Malá Fatra na skialpech

Malá Fatra je pro skialpinisty ráj. Stoh, Velký Kriváň i Chleb - tři krásné vrcholy, kterým neodoláme. Zima sice byla trochu skoupá na sníh a březnové sluníčko se sněhovou pokrývkou dělá své, přesto jsou podmínky pro sjezd stále vynikající.

V podvečer stoupáme osamoceni po sjezdovce z Vrátné doliny na Chatu na Grúni. Po sjezdovce dobrázdili poslední lyžaři a nyní nám při výstupu už dělá společnost jen rolba, která upravuje svah pro večerní lyžování. Cestou vzhůru pozorujeme hřeben a zdá se, že podmínky jsou nahoře asi dobré. Snad jen kužel Stohu už sněhu příliš nemá, přesto nás láká sjezd po pravé hraně Ritně.

Ráno vyrážíme vzhůru na Poludňový Gruň. Nejprve jdeme na lyžích, těsně pod vrcholem je ale svah hodně namrzlý, takže lyže měníme za mačky. Na Gruni krásně svítí sluníčko, chvíli pozorujeme Stoh a usuzujeme, že sněhu je tak na hraně, ale sjet by se ještě mělo dát.

Ze sedla pod Stohem stoupáme vzhůru po tvrdém firnovém sněhu. Výhledy z vrcholu jsou fantastické, sjezd však v horní části nikoliv. Sníh je hodně ubitý, od půlky se však situace mění k lepšímu. Díky slunečním paprskům už stačil lehce změknout, takže sjezd spodní části Ritně už je lahůdkou. V sedle padají návrhy, že by nebylo špatné si dát sjezdík ještě jednou, já jsem však proti. Čeká nás ještě přechod hřebene k Velkému Kriváni a tak se mi znovu stoupat několik desítek výškových metrů příliš nechce.

Nasazujeme na lyže pásy, na záda batoh a vydáváme se zpět na Poludňový Grup, odkud pokračujeme klasickou hřebenovkou. Postupně zdoláváme Stěny, Hromové a Chleb. Původně jsme chtěli pokračovat až do Snilovského sedla a odtud sjet na Chatu pod Chlebom. Na vrcholu Chlebu si ale Zdenda s jiskřičkami v očích zálibně prohlíží žleb mezi skalami a je rozhodnuto. Do Snilovského sedla nepůjdeme.

Z Chlebu tedy sjíždí žlebem, já o kousek dál po širokém svahu. Oba se scházíme na chatě, kde si za odměnu dáváme pivko a polévku. Chatař nás posílá ubytovat se do pokoje s názvem Veľký Kriváň. Zatím jsme tam sami dva, ale večer se naše pokojová společnost rozrůstá o tři Slováky. Postupně se plní i chata, takže večer trávíme ve společnosti kytary. Jsme však unaveni, takže kolem 22. hodiny odcházíme spát. Bujará společnost zpívá lidovky i nejnovější "hity" až do brzkých ranních hodin.

Ráno vstáváme první a příliš se nezdržujeme. Chceme dorazit na Veľký Kriváň ještě v době, kdy sníh nebude příliš rozměklý a také předpověď hlásí postupné přibývání oblačnosti. Cestou do Snilovského sedla sluníčko postupně mizí a občas se hory halí do mlhy. V sedle už je mlha úplná. Občas se sice rozplyne, ale to jenom pro to, aby se vzápětí zase vrátila. Na vrcholu Kriváně jsme v okamžiku, kdy je částečně vidět. Příliš nemeškáme a fofrem sundáváme pásy.

Ve skialpinistickém průvodci se totiž píše, že za mlhy je orientace v dolní části žlebu špatná a hrozí sjetí až do míst, kde si medvědi dělají své brlohy. A tam se nám rozhodně nechce zabloudit.

Samotný sjezd Révajovou muldou byl úžasný, sice jsme ho uskutečnili už za mlhy, přesto se nám podařilo natrefit traverz do Snilovského sedla hned napoprvé. Ze všech tří sjezdů, které jsme na Malé Fatře udělali, se mi právě tento líbil nejvíc.

Pak už nám nezbývalo nic jiného než dojet k horní stanici kabinkové lanovky a sjet dolů. Původně jsme měli v plánu, že sjedeme po sjezdovce až dolů do Vrátné doliny, ale protože jsme si večer všimli, že v dolní části už není žádný sníh, nechce se nám ve skialpových botách scházet velkou část cesty bahnem. Ač neradi, volíme lanovku.

• Malá Fatra patří mezi velmi lavinózní oblasti, proto je nutné se informovat o výši stupně lavinového nebezpečí.
• Stoh - sjezd pravou Ritňou, obtížnost S2 - S3, sklon svahu 37 stupňů
• Chleb - sjezd žlabem mezi skalami, obtížnost S3 - S4, sklon svahu 35 - 40 stupňů
• Veľký Kriváň - Révajova mulda, obtížnost S2, sklon svahu 30 stupňů

» Nejnovější články, archiv