slunce se ale vyjasňuje. Vypadá to na slunečný den s modrou oblohou. Je sice větrno a chladno, ale sluníčko přece jen znatelně zvedá náladu …

2.5.2022 / Otakar Brandos
Rozhledny · Rozhledna v Blahutovicích v Moravské bráně; poměrně originální rozhledna na Blahutovickém vrchu

Rozhledna v Blahutovicích či Blahutovická rozhledna, která má charakteristický kuželovitý tvar, stojí na Blahutovickém vrchu (331 m) ve výšce asi 328 m v blízkosti Jeseníku nad Odrou. Velice zjednodušeně …

27.4.2022 / Otakar Brandos
Trek · Staré Oldřůvky, Červená hora a Slunečná: 3denní vandr Nízkým Jeseníkem a 41. setkání na vrcholech (1) | Fotogalerie k článku

Na předposlední dubnový víkend jsem naplánoval 41. setkání na vrcholech. Doufal jsem, že počasí vyjde a příroda Nízkého Jeseníku bude hezky zelená. Tak jak na jaře má být. Příroda si však dělá co chce a byla …

Velký Roudný Úplněk Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist