Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 23.11.2017 , svátek má
Reklama
Treking > Aktuality > Roald Amundsen

Roald Amundsen

Norský polární badatel a první člověk na jižním pólu

21.11.2007 | Otakar Brandos, foto repro

Roald Amundsen. Bezesporu nejznámější polární badatel a cestovatel, který téměř celý svůj život zasvětil výzkumu polárních krajů. Tento norský polárník se narodil 16.7.1872 v městě Borge do rodiny námořního kapitána a majitele loděnice jako čtvrtý syn. Jeho matka z něj chtěla mít lékaře a snažila se jej držet mimo námořnické řemeslo. To se jí dařilo do své smrti, kdy bylo Amundsenovi 21 let.

Severní pól

Již o rok později ale Amundsen vstupuje do námořnictva a slouží na různých lodích. Jeho celoživotní dráhu silně ovlivnil jiný slavný Nor – Fridtjof Nansen, kterému se podařil první úspěšný přechod Grónska (v roce 1888) a jeho učňovská plavba během expedice na lodi Belgica, kterou vedl poručík belgického námořnictva Adrun de Gerlach.

Belgica měla mezinárodní posádku a Amundsen se na ní plavil v hodnosti prvního důstojníka. Belgica se na svou výzkumnou plavbu vydala 16.8.1897 a přes modravé dálavy Atlantského oceánu zamířila z Antverp k jihu. V únoru 1898 Belgica zakotvila u ostrova Alexandra I. Po přezimování a vykonání plánovaných měření se Belgica vrátila do domovského přístavu v Antverpách.

Po návratu z expedice se Amundsen vrhl na studium mořeplavectví v Hamburku. Stále silněji uvažoval o vlastní expedici, takže neváhal a koupil starou plachetnici Gjöa. V roce 1903 vyplouvá z Osla (tehdy Kristianie) se sedmičlennou posádkou do severoamerické Arktidy, kde mapuje systém arktických průlivů. Během této expedice se pravděpodobně setkává s českým polárním badatelem Janem Welzlem.

Roald Amundsen

Amundsen začíná uvažovat o dobytí severního pólu. Pro tento účel upravuje Nansenovu loď Fram, kterou dnes můžeme obdivovat v muzeu v Oslu na poloostrově Bygdoy. Než se mu však podaří zrealizovat svou myšlenku, předběhne jej Američan Robert Edward Peary.

Amundsen tedy svou pozornost zaměřuje na druhý ze zemských pólů, kde dosud lidská noha nestanula. Počátkem roku 1911 zakotvila loď Fram v Rossově zálivu, kde přečkala zimu. 14. října, na počátku léta na jižní polokouli, se Amundsen vydává se čtyřmi společníky na saních tažených psy k jižnímu pólu. Toho dosahuje po dvou měsících 14.12.1911.

Amundsen se tak stal prvním přemožitelem jižního pólu, jen pár týdnů před tím, než na pólu stanula nešťastná Scottova výprava, která na zpáteční cestě zahynula jen kousek od pobřeží… Během výpravy objevuje pohoří tyčící se do výšky až 4 500 metrů a pojmenovává je pohoří královny Maud. Dlužno však dodat, že již ve své době byl Amundsen silně kritizován za způsob, jakým pólu dosáhl. Během cesty totiž zabíjeli tažné psy, kteří sloužili jako žrádlo pro zbývající psy. Pěkná odměna za odvedenou práci a nepředstavitelnou námahu.

Po dosažení jižního pólu Amundsen hledal další cíl. Pokouší se proplout severovýchodní cestou v Severním Ledovém oceánu, tentokráte na lodi Maud. Výprava postupuje podél pobřeží a přezimovává na poloostrově Tajmyr. V létě 1919 směřuje expedice dále k východu podél sibiřských břehů. Postupují však velice pomalu, takže led s další nastupující zimou jej uvězní u ostrova Ajon ve Východosibiřském moři.

V červnu 1920 ledy povolují a loď se po asi dvou týdnech dostává do Beringova průlivu. V Beringově průlivu se Amundsen již plavil v roce 1906, kdy sem doplul na plachetnici Gjöe od východu, takže jako první člověk obeplul Zemi v severních polárních končinách. Během této expedice se mu daří určit polohu severního magnetického pólu.

Nebyl by to ale Amundsen, aby se spokojil s dosaženými cíli. Začal se poohlížet po dalších. Po skončení plavby v Severním Ledovém oceánu se začal zabývat myšlenkou přeletět severní pól. Nakonec se mu podařilo sehnat dostatek finančních prostředků a 21.5.1925 startují ze Špicberků dva hydroplány Dornier.

Pro poruchu motoru na jednou z nich se však letouny vracejí z 87° 43´ s.š. zpět. Avšak ani tento neúspěch neodradil Amundsena od uskutečnění myšlenky na oblet severního pólu. Kupuje vzducholoď, pojmenovává ji Norge a startuje ze Špicberků znovu. 12.5.1926 pak Norge úspěšně zakroužila nad severním pólem. Krátce po Byrdovi, který dosáhl severního pólu letadlem.

V roce 1928 obletěla celý svět zpráva o ztroskotání vzducholodi Italia, které velel Umberto Nobile. Členem jeho mezinárodní posádky byl i český fyzik František Běhounek. Záchranné akce organizovala řada zemí: Norsko, Rusko, Itálie, Švédsko a Francie. A nebyl by to Roald Amundsen, aby se nerozhodl také pomoci.

18.6.1928 startuje se svým hydroplánem Latham z norského Tromso. Zahynul pravděpodobně o den později – 19.8.1928 ve vlnách Barentsova moře, do kterého se hydroplán zřítil (pravděpodobně nedaleko Medvědího ostrova v husté mlze).

Amundsen byl vzorem člověka, který se nikdy nezpronevěřil vznešenému cíli objevování, byl ochoten pomoci za všech okolností. Jeho smrtí se uzavírá jedna etapa objevování polárních krajů. Amundsenovo jméno dnes nese moře omývající břehy země Mary Byrd v Antarktidě a záliv mezi Viktoriiným ostrovem a severozápadním územím Kanady.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
22.02.2011, 17:44 lála | Scott a Amundsen
22.02.2011, 18:32 -OB- | Lála bajkařka, páč
17.04.2011, 14:58 ToKro | Lálo - Nechceą napsat knihu pohádek?
01.09.2008, 23:24 Jarda | Jiľní pól
08.01.2010, 11:11 Ondra | scott
14.12.2010, 12:28 Petr Vorálek | Statečný Amundsen
21.11.2007, 14:04 jára | Amundsen?
21.11.2007, 14:34 -OB- | Nehodnotím
11.02.2009, 11:46 jirka | dobrý článek


Další související články:

+ Putování Grónskem, polární kraje
+ Robert Edward Peary, první člověk na severním pólu
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Jupiter Borový vodopád Vosecká bouda Cvilín Zámek Hluboká Chata Horalka Chata Jelenka Macocha Pluto Sluneční soustava Motýli Matterhorn Hukvaldy Kvarky Konopiště Pluto Altocumulus Velhartice Bouřky Černá díra Opruzeniny Čertův mlýn
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Česká republika, hledej podle pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist