Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 23.11.2017 , svátek má
Reklama
Treking > Aktuality > Robert Edward Peary

Robert Edward Peary

Polární badatel a první člověk na severním pólu

17.11.2007 | Otakar Brandos, foto repro

Robert Edward Peary. Jméno známé určitě každému, kdo se zabývá alespoň trochu historií polárních výzkumů a objevování polárních krajů. Robert Edward Peary je totiž prvním přemožitelem severního pólu, na který se mu podařilo doputovat až na šestý pokus! Obdivuhodná síla duše představíme-li si, s jakým vybavením polární průkopníci na přelomu 19. a 20. století disponovali.

V Grónsku

Robert Edward Peary se narodil 6.5.1856 v Pensylvánii v USA, zemřel 20.2.1920 ve Washingtonu. V roce 1877 nastoupil k americkému námořnictvu jako inženýr, který se v roce 1884 účastnil měření na území Nikaraguy, která měla za cíl stanovit možnost stavby kanálu, který by spojil Atlantský oceán s Tichým oceánem a zkrátil tak plavbu lodí, které musely obeplouvat nebezpečný a bouřlivý Hornův mys. Kanál byl později vybudován na území dnešní Panamy, tedy o něco jižněji.

Peary poměrně záhy zatoužil po polárních krajích. Jeho první polární výprava mířila do Grónska, kde se pokusil přejít napříč ostrovem. Tento pokus mu však nevyšel, musel se po zdolání 160 kilometrů vrátit do Jokobshavnu. V letech 1891 – 1892 vedl Peary další polární výpravu do severního Grónska. Tato výprava již byla úspěšná, Peary společně s Norem Astrupem projel na saních napříč Grónskem tehdy neuvěřitelných 1 100 km mezi Smithovým průlivem a fjordem Independence.

Peary, reprodukce

V následujícím roce Peary chtěl prozkoumat společně se svou ženou oblast na sever od fjordu Independence, do oblasti se mu však pro nepříznivé počasí nepodařilo proniknout. O tři roky později se Pery vydává na další velkou výpravu, která měla za cíl fantastickou metu – dobytí severního pólu. Na mysu York buduje Peary stanici, ze které podniká výpady k severu, při nichž buduje zásobovací stanice. Ty chtěl využít při cestě následující jaro. Avšak ani při této expedici neuspěl, navíc utrpěl těžké omrzliny nohou a musely mu být amputovány prsty.

V roce 1900 se Peary do Grónska opět vrací. A opět neuspěl, přestože se mu podařilo dosáhnout 83° 50´ severní šířky, kde narazil na otevřené moře. Při této cestě tak alespoň zjistil, že pevnina končí na 83° 40´ severní šířky a dále je již jen led a voda a že Grónsko je vlastně velký ostrov. O severní pól se pokouší i v následujících letech, avšak pokaždé neúspěšně. Unaven a rezignován si do svého deníku poznamenal: "Sen posledních 16 let je u konce".

Už už to vypadalo, že se do Arktidy nevrátí, ale v roce 1905 ho italská výprava přemluví k další expedici. Chtěli využít jeho cenných zkušeností z polárních krajů. Na lodi Stella Polaris opět zamířil k pólu. A – ani tentokráte nebyl úspěšný, byť od svého vytouženého cíle skončil pouhých 322 kilometrů.

Na svou šestou expedici se Peary vydává v červenci 1908. Buduje zimní stanici na Ellsmerově ostrově. 1. března 1906 se výprava s 19 plně naloženými sáněmi vydává na pochod z Grantovy země k pólu. Výchozí bod byl stanoven na Grantově zemi záměrně, neboť k pólu je to odsud "pouhých" 766 km. Na 87° 47´se od Pearyho odděluje poslední pomocná skupina, která vezla tolik potřebný proviant a vybavení. Peary zůstává sám se čtyřmi eskymáky a černým sluhou.

Po více než měsíci cesty, 6. dubna 1909 doráží Peary do blízkosti severního pólu, do vzdálenosti pouhých 18 km. Poslední úsek zdolal se dvěma Eskymáky na nejlehčích saních, podle měření se dostali na 89° 57´ s.š. Na pólu zavlála americká vlajka, výpravy tady zanechala i plechovou krabici se zprávou pro své následovníky. Měřením Peary zjistil, že hloubka moře je na pólu větší než 2 750 m (delší měřící šňůru totiž výprava neměla).

Na počest Pearyho cesty byl jeho jménem nazván poloostrov v severním Grónsku a průliv v severní části kanadské Arktidy. Nutno dodat, že Pearyho prvenství zpochyňoval Frederick Albert Cook (1865 - 1940), který tvrdil, že severního pólu dosáhl on již o rok dříve 21.4.1908.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Roald Amundsen (1872 – 1928)
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Jupiter Borový vodopád Vosecká bouda Cvilín Zámek Hluboká Chata Horalka Chata Jelenka Macocha Pluto Sluneční soustava Motýli Matterhorn Hukvaldy Kvarky Konopiště Pluto Altocumulus Velhartice Bouřky Černá díra Opruzeniny Čertův mlýn
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Česká republika, hledej podle pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist