Výstup na Vysokou, nádhernou horu Malých Karpat

Vysoká (754 m) je nádherným a strmým vrcholem v hřebeni Malých Karpat, které jak mohutný val v délce asi 100 km oddělují Záhoří a Kopanice od zbytku Slovenska. Možná nyní někdo namítne, že Vysoká si nezaslouží přídomek hora, vždyť v Tatrách by takovéto vršky nedostalo ani jméno. Nutno však dodat, že tatranské vrcholy by v Himalájích také jména nedostaly… Vše je opravdu relativní.

Hory jsou vždy krásné, stačí se jen umět kolem sebe koukat, na jejich výšce přece až tolik nezáleží. Vysoká patří k nejvyšším a také k nejkrásnějším vrcholům Malých Karpat. Za námahu vynaloženou k výstupu na vrchol budete odměněni dalekými výhledy a pohledy na zelenou hradbu Malých Karpat. Při pohledu ze Záhorské nížiny, kterou převyšuje o dobrého půl kilometru, vypadá Vysoká opravdu impozantně.

Nejkratší výstupová trasa na Vysokou vede z obce Kuchyňa na západní straně pohoří. Modrá značka vás z centra obce vede přes zalesněný hřeben k osadě Vývrat. V mapách uváděnou turistickou chatu jsem tady ale nenašel, pouze hájovnu a další usedlost. Z Vývratu začíná značka stoupat do svahu k náspu staré lesní železnice. V jednom místě se dodnes dokonce zachovaly dřevěné pražce s klíny, které přidržovaly kolejnice.

Tuto pohodlnou cestu (násep) však brzy opustíme a v četných serpentinách se krásným a světlým bukovým lesem dostáváme výše na malý palouk a křižovatku lesních cest s ohništěm a posezením. Odsud opět stoupáme lesem po nápadném hřebínku, jenž nás brzy vyvede na velkou travnatou mýtinu. Po levé ruce poprvé uvidíme vápencová skaliska vrcholového hřebene, na jihu rozpoznáváme siluetu vysílače Kamzík nad Bratislavou a na východě nápadnou Velkou homoli s rozhlednou. Dokonce zahlédnu kopuli astronomické observatoře nad osadou Modrá - Piesok.

Další cesta prudce uhýbá vlevo a velice svižně nabírá výškové metry. Kolem skalek se řídnoucím lesem dostáváme konečně na lučnatý hřeben s řadou skalek a škrapů i soliterních staletých stromů. Ty nás budou doprovázet až k samotnému vrcholu, jenž je zčásti porostlý stromy a výhledy z něj jsou tak částečně omezeny. To směrem k severu a k severozápadu. Tento úsek je nejkrásnější části celé túry. Na vrcholu je rozcestník se schránkou pro vrcholovou knihu, kterou se mi však otevřít nepodařilo. Nevadí.

Fantastické výhledy vše napravily. Na k jihu vysunutém hřebínku je kříž, od nějž lze přehlédnout celou jižní část Malých Karpat, na obzoru se vlní siluety Hainburgských vrchů, které jsou jakýmsi pokračováním Malých Karpat v Rakousku. Na východě je vidět do dolního Pováží, tuším i siluety pohoří Tribeč a Vtáčnik, možná i Pohronského Inovce. Sever je zastíněn stromy a nevzhledným rezivým stožárem, jenž byl snad kdysi určen letovému provozu.

Po modré TZ začínáme sestupovat. Provázejí nás hektary a hektary porostů kvetoucího medvědího česneku, jehož silné aróma pořádně roztahuje plíce. Buď sestoupíme až na rozcestí s červenou TZ, která nás v souběhu přivede až na rozcestí s cyklotrasou 2004, po níž se pěkně údolím dostaneme zpět až na Vývrat a nebo můžeme využít neznačené lesní cesty, na kterou se dostanete na konci strmého sestupu z Vysoké. Rozcestí snadno poznáte podle skupiny vzrostlých kaštanů.

Pokud si orientačně troufnete na tuto variantu, stačí se vydat vpravo a po zhruba dvou kilometrech se dostanete traverzem na mýtinu s ohništěm, jíž jsme přecházeli při výstupu na Vysokou. Pak již stačí následovat modoru TZ na Vývrat a dále do Kuchyně.

Na výběr samozřejmě máte více variant, nastoupit na Vysokou můžete od východu od osady Piesok, od severu z Doliny pod vrcholem Vápenná aj. Avšak pokud se budete potřebovat vrátit do stejného místa třeba pro auto, určitě přivítáte tento okruh. Krajinářsky velice krásná túra, která se dá absolvovat během odpoledne. Túra je vhodná i pro rodiny s odrostlými dětmi, které jsou zvyklé na pohyb v horách.

• Délka túry asi 5 hodin
• Převýšení 600 m