Hranická propast, za tajemstvím nejhlubší propasti ČR

Lidé o každé poněkud hlubší propasti obvykle hovořívají jako o bezedné. Obvykle není na těchto povídačkách obvykle ani za mák pravdy. Ovšem u každého pravidla se obvykle najde nějaká výjimka, něco co se "vymkne kontrole".

Takovou výjimkou je Hranická propast, propast, která skutečně dosud nemá známé dno. Hranickou propast nemusíme hledat v žádných exotických končinách na opačné straně zeměkoule, ale naopak přímo u nás na severní Moravě.

Hranická propast

Uprostřed světlých listnatých lesů v sousedství lázní Teplice nad Bečvou se jako žraločí tlama rozevírá hrdlo krasové jámy, která pokračuje zatopeným hrdlem Hranické propasti dále. Otvor Hranické propasti vůbec nenasvědčuje tomu, jaká doslova bezedná hlubina se v něm skrývá. Tuto nenápadnost navíc podtrhuje skutečnost, že jedna ze stěn propasti klesá k vodní hladině tak pozvolna, že se k ní dá dojít (toto je ovšem zakázáno) pohodlně i v botaskách.

I přesto se toto místo nikdy netěšilo dobré pověsti. Již v 16. století se Hranická propast uváděla jako bezedná. Tato pověst přetrvávala až do počátku 20. století, kdy se místní obyvatelé rozhodli její bezednost ověřit. A když se jejich olovnice zastavila v hloubce 36 metrů, bylo rázem po pověsti.

Alespoň na nějaký čas. V 60. letech 20. století se totiž speleologickým potápěčům během jejich ponoru podařilo zjistit, že v inkriminovaných 36 metrech dno propasti rozhodně neleží, ale že Hranická propast pokračuje šikmou stěnou dále do hlubiny. Stará legenda byla oprášena. Tehdy jim technika dovolila sledovat stěnu až do hloubky 60 metrů. Bez toho, že by se jim podařilo dosáhnout dna.

Hranická propast, hloubkové ponory

Na ještě hlubší ponor si museli potápěči počkat na modernější a dokonalejší techniku. V roce 1981 se potápěčům L. Benýškovi a F. Travěncovi podařilo sestoupit do hloubky 110 metrů. A přestože dýchali směs hélia, dusíku a kyslíku, tak ani jim se nepodařilo tajemství dna Hranické propasti odhalit. V následujících letech podnikl několik hloubkových ponorů Belgičan Michael Pauwels. Přestože v roce 1993 dosáhl úctyhodné hloubky 155 metrů nesestoupil ani on na její dno. Šachta propasti dále klesala do ještě temnější hlubiny.

V roce 1995 si Belgičan přivezl na pomoc dálkově ovládaného robota Hyball, který po mnoha pokusech pronikl do hloubky 205 metrů. Ale i z této neuvěřitelné hlubiny jeho kamery zprostředkovávaly pohled na dále se svažující šachtu, která mířila téměř kolmo dolů. Legenda i tentokráte odolala i té nejmodernější technice. Na odhalení skutečné hloubky Hranické propasti si tedy stále musíme ještě počkat… Geologové dnes odhadují, že by Hranická propast mohla dosahovat hloubky okolo 700 metrů, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení její vody.

Hranická propast na turistické mapě

Dnes činí ověřená hloubka (včetně nezatopené části) propasti úctyhodných 275 metrů, což ji řadí na první místo mezi propastmi nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Vždyť i velice populární Macocha za Hranickou propastí zaostává o plných 102 metrů! Navíc v roce 1980 sonda J. Pogody naměřila hloubku 260 metrů, což by i se suchou částí činilo dohromady 329,5 m. Toto měření se však dosud nepodařilo potvrdit.

Hranická propast a Hranický kras

Hranická propast se ale může pyšnit i řadou dalších zajímavostí. Jako součást Hranického krasu vývojově souvisí s blízkou turisticky přístupnou Zbrašovskou aragonitovou jeskyní, kterou nalezneme na druhé straně řeky Bečva. Voda v Hranické propasti si udržuje celoročně stálou teplotu okolo 15 °C a navíc se v podstatě jedná o minerálku, neboť její voda je silně nasycena rozpuštěným oxidem uhličitým.

Oxid uhličitý vyvěrá i v již zmíněné jeskyni, kde vytváří nebezpečné kapsy s vysokými koncentracemi jedovatého oxidu uhličitého. Proto je pohyb turistů v této jeskyni omezen a občas se prohlídková trasa stavu oxidu uhličitého přizpůsobuje. V jedné z takových nebezpečných plynových jezer zahynul i objevitel Zbrašovských jeskyní Čeněk Chromý.

Návštěvu Hranické propasti mohu doporučit jako skvělý tip na nedělní výlet, který lze spojit s prohlídkou blízké Zbrašovské aragonitové jeskyně čí nedalekého hradu Helfštýn.