Túra na Volovec a Trzydniowiański Wierch

Volovec - túra na Trzydniowiański Wierch v Západních Tatrách

Tato krásná, ale poměrně dlouhá a náročná túra nás zavede na hlavní hřeben Západních Tater a na samotnou hranici Slovenska a Polska. Využijeme možností, které nám dal vznik Schengenského prostoru a budeme přecházet státní hranici sem a tam. To vše samozřejmě po turistických chodnících, neboť na územích národních parků a přírodních rezervací je přechod státní hranice přece jen mírně omezen.

Krásná, ale značně dlouhá túra, která nás zavede do nejzápadnější části polských Tater a do nejzápadnější a nejdelší doliny polských Západních Tater. Do Chocholowske doliny se dostaneme z rozcestí na silnici č. 958 před osadou Bialy Potok mezi obcemi Witów a Zakopané. Pokud přijedete autem, lze své plechové přibližovadlo nechat na parkovišti pod Siwou polanou. Parkovné činí 10 zl. Od parkoviště postupujeme dolinou proti toku říčky Siwa Woda k jihozápadu.

Po zhruba pěti minutách procházíme kolem pomníku, jenž připomíná místo, které v roce 1983 navštívil papež Jan Pavel II. Jsme na velkých loukách Siwe polany s funkční kolibou. Další cesta je poměrně fádní, jen tu a tam se otevřou nějaké omezené rozhledy. Po 40 minutách přicházíme k dalšímu parkovišti (jen na povolení) a odpočívadlu se stoly a lavičkami.

Dalších 15 minut pak trvá, než dorazíme na rozcestí s černou a žlutou TZ směřující na Siwe sedlo, resp. na Iwaniacke sedlo. Přes polanu Trzydniówka s četnými starými salašemi se asi za půl hodiny dostaneme na polanu Chocholowska, kde jsou rovněž salaše a kde se dodnes provádí tzv. kulturní vypas. Své ovce sem vyhánějí pastýři z Witowa. V minulosti se jednalo o jednu z největších tatranských pastvin s plochou 525 ha.

Přes polanu se dostáváme k velké turistické chatě (Schronisko na Polanie Chocholowskiej, 1 146 m), kde se můžeme občerstvit a samozřejmě rovněž, v případě potřeby, ubytovat. Běžně tady zakoupíte mapy a turistické průvodce, různé další publikace a suvenýry.

Od turistické chaty pokračujeme po zelené TZ do doliny Wyźnia Dolina Chocholowska. Cesta stoupá zprvu mírně, ale asi po půlhodině se chodník začne zvedat o poznání strměji do širokého kotlovitého závěru doliny, jenž je lemován prudkými srázy vrcholů Rákoň, Volovec a Deravá.

Další z turistických průvodců po Karpatech. Již III. doplněné a zcela přepracované vydání průvodce Vysoké Tatry je tentokráte doplněno o polskou část Tater, která je logickou a nedělitelnou součástí tohoto horského celku.
Vedle obecných informací tady naleznete podrobný místopisný rejstřík, uživateli velice oblíbené rozhledové růžice a především panoramatické fotografie s popisy významných vrcholů, sedel a ples, výřezy reliéfních turistických map v měřítku 1:50.000 se zákresy turistických tras a velké množství fotografií (316 fotek, mapky, rozhledové růžice). Velkou část knihy pak samozřejmě tvoří popisy jednotlivých túr, ať již na slovenské a nebo polské části Tater «

Následuje závěrečný strmý výstup do nevýrazného plochého sedla mezi vrcholy Rákoň (1 876 m) a Volovec (2 063 m), na který to máme posledních asi 20 minut poměrně strmého stoupání. Zato budeme ale odměněni nádhernými a doslova excelentními pohledy na Ostrý Roháč (2 088 m) a Plačlivé (2 126 m), jakož i celý Roháčský hřeben.

Na vrcholu Volovce se napojíme na hlavní hřeben Západních Tater a na červeně značenou hřebenovku (využít lze i alternativní žluté TZ vedoucí na Lúčnou horu a Rákoň). Výhledy z Volovce jsou skutečně velkolepé, přehlédnete nejen Západní Tatry, ale i část Vysokých Tater, Nízké Tatry, Oravské Beskydy s dominující Babí horou aj. Prohlédnout fotografie si můžete v samostatném článku o výstupu na Volovec.

Hlavní hřeben Západních Tater na Volovci prudce mění směr, ze severovýchodní orientace mění orientaci na jihovýchod. Klesá do plochého sedla Deravá (1 836 m, Dziurawa Przelecz) v hřebeni zvaném Dziurawe, ze kterého můžeme vystoupit na vrchol Deravá (1 955 m, Lopata), přestože značený chodník tento vrchol pouze traverzuje po západním úbočí.

Následuje táhlý sestup menšími porosty kosodřeviny do Sedla pod Deravou (1 823 m), které Poláci nazývají Niska Przelecz. Následuje strmý výstup na Hrubý vrch (2 137 m, Jarzabczy Wierch). Výškové metry, které jsme po Volovci ztratili, musíme opět pracně vystoupat. Výstup na Hrubý vrch je velice táhlý a jakoby nekonečný. Ve spodní třetině výstupu narazíme na rozcestník a zeleně značenou přípojku z Jamnické doliny. Další část chodníku je upravena, tzv. "vykachličkovaná", což při náledí velice ztěžuje postup. Tato úprava chodníku má zabránit nadměrné erozi. Bohužel ne vždy se to ale tak úplně povede.

Vrchol Hrubého vrchu se ne a ne přiblížit. Toto stoupání prověří síly (hlavně ty psychické) každého turisty. Ale rozhledy z tohoto nádherného plochého a travnatého vrcholu bohatě odmění vynaloženou námahu. Rozcestník leží pod vrcholem Hrubého vrchu. Na něj se dostaneme po zelené TZ, která vede dále na Jakubinou a hřeben Otrhanců se sestupem do Ráčkové doliny. Nyní ale musíme sestupovat k severovýchodu do plytkého sedla v závěru Ráčkové doliny. Ze sedla následuje výstup k nepříliš výraznému vrcholu. Tím je Končistá (1 994 m), kde se od severu napojí zelená TZ z Polska z Ornaku, po níž budeme pokračovat dále.

Na Končisté (1 994 m) se náš chodník definitivně odpoutává od hlavního tatranského hřebene a odbočuje vlevo k severu na zelenou TZ po krásném rozložitém travnatém hřebeni. Prvním vrcholem na tomto hřebeni je Góra Czubik (1 846 m), ze kterého je to k dalšímu vrcholu zvanému Trzydniowiański Wierch (1 765 m) již jen asi 15 minut. Během tohoto úseku budou severnímu obzoru dominovat dva krásné vpencové vrcholy - Osobitá a Kominiarski Wierch. Oba vrcholy jsou dnes turistům uzavřeny.

Z Trzydniowianského Wierchu se otevírají pěkné pohledy do přilehlých dolin. Ty vám přiblíží řada fotografií ze samostatného článku o výstupu na tento vyhlídkový vrchol. Přes kótu 1 758 m začneme sestupovat po červené TZ k severu. Sestup je velice prudký bez výhledu a možnosti odpočinku. Louky, kosodřevina a následně les. Po hřebeni Kulawiec míříme ke kótě Maly Kopieniec (1 329 m), před nímž ale chodník prudce mění směr a uhýbá doleva k jihozápadu, později k severozápadu. Přes Krówi Źleb sestoupíme do Chocholowské doliny, v níž pokračujeme vpravo k severovýchodu.

Po široké vozové cestě, která slouží k zásobování výše položené turistické chaty. Po proudu říčky Siwa Woda, která vzniká soutokem Chocholowského potoka a Starorobociańského potoka sestupujeme dolinou. Po široké, mírně klesající, cestě se dostáváme přes polanu Huciska, za další asi hodinku na polanu Merkusia, ze které je to k parkovišti, na němž jsme zanechali své auto, již jen asi 10 minut.

• Obtížnost: Těžká a značně dlouhá túra
• Délka túry: 9 - 12 hodin
• Převýšení: 1 600 m
• Základní trasa: Dolina Chocholowska - Schronisko na Polanie Chocholowskiej - Volovec - Deravá - Hrubý vrch - Končistá - Trzydniowiański Wierch - Chocholowská dolina