Králický Sněžník na skialpech

Nožky svrbí, na horách je sněhu dost, předpověď počasí na víkend výborná. Ideální konstelace vyrazit na dvoudenní přechod Králického Sněžníku po polské straně státní hranice.

Na parkovišti ve Velké Moravě neletí na záda jen batoh, ale i lyže a my si to volnou chůzí šineme po asfaltce zpět do Horní Moravy, kde modrá značka konečně uhýbá z hlavní cesty. Za mostkem cesta začíná pěkně prudce stoupat, procházíme chatovou oblastí až se konečně dostáváme na louku a odtud už je to jen kousíček do lesa.

Sněhu je zatím ještě málo, takže stále s lyžemi na zádech míříme po příjemné lesní cestě k hraničnímu přechodu. Kousek za ním konečně můžeme nasadit lyže a začít stoupat na první z vrcholů Trojmórski Wierch (1 143,6 m). Jak už název napovídá, jedná se o místo, které je rozvodím tří řek. Do Baltského moře teče řeka Nisa, do Severního moře míří Orlice a Černé moře má za cíl Morava.

Místo je jako stvořené na malé občerství. Z batohu vytahujeme čokoládovou tyčinku a jíme ji spokojeně s pocitem, že batoh bude zase o trošku lehčí. Z vrcholu jsou nádherné výhledy směrem do Polska, ale i na druhou stranu na český Mokrý hřbet a Sušinu - náš zítřejší cíl.

Po zelené značce se pomalu přibližujeme blíže ke Králickému Sněžníku. Na lyžích cesta ubíhá skvěle, místy po rovince, místy menší sjezdíky a zase stoupání. Vzpomínáme na loňský podzim, kdy jsme se tu krmili borůvkami, až se nám dělaly boule za ušima. Teď si na ně musíme nechat zajít chuť a maximálně se posilnit čajem.

Puchacz a Malý Sněžník

Postupně míjíme vrcholek Puchacz (1 175 m) a rozcestí Bílý kámen, odkud nás čeká trošku prudší stoupání na Malý Sněžník (1 337,7 m). Tady se rozhodujeme pro další odpočinek, vždyť nemáme kam spěchat. Na polskou chatu Schronisko na Sniežniku je to opravdu už jen kousek a odtud na vrchol Kralického Sněžníku tak čtyřicet minut pohodového stoupání.

Ke Schronisku pod Snieźnikem docházíme za prodlužujících se stínů a rozhodujeme se, že je čas na večeři. Kupujeme si polévku a pak také pivo a zatímco my v teple chaty popíjíme zlatý mok, venku se setmělo úplně. Ještě než se za svitu čelovek vydáme vzhůru na Králičák, využíváme turistické kuchyně k uvaření čaje do termosek a pak měníme teplo chaloupky za jiskrně mrazivou noc a nic nám nebrání vydat se vzhůru.

Noční výstup na Králický Sněžník

Na vrcholu Králického Sněžníku (1 423,7 m) sundáváme lyže a batohy a jen tak na lehko si vylezeme na kamennou pyramidu.V údolí svítí světýlka pouličního osvětlení vesnic a měst a nad námi září miliony hvězd. Bohužel také docela silně fouká, takže nám brzy začíná být zima. V rychlosti sundáváme z lyží stoupací pásy a po tmě sjíždíme ke slonovi, kde máme v plánu postavit si stan. Po nezbytném uvítání se slůnětem jdeme hledat šikovné místo v závětří a pak už jdou do akce lopaty. V okamžiku, kdy usoudíme, že plácek je přijatelný, stavíme stan a honem zalézáme dovnitř.

Po krásné a tvrdě prospané noci nás vítá ještě krásnější mrazivé ráno. Dostáváme chuť na něco teplého do žaludku. Připravené menu máme skutečně pestré - čínská polévka hovězí a čínská polévka kuřecí. Podcenili jsme však vodu. Kousíček je sice pramen Moravy, jenže jsme nepočítali s tím, že dostat se k vodě přes spoustu sněhu nebude tak jednoduché. Nezbývá nám tedy nic jiného, než začít roztápět sníh, což je věc zdlouhavá. Po teplé snídani nazouváme promrzlé skialpové boty a balíme stan. Před námi je nejlepší sjezd celé trasy, není nijak dlouhý, ale za to probíhá v panenském sněhu. Užíváme si ho i s těžkými batohy.

Mokrý hřbet

Od rozcestí pod Stříbrnickou nás čeká po krátkém prudkém stoupání v podstatě rovinatý terén po Mokrém hřbetu, který je ukončen stoupáním na vrchol Sušina (1 321,2 m). I tady bývá v létě spousta obrovských borůvek. Ze Sušiny sjíždíme zase dolů, abychom v zápětí podél bunkrů opět začali stoupat na vrchol Podbělka (1 307,4 m). Odtud nás čeká v podstatě až dolů už jen sjezd.

Nejprve jedeme lesem kolem chaty Babuše k rozcestí Pod Babuší. Následně traverzujeme svahy Sviní hory (1 232,4 m) a napojujeme se na horskou silničku, která nás dovádí až k vrcholu sjezdovky ve Velké Moravě. Zamáváním se loučíme s Králickým Sněžníkem a dolů svištíme po sjezdovce, kde se dostáváme do úplně jiného světa. Všude spousta lyžařů, hudba řve na plné pecky… a my už můžeme jen vzpomínat na ten klid a nádheru nahoře na hřebeni.