Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 9.12.2015 , , svátek má
Treking > Treky, turistika > Západní Tatry, přechod

Západní Tatry, přechod

Nejnáročnější hřebenovka Slovenska

21.6.2004 | Otakar Brandos

První přechod západotatranského hřebene byl uskutečněn poprvé v srpnu roku 1902 (pokud historické prameny neklamou), přesto se nejednalo o přechod v celé jeho délce. Klin, Západní Tatry Dnes tento přechod patří k vcelku vyhledávaným akcím, přestože asi nemůže konkurovat přechodu hřebene Vysokých Tater.

Celkové převýšení, které je zde nutno překonat, činí asi 9 200 metrů (bez započtení menších věží). Terén je vesměs chodecký, pouze v některých úsecích především Roháčske skupiny je přechod exponovaný a zajištěný umělými pomůckami jako jsou kovové stupy a jistící řetězy. Podrobný popis přechodu s popisem významných míst na této trase naleznete v tištěné verzi průvodce.

Biela skala (hájovna), Biela skala, Sivý vrch (3/4 h, 2 a 1/2 h)

Jedna z variant nástupu na hlavní hřeben. Tady vyrážíme ze sedla od hájenky Biela skala (910 m) na cestě spojující Liptovský Mikuláš a Zuberec. Vzhledem k tomu, že je tady značně špatná autobusová doprava, doporučuji pro nástup druhou variantu - přechod přes Babky nebo přes Červenec kolem Chaty pod Náružím.

  • Délka trasy 58 km
  • Celkové převýšení 5 800 m

Náš výstup nejprve vede lesem. Nejdříve celkem mírně, ale od turistického přístřešku u nějž je vydatný pramen vody pak o poznání strměji. Spodní část cesty je upravená, jsou tady velké dřevěné schody (vesměs ale ztrouchnivělé). Později les ustupuje, objevuje se kosodřevina a otevírají se pěkné výhledy.

Na východním okraji Západních Tater se rozkládají nepřístupné Liptovské kopy

Přecházíme kótu Biela skala (1 316) a Radové skaly (1 557). Radové skaly jsou geomorfologickou zvláštností Západních Tater, obdobné útvary bychom jinde jen ztěží hledali. Je tady skutečné skalní město, které je však tvořeno věžemi, jehlami, hřebínky aj. tvary z vápence. Pomalu začínáme stoupat na Sivý vrch (1 805 m). Na dvou místech je cesta zajištěna fixními řetězy, neboť je tady terén o něco komplikovanější.

Sedlo Pálenica, Brestová, Salatín (5 a 1/4 h, 6 a 1/4 h, 7 h)

Západní Tatry, také zvané Roháče se rozkládají na území o rozloze bezmála 400 čtverečních kilometrů. Jejich část (asi 260 čtverečních kilometrů) je od roku 1987 součástí TANAPu. Západní Tatry vznikaly v mladších druhohorách a starších třetihorách. Svou současnou podobu však Západní Tatry získaly až během dob…

Ze Sivého vrchu následuje trochu strmější sestup, ale brzy se dostáváme na rovnější úsek v kosodřevině. Procházíme menšími loukami a porosty kosodřeviny. Sedlo Pálenica je široké a ploché, navíc do něj vyúsťuje chodník z Bobrovecké doliny. Pokračujeme dále. Nejprve strmějším výstupem a porosty kosodřeviny ke kótě Redikalné (1 651 Západní Tatry - Roháče m), kde se chodník prudčeji lomí doprava a dále k vrcholu Pálenica (1 753 m), odkud pokračujeme po travnatém hřebínku s dobrými výhledy.

Další výstup vede přes kótu Zuberec (1 806 m) až na vrchol Brestová (1 903 m). Vrchol Brestové je značně plochý, přesto poskytuje nádherné rozhledy. Sestoupíme do sedla Parichvost, odkud pak následuje docela strmé stoupání na vrchol Salatínu. Salatín (2 048 m) je spíše dvojvrcholem, přestože značně plochým a rozděleným nevýrazným sedýlkem.

Spálená, Pachoľa, Baníkov (8 a 1/4 h, 8 a 3/4 h, 9 a 1/2 h)

Další cesta je již trochu zajímavější a exponovanější než dosud. Po sestupu ze Salatína přijdou na řadu Skriniarky, které však nejsou tak hrozné, jak se traduje v "lidovém podání". Tento ostrý hřebínek má sice několik fixních řetězů, které nám usnadní přechod nejobtížnějších úseků, ale zkušeným turistům nebudou činit vážnější problémy.

Následuje vrchol Spálená (2 083 m), kde se chodník prudce stáčí doprava (pozor nezabloudit v kamenném poli) a po krátkém sestupu následuje výstup na Pachoľu (2 167 m). Pachoľa je velice mohutný a strmý kopec. Zespod bude vypadat nepřístupně a náročně, ale během výstupu zjistíme, že to vcelku ujde. Terén je sice exponovanější, ale s pomocí rukou se přesto dá docela dobře překonat. S těžkým batohem je to samozřejmě vždy obtížnější.

Z vrcholu pak sestoupíme do Baníkovského sedla (2 045 m), odkud již vede prudký výstup na vrchol Baníkova (2 178 m). V případě nutnosti ustoupit z hřebene můžeme z Baníkova pokračovat k Žiarske chatě.

Plačlivé od západu

Hrubá kopa, Tri kopy, Plačlivé, Ostrý Roháč (10 a 1/2 h, 11 a 1/4 h, 12 a 3/4 h, 14 h)

Povolené bivaky na přechodu hlavního hřebene Západních Tater jsou pouze dva. Jedná se o útulnu v Jamnícké dolině a útulnu pod Klinom v sousední Ráčkové dolině. Jejich poloha Útulna v Jamnícké dolině
pro přechod hlavního hřebene je bohužel poměrně nevhodná, jsou příliš blízko od sebe. A to opomíjím jejich poměrně malou nadmořskou výšku a tedy velkou ztrátu drahocených výškových metrů. Další možností legálního přespání je Žiarska chata, která je rovněž značně vzdálená od hlavního hřebene Západních Tater. Ztráta dvou až tří hodin nutných k sestupům (a opětovným výstupům) z (na) hřeben(e) je poměrně neúnosná a komplikuje tento již tak náročný trek…

Máme před sebou nejobtížnější část hřebene Západních Tater. Nejen přechod ostrého hřebene Baníkova, který je v nejobtížnějších partiích zajištěn fixními řetězy, ale také sestup z tohoto exponovaného hřebene a výstup na vrchol Hrubé kopy. Přechod Hrubé kopy není nikterak obtížný, neboť tudy vede široký chodník.

Sestoupíme do sedla mezi vrcholy Hrubá kopa a Tri kopy, odkud se již vydáme na exponovaný výstup na jednotlivé vršky vrcholu Tri kopy. Jak již samotný název napovídá, jedná se o trojvrchol. Jednotlivé vrcholy jsou odděleny dosti hlubokými sedly, přechod jednotlivých vrcholů je dosti obtížný. Ty nejtěžší úseky jsou zajištěny pomocí dlouhých fixních řetězů, které usnadňují průchod. I když soukromě si myslím, že v některých úsecích jsou umístěny tak nešťastně, že průchod spíše ztěžují. Po tomto vrcholu následuje sestup silně suťovitým chodníkem do Smutného sedla.

Ze Smutného sedla postupně stoupáme na vrchol Nohavica (2 052 m). Po krátkém sestupu budeme přecházet po hřebínku na vrchol Plačlivé, ze kterého pak pokračujeme přes výrazné hluboké sedlo na Ostrý Roháč, který je snad nejcharakterističtějším vrcholem Západních Tater. Ostrý Roháč je opět zpřístupněn pomocí několika fixních řetězů. Roháč je dvojvrcholem, kde oba vrcholky jsou odděleny úzkým, ale značně hlubokým sedlem.

Volovec, Deravá, Hrubý vrch, Končistá (15 h, 15 a 1/2 h, 16 a 3/4 h, 17 a 1/4 h)

Sestup z Ostrého Roháče do Jamníckeho sedla je ve vrchní části ještě exponovaný a zajištěn fixními řetězy, ve střední části se schází v suti a ve spodní části je chodník docela mírného sklonu. Výstup na Volovec (2 061 m) vede bez jakýchkoliv technických problémů po širokém chodníku. Na Volovci se hřeben opět prudce stáčí a klesá do sedla, ze kterého můžeme vystoupit na vrchol Deravá, přestože značený chodník tento vrchol pouze traverzuje.

Následuje sestup a mírné klesání přes menší porosty kosodřeviny do Sedla pod Deravou (1 822 m) a následně výstup na Hrubý vrch. Vrchol Hrubého vrchu se ne a ne přiblížit, toto stoupání dá opravdu pořádně zabrat. Ale rozhledy z vrcholu bohatě odmění vynaloženou námahu. Od rozcestí s turistickým rozcestníkem následuje prudší sestup a kratší hřebínek k dalšímu, přestože nepříliš výraznému, vrcholu hlavního hřebene. Tím je Končistá (1 994 m).

Klin, Bystrá, Pyšné sedlo (18 h, 19 a 1/4 h, 19 a 1/3 h)

Z Končisté sestoupíme do Račkova sedla (1 958 m), ze kterého pomalu vystupujeme na Klin. V případě potřeby můžeme ustoupit Račkovou dolinou ke kolibě pod Klinom. Klin (2 173 m) je mohutným kopcem, jehož zdolání nás bude stát dosti sil. Cestou není žádný pramen vody, jen na počátku léta se dá občas něco nabrat ze zbytkových sněhových polí. Jediný možný pramen se nachází v Račkove dolině. K němu se dostaneme z Račkoveho sedla, ze kterého je nutné sestoupit (asi 10 minut) směrem do doliny. Na svahu, hned na cestě narazíme na prohlubeň, ze které vytéká voda. Ta je tady většinou i během suchého léta. Pramen je však málo vydatný.

Z Klinu následuje sestup do Gáborova sedla (1 890 m). Po hřebeni bez výraznějšího převýšení se dostáváme do Bystrého sedla (1 960 m), ze kterého budeme vystupovat na nejvyšší vrchol Západních Tater – Bystrou (2 248 m). Z Bystré se pak vrátíme na rozcestí na Blyšti, kde pokračujeme vpravo dále po červeně značené hřebenovce a po hranici s Polskem. Sestup není nijak technicky náročný. V Pyšném sedle (1 792 m) značený chodník končí a je nutné sestoupit Kamenistou dolinou dolů.

Pohled z vrcholu Bystré k východu

Kousek pod sedlem, pod prvním prahem doliny, je možné nabrat pitnou vodu (prameny Kamenistého potoka – asi 15 minut od sedla). A tady se otevírá dilema. Jsme v národním parku. V něm se může chodit pouze po značených turistických cestách. A z Pyšného sedla dále značka nevede. Co teď? Buď skončit, a nebo pokračovat načerno dále s rizikem, že budeme mít opletačky jak s pohraničníky, tak se strážci parku. Zkuste si vyřídit povolení na TANAPu, ale to asi stejně nedostanete. Proto budeme pokračovat dále po hřebeni teoreticky, neboť nemůžeme v této stati nabádat k protizákonné činnosti.

Veľká Kamenistá, Smrečiny, Poľská Tomanová, Tomanovské sedlo (20 a 1/2 h, 21 a 1/4 h, 22 a 1/4 h, 23 h)

Tento turistický průvodce je doplněn mapkami, rozhledovými růžicemi a také panoramatickými fotografiemi s popisy vrcholů a sedel. Uživatele GPS tady naleznou přehlednou tabulku Turistický průvodce
s polohami nejvýznamnějších vrcholů a sedel, ale také horských chat a útulen, které slouží k jednorázovému přespání při přechodu hlavního hřebene. Popis přechodu hlavního hřebene a řady dalších túr, informace o dopravě, ubytování aj…

Výstup na vrchol Veľká Kamenistá je úmorný. Travnatý svah ne a ne skončit. Po dosažení vrcholu se ale otevírají úžasné pohledy směrem k východu na masív Kriváně (2 494 m), který je odsud velice krásný. Chodník je vcelku dobře viditelný. Po sestupu silně suťovým chodníkem (pozor na vrcholová skaliska při sestupu) procházíme po ostrém hřebínku až do Hlinského sedla. V případě nepohody se můžeme schovat v podélných hlubokých žlabech, které cestu doprovázejí a jsou kryty ze všech stran.

Z Hlinského sedla (1 897 m) vystupujeme směrem na Smrečiny. Starý chodník však nevede až na vrchol, nýbrž masív traverzuje. Nejdříve po západním úbočí, později po severním úbočí. Na severozápadní hraně se chodník prudce láme, je tady větší kamenná pyramida. Cesta svádí pokračovat dolů, my však musíme kamennou pyramidu obejít zprava a pokračovat kousek směrem doprava a nahoru. Za chvíli je starý, částečně vydlážděný chodník dobře viditelný.

Neustále mírně stoupá, ve své zhruba polovině kulminuje a pak vede zase směrem dolů až do Smrečinského sedla (1 799 m). Je možné vystoupit až na vrchol Smrečiny, tady je však cesta hůře viditelná. Doporučuji tady sledovat hraniční patníky. Poslední výšvih a jsme na vrcholu Poľská Tomanová (1 977 m). Odsud vede chodník do Tomanovského sedla. Je to sice kousek, ale nemyslete si, že to zvládnete za čtvrthodinku.

Temniak, Goričková, Kasprův vrch (24 h, 26 a 1/2 h, 27 h)

Přechod můžeme ukončit v Tomanovském sedle a nebo pokračovat dále. Ale i tady se budeme kousek pohybovat v neznačeném terénu. Tento úsek je trochu technicky náročnější. Chodník je vcelku dobře viditelný. Nevzdalujte se z něj, neboť v okolí roste obrovské množství chráněných kytek. Mějte na paměti, že příroda Tater je velice křehká a některé škody či změny jsou mnohdy nevratné. Nejexponovanější úsek výstupu se nachází v oblasti vrcholu Stoly (1 947 m).

Temniak

Na Temniaku doporučuji chvíli zastavit, neboť se odsud otevírají krásné pohledy prakticky na celou dosavadní cestu, kterou jsme absolvovali; od Brestové přes Baníkov, Plačlivé, až po Bystrou a Polskou Tomanovou. Další pochod na Kresanicu (2 104 m) a Malolučniak (2 104 m) je vcelku nenáročný. Sestoupíme do Kondrackého sedla (1 863), odkud vede strmější výstup na Suchý Kondracký (1 893 m) (někdy nazýván také Suchá Kondratova kopa) a na hřeben vedoucí k vrcholu Goričkové (1 912 m).

Její vrchol podtraverzujeme a konečně se dostáváme na Kasprov vrch (1 985 m), kde v podstatě naše cesta končí. Pak již jen sestoupíme do Suchého sedla, kde se napojuje žlutě značená odbočka do Tiché doliny, kterou se dostaneme na Podbanské (a nebo Tri studničky). Kdo by chtěl zdolat celý hřeben Západních Tater, musí ještě kousek pokračovat – až do Ľaliového sedla.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
09.09.2015, 15:20 Látys7 | přespání
10.09.2015, 21:16 Ujo Luboš | přespání
10.09.2015, 23:02 -OB- | Chaty a boudy
07.09.2015, 19:26 Látys7 | kolik dní
08.09.2015, 07:56 -OB- | Záleží
06.07.2015, 18:04 E.Tom | Přechod Roháčů
06.07.2015, 19:06 honzak83 | Plkáte hezky, ale lživě
06.07.2015, 19:17 E.Tom | Přespání pod Klínom a Pustým.
06.07.2015, 23:25 Honza83 | Legální
07.07.2015, 09:20 -OB- | Závěry o medvědech
07.09.2015, 19:30 Látys7 | otázka k přechodu
22.04.2014, 16:18 Michal | výzva pro dobrodruhy
11.04.2014, 09:33 Honza Vlasák | v roce 1979
11.04.2014, 09:41 Honza v. | ten odkaz
11.04.2014, 09:53 -OB- | Moc hezké,
11.04.2014, 10:46 Peggy | Copak Honza Vlasák
26.06.2017, 11:14 Jan Bartas | Výzvu jsem přijal
06.08.2012, 13:21 fo-ol | ad bivak
04.08.2012, 00:03 baruli | nocleh
04.08.2012, 09:51 karel | přechod Roháčů
04.08.2012, 11:53 JanoP | Neoprávnené, neférové výhody
06.08.2012, 20:36 Honza | Legálnost
13.04.2013, 17:26 Jezi | Ubytování na chatách
13.04.2013, 17:34 Lukáš Lenon | Chaty
25.07.2012, 09:20 kacud | prosím o radu
25.07.2012, 10:04 Lukáš Lenon | přechod
26.07.2012, 21:32 -OB- | Jako dvoudenní trasu
13.06.2011, 17:58 Martin Přikryl | Bivakování na hřebeni
20.07.2011, 11:09 Jakub Karč | Nebo to přejít naráz
25.07.2011, 13:47 Martin Jílek | přechod hřebene
01.06.2011, 15:27 Jerry | Lepąí z východu na západ.....
08.06.2011, 10:20 Vlado | Bivaky
25.05.2011, 12:04 karolina | Hl. hřeben Roháče do hranic NP se stanem??
26.05.2011, 22:08 JanoP | Stanovanie a bivakovanie v Tatrách
29.05.2011, 13:31 -OB- | Ahoj Karolíno,
30.05.2011, 17:02 Karolina | Roháče
24.07.2011, 08:55 Jerry | Tvůj pes
23.08.2011, 10:39 jano | CHKO
22.07.2008, 11:41 dáąa | roháče
29.05.2011, 12:45 roman | banikov
02.09.2011, 15:29 Martin | Baníkov
02.09.2011, 21:44 -OB- | Pěkné, a nechcete se


Další související články:

+ Západní Tatry - Roháče; ubytování v Roháčích; horské chaty a turistické útulny
+ Výstup na Baranec (2 184 m), Západní Tatry
+ Západní Tatry - Baranec (2 184 m), přechod vrcholu
+ Otrhance, hřeben superlativů
+ Výstup na Bystrou, nejvyšší vrchol Západních Tater
+ Výstup na Klin, Západní Tatry - Roháče
+ Za neopakovatelnými výhledy na Sivý vrch, Západní Tatry
+ Přes Baníkov (2 178 m) z Liptova na Oravu
+ Zimní Roháčská plesa na konci léta, Západní Tatry
+ Přechod přes Ostrý Roháč a Plačlivé, Roháče
+ Na roháčský Volovec s dětmi
+ Přes Rákoň z polského Podhalí na slovenskou Oravu, Západní Tatry - Roháče
+ Za neopakovatelnými výhledy na Sivý vrch, Západní Tatry
+ Výstup na zapomenutý Trzydniowiański Wierch za neobvyklými tatranskými výhledy
+ Turistický průvodce Západní Tatry - Roháče
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Jeseníky, ubytování Kvarky Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Západní Tatry, přechod hřebene Západních Tater
 26.06.2017 43 příspěvků
Koliba Rovne pod Krížnou
 26.06.2017 3 příspěvky
Biokovo, přechod pohoří
 24.06.2017 4 příspěvky
Horský hotel Poľana
 23.06.2017 5 příspěvků
Chata pod Hrbom, ubytování na Hrbu
 23.06.2017 25 příspěvků
Roháč obecný (Lucanus cervus)
 22.06.2017 15 příspěvků
20 nejvyšších pohoří Československa
 22.06.2017 1 příspěvek
(Ne)pohodová turistika na Malé Fatře
 22.06.2017 2 příspěvky
Útulna pod Pustým, koliba Jamnícka dolina
 20.06.2017 16 příspěvků
Koliba pod Klinom
 20.06.2017 10 příspěvků
Orlík a Medvědí vrch v Medvědské hornatině
 19.06.2017 2 příspěvky
Hezka blondynka 42 let z okolí Ostravy hleda kamar
 17.06.2017 1 příspěvek
Turistika v národních parcích na Slovensku, pravid
 16.06.2017 4 příspěvky
Chata pod Borišovom, Borišov
 15.06.2017 66 příspěvků
Civetta, italské Dolomity
 14.06.2017 2 příspěvky
Římské divadlo, turistický přístřešek
 12.06.2017 1 příspěvek
Vsacký Cáb, horský hotel
 10.06.2017 7 příspěvků
Toulání v Bílých Karpatech
 09.06.2017 3 příspěvky
Capu Rossu, Korsika a turistika
 07.06.2017 1 příspěvek
Přechod Lúčanské Malé Fatry
 05.06.2017 5 příspěvků
Bradlovou Velkou Fatrou za medvědy
 04.06.2017 3 příspěvky
Bradlovou Velkou Fatrou za medvědy (opět)
 03.06.2017 1 příspěvek
Rozhledna Máminka v Křivoklátské vrchovině
 02.06.2017 2 příspěvky
Luční bouda, Krkonoše
 31.05.2017 14 příspěvků
Mléčná dráha, naše Galaxie
 31.05.2017 2 příspěvky
Via Dinarica, trek v Bosně a Hercegovině
 30.05.2017 2 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist