Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 15.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Kolem Barnardovy hvězdy obíhá super-Země

Kolem Barnardovy hvězdy obíhá super-Země

Kampaň Red Dots nalezla spolehlivé důkazy přítomnosti planety obíhající kolem Slunci blízké osamocené hvězdy

15.11.2018 | ESO 1837

Kolem Barnardovy hvězdy - Slunci nejbližší osamocené stálice a jedné z nejbližších sousedních hvězd vůbec - obíhá planeta hmotností alespoň třikrát převyšující Zemi. Kamenné extrasolární planety této velikosti jsou označovány jako super-Země.

Vizualizace povrchu super-Země obíhající kolem Barnardovy hvězdy

Zmrzlý a málo osvětlený svět byl odhalen v rámci projektu Red Dots - jedné z nejrozsáhlejších pozorovacích kampaní současnosti, která využívá k pátrání po exoplanetách celou řadu teleskopů a přístrojů po celém světě, včetně spektrografu ESO/HARPS. Nově objevená planeta je druhou nejbližší známou extrasolární planetou a obíhá kolem hvězdy, která se po obloze pohybuje ze všech nejrychleji.

U Barnardovy hvězdy vzdálené asi 6 světelných let od Slunce se podařilo odhalit přítomnost planety. Tento mimořádně významný objev byl zveřejněn v článku publikovaném 15. listopadu 2018 ve vědeckém časopise Nature. Nalezení tohoto objektu je společným výsledkem kampaně Red Dots a projektu CARMENES, které se zaměřují na pátrání po blízkých kamenných exoplanetách a v nedávné minulosti rovněž nalezly planetu u Slunci nejbližší hvězdy Proxima Centauri (eso1629).

Planeta s provizorním označením Barnard's Star b je v současnosti druhou nejbližší známou exoplanetou [1]. Získaná data naznačují, že se jedná o objekt klasifikovaný jako super-Země (super-Earth) s hmotností alespoň 3,2krát převyšující hmotnost naší planety. Exoplaneta obíhá kolem své mateřské hvězdy zhruba jednou za 233 dní. Mateřská stálice, Barnardova hvězda, je červený trpaslík - chladná hvězda nízké hmotnosti, která svou planetu ozařuje jen velmi slabě. Ve srovnání s množstvím energie, jaké dostává Země od Slunce, dopadají na povrch této planety jen asi 2 % energie.

Přestože planeta leží relativně blízko mateřské hvězdy - hvězdu a planetu dělí méně než poloviční vzdálenost než Slunce a Zemi (asi 0,4 au), nachází se zároveň poblíž takzvané sněžné čáry (snow line) - na okraji oblasti, kde těkavé látky jako voda zamrzají do podoby ledu. Rovnovážná teplota (equilibrium temperature) na povrchu tohoto chladného a temného světa by se mohla pohybovat kolem -170 °C, planeta je tedy pro život, jaký známe, nehostinná.

Barnardova hvězda, Slunci nejbližší osamocená stálice, nese jméno astronoma E. E. Barnarda. Hvězda samotná je poměrně stará, možná dvakrát starší než Slunce, a málo aktivní. Je však stálicí s největším zdánlivým pohybem po obloze [2]. Super-Země jsou pravděpodobně nejčastějším typem planet vyskytujícím se u málo hmotných stálic, jakou je i Barnardova hvězda, což potvrzuje i tento nově nalezený objekt. Současné teorie formování planetárních systémů navíc předpovídají, že okolí sněžné čáry je ideálním místem pro vznik takových planet.

Vizualizace super-Země obíhající kolem Barnardovy hvězdy

Pátrání po planetách kolem Barnardovy hvězdy přineslo v minulosti jen zklamání. Tento průlomový objev bylo možné učinit pouze díky kombinaci měření řady vysoce přesných přístrojů pracujících ve spojení s velkými dalekohledy po celém světě [3].

"Na základě velmi pečlivé analýzy jsme si na 99 % jisti, že tato planeta skutečně existuje," prohlásil vedoucí vědeckého týmu Ignasi Ribas (Institute of Space Studies of Catalonia a Institute of Space Sciences, CSIC, Španělsko). "Budeme však pokračovat v našem pozorování tohoto slabého objektu, abychom vyloučili i málo pravděpodobné přirozené variace jasnosti mateřské hvězdy, které by se mohly projevovat podobně, jako tato planeta."

Mezi přístroji, které vědci použili, byli i legendární lovci planet ESO - spektrografy HARPS a UVES. "HARPS je velmi důležitou součástí našeho projektu. Zkombinovali jsme archivní data několika týmů s novými navazujícími pozorováními Bartnardovy hvězdy z různých zařízení," vysvětluje Guillem Anglada Escudé (Queen Mary University, Londýn, VB), další z vedoucích vědeckých pracovníků týmu, který stojí za publikovanými výsledky [4]. "Kombinace různých přístrojů hrála klíčovou roli a umožnila nám detailně prověřit prezentované výsledky."

Ke hledání kandidátů na extrasolární planety využívají astronomové Dopplerův jev. Při oběhu planety kolem hvězdy dochází díky vzájemnému působení k pohybu hvězdy ve směru k nám a od nás. Když se hvězda pohybuje od Země, spektrum jejího záření vykazuje rudý posuv - spektrální čáry se posunou směrem k červenému konci spektra. V případě pohybu k nám se posunem spektrálních čar ke kratším vlnovým délkám projevuje poduv modrý.

Barnardova hvězda v souhvězdí Hadonoše

Astronomové využívají tohoto jevu k měření změn rychlosti pohybu hvězdy, které jsou způsobeny obíhající planetou. Spektrograf HARPS je schopen registrovat velmi malé změny rychlosti hvězdy až pod 1 m/s (asi 3,5 km/h, což je srovnatelné s rychlostí běžné chůze). Tento postup pátrání po extrasolárních planetách je známý jako metoda radiálních rychlostí. Dosud nikdy však nebyl použit k detekci planety typu super-Země na takto vzdálené dráze (s tak dlouhou periodou oběhu).

"Využili jsme pozorování ze sedmi různých přístrojů získaná během dvaceti let, což je jeden z největších a nejobsáhlejších datových souborů, jaký byl kdy použit k přesnému studiu radiálních rychlostí," vysvětluje Ignasi Ribas. "Kombinací veškerých dat jsme získali celkem 771 měření, což je skutečně značné množství informací!"

"Na tomto objevu jsme všichni pracovali velmi usilovně," dodává Guillem Anglada Escudé. "Jedná se o výsledek rozsáhlé spolupráce, která byla organizována v rámci projektu Red Dots, a obsahuje příspěvky týmů z celého světa. Následná pozorování objevené planety v současnosti probíhají na řadě observatoří."

Poznámky

[1] Slunci nejbližším systémem je trojhvězda Alpha Centauri, ke které patří i nejbližší hvězda Proxima. V roce 2016 astronomové pomocí přístrojů ESO a dalších zařízení nalezli důkazy, že kolem Proxima Centauri, v současnosti Slunci vůbec nejbližší hvězdy tohoto systému, obíhá planeta. Proxima se nachází jen o něco dále než 4 světelné roky od Slunce a planetu objevil tým Guillema Anglada Escudé (eso1629).

[2] Rychlost pohybu Barnardovy hvězdy (v prostoru vzhledem ke Slunci) dosahuje asi 500 000 km/h, přes tento úprk však není nejrychleji se pohybující známou hvězdou. Z pohledu pozorovatele na Zemi však není ani tak důležitá absolutní rychlost, jako zdánlivá rychlost pohybu po obloze. Barnardova hvězda se po obloze přesune o úhlový průměr Měsíce v úplňku asi za 180 let, i když to nevypadá jako mnoho, je hvězdou se zdaleka nejrychlejším zdánlivým pohybem.

Širokoúhlý pohled na oblohu kolem Barnardovy hvězdy

[3] V rámci výzkumu byly využity tyto kombinace zařízení a dalekohledů: HARPS + ESO 3.6-metre telescope; UVES +ESO/VLT; HARPS-N + Telescopio Nazionale Galileo; HIRES + Keck 10-metre telescope; PFS + Carnegie's Magellan 6.5-m telescope; APF + Lick Observatory 2.4-m telescope; a CARMENES (Calar Alto Observatory). Následná pozorování byla provedena pomocí dalekohledu o průměru 90 cm na Sierra Nevada Observatory, 40cm robotického dalekohledu SPACEOBS observatory a 80cm Joan Oró Telescope na Montsec Astronomical Observatory (OAdM).

[4] Příběh celého objevu si můžete přečíst na stránkách ESOBlog.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "A super-Earth planet candidate orbiting at the snow-line of Barnard's star", který byl zveřejněn ve vědeckém časopise Nature 15. listopadu 2018.

Složení týmu: I. Ribas (Institut de Ciencies de l'Espai, Španělsko & Institut d'Estudis Espacials de Catalunya, Španělsko), M. Tuomi (Centre for Astrophysics Research, University of Hertfordshire, UK), A. Reiners (Institut für Astrophysik Göttingen, Německo), R. P. Butler (Department of Terrestrial Magnetism, Carnegie Institution for Science, USA), J. C. Morales (Institut de Ciencies de l'Espai, Španělsko & Institut d'Estudis Espacials de Catalunya, Španělsko), M. Perger (Institut de Ciencies de l'Espai, Španělsko & Institut d'Estudis Espacials de Catalunya, Španělsko), S. Dreizler (Institut für Astrophysik Göttingen, Německo), C. Rodríguez-López (Instituto de Astrofísica de Andalucía, Španělsko), J. I. González Hernández (Instituto de Astrofísica de Canarias Španělsko & Universidad de La Laguna, Španělsko), A. Rosich (Institut de Ciencies de l'Espai, Španělsko & Institut d'Estudis Espacials de Catalunya, Španělsko), F. Feng (Centre for Astrophysics Research, University of Hertfordshire, UK), T. Trifonov (Max-Planck-Institut für Astronomie, Německo), S. S. Vogt (Lick Observatory, University of California, USA), J. A. Caballero (Centro de Astrobiología, CSIC-INTA, Španělsko), A. Hatzes (Thüringer Landessternwarte, Německo), E. Herrero (Institut de Ciencies de l'Espai, Španělsko & Institut d'Estudis Espacials de Catalunya, Španělsko), S. V. Jeffers (Institut für Astrophysik Göttingen, Německo), M. Lafarga (Institut de Ciencies de l'Espai, Spain & Institut d'Estudis Espacials de Catalunya, Španělsko), F. Murgas (Instituto de Astrofísica de Canarias, Španělsko & Universidad de La Laguna, Španělsko), R. P. Nelson (School of Physics and Astronomy, Queen Mary University of London, UK), E. Rodríguez (Instituto de Astrofísica de Andalucía, Španělsko), J. B. P. Strachan (School of Physics and Astronomy, Queen Mary University of London, UK), L. Tal-Or (Institut für Astrophysik Göttingen, Německo & School of Geosciences, Tel-Aviv University, Israel), J. Teske (Department of …

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů - Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane "největším okem lidstva hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: j.srba@astrovm.cz

Ignasi Ribas (Lead Scientist)
Institut d'Estudis Espacials de Catalunya and the Institute of Space Sciences, CSIC
Barcelona, Spain
Tel.: +34 93 737 97 88 (ext 933027)
Email: iribas@ice.cat

Guillem Anglada-Escudé
Queen Mary University of London
London, United Kingdom
Tel.: +44 (0)20 7882 3002
Email: g.anglada@qmul.ac.uk

Calum Turner
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: pio@eso.org

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další blízké nebo jasné hvězdy, může vás zajímat

Venušina sopka Úplňky Chata Vyškovec Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Rýchorská bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus, Kavkaz Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Neptun Vosecká bouda Brankovský vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Hmyz Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Spací pytle Nimbostratus Softshell
Reklama

Z posledních článků vybíráme

7.11.2018 / Otakar Brandos
Turistika · Pekelné Štiavnické vrchy; putování po vyhlídkách, jezerech, památkách a vrcholech sopečného pohoří / Fotogalerie k článku

Rozkaz zněl jasně: nízké kopce a hlavně dostatek "záchytných" bodů. A protože jsem letos na jaře a opět …

6.11.2018 / Tomáš Osinek
Outdoor vybavení · Digitální fotoaparát na výlety. Jaký vybrat, aby s vámi udržel krok a nevzdal to už pod kopcem?

Hledáte nový digitální fotoaparát, který můžete brát s sebou na všechny výšlapy? Nejlepší volbou …

5.11.2018 / Jiří Fiedler
Trek · Siněvirský národní park a západní Horhany, Ukrajina 2018 turisticky

Po loňských zkušenostech z Černé Hory jsme se rozhodli vyrazit na vandr opět dál než na Slovensko …

5.11.2018 / Ubytování
Útulna Krömerova bouda, luxusní útulna v Jizerských horách

Krömerova bouda zvaná také Kröme …

1.11.2018 / Peter Rybár
Tip na výlet · Čiernobiele priehrady, Protržená přehrada: Opakované povodne - dôvod k stavbe priehrad v Jizerských horách (1)

K výnimočným oblastiam, v minulosti trpiacimi častými záplavami, patria údolia horských …

31.10.2018 / Bohumír Bouška
Naše vrcholy · Šumava, hora Milec s vyhlídkou Liebeshöhe - tip na výlet v Železnorudské hornatině

Železnorudská hornatina nabízí mnoho zajímavých míst, ke kterým jistě patří i hora Milec …

31.10.2018 / Martin Jílek
Trek · Podzimní putování poloninou Svidovec, hřebenový přechod a cestování na Zakarpatské Ukrajině / Fotogalerie k článku

Neobvyklé babí léto přineslo do naší oblasti velmi teplé, stálé počasí, které by bylo škoda nevyužít …

31.10.2018 / Ubytování
Bouda na hoře Jizera, tip na bivak na druhé nejvyšší hoře Jizerských hor

Těsně pod vrcholem Jizery, druhé …

26.10.2018 / Otakar Brandos
Trek · Kôprovský štít, Temnosmrečinská plesa a Tichá dolina - 3denní toulání na pomezí Vysokých a Západních Tater aneb s kamzíky v patách (3) / Fotogalerie k článku

Stíny v hlubokých horských dolinách se neúprosně prodlužují a sluníčko se stále více sklání k obzoru …

25.10.2018 / Martin Pánek
Trek · Podzimní hřebenovka Velké Fatry: Přechod ve směru Biely Potok, Rakytov, Krížna a Vyšná Revúca

Velkou Fatru mám rád. Je tu mnohem méně lidí než v okolních populárnějších horách. Nejsou tu …

23.10.2018 / Miroslav Hřeben
Trek · Trek přes Fagaraš (2): Proč to dělat pomalu, když to jde rychle

Teplá večeře, pár piv a normální postel dodaly tělu přeci jenom trochu více síly než noc strávená někde v …

22.10.2018 / Dorek Čermák
Trek · Z Pilska do Polska, trek v Oravských Beskydech přes Babí horu a Halu Krupowu

Z Pilska do Polska proto, že pohoří Oravských Beskyd nekončí na Babí hoře, ale pokračuje dál k …

19.10.2018 / Otakar Brandos
Turistika · Túra na Chopok a Ďumbier: Podzimně zimní okruh přes Vrbické pleso a Širokou dolinu v Nízkých Tatrách / Fotogalerie k článku

Túra na Chopok či Ďumbier patří v Nízkých Tatrách mezi klasiku. Klasiku, na které po výstavbě …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist