Procházka letní hvězdnou oblohou

Letní večery jsou zcela určitě nejpříjemnějším obdobím roku na pozorování hvězdné oblohy. Krásná letní souhvězdí a světélkující mléčná dráha jsou vysoko nad obzorem. Přestože je na letní obloze méně jasných hvězd než na obloze jarní či zimní, může nám nabídnout mnoho nevšedních zážitků.

Letním souhvězdím, které vychází jako první je Herkules. Toto souhvězdí představuje Hérakla, jednoho z největších antických hrdinů. Nejjasnější hvězda souhvězdí Kornephoros (ß Her) tvoří loket Hérakla. Ras Algethi, uváděná jako alfa Her je soustavou třech hvězd vzdálených od nás 694 světelných let.

Hadonoš (Ophiuchus) je méně výrazným a laikům i méně známým souhvězdím. Přesto jeho nejjasnější hvězdy vytvářejí poměrně nápadný obrazec. Souhvězdí představuje slavného lékaře Asklépia držícího v rukou hada. Lékaře natolik dobrého, že dokázal léčit nejen všechny choroby, ale dokázal křísit i mrtvé. To se však nelíbilo bohu smrti Thanatovi, na jehož naléhání zabil Zeus Asklépia bleskem. Přesto se stal nesmrtelným, neboť se dostal na oblohu spolu s hadem, který mu pomáhal hledat léčivé rostliny.

V tomto souhvězdí se nachází známá Barnardova hvězda, která vykazuje největší vlastní pohyb po obloze. Je od nás vzdálená necelých 6 světelných let a dosahuje jasnosti 9,54 magnitudy, je tedy patrná až ve středních dalekohledech. Had, Štít ani Jižní koruna nepatří díky své malé výšce nad obzorem k nikterak známým ani jasným souhvězdím, proto se zastavíme až u souhvězdí Štíra (Scorpius) s nejjasnější hvězdou Antares, která je rudým nadobrem se svítivostí asi 10 000 krát větší, než je svítivost našeho Slunce.

Naši procházku po letní hvězdné obloze nemůžeme nezavést do souhvězdí Střelce (Sagittarius), které se nachází na ekliptice a také v nejkrásnější částí mléčné dráhy s množstvím zářících difúzních mlhovin. Tato souhvězdí vystupuje v našich zeměpisných šířkách jen poměrně nízko nad jižní obzor, proto je dobře patrné jen za vynikajících podmínek. K souhvězdí nás přivede spojnice Polárky s Vegou, jednou z hvězd letního trojúhelníku.

Zatím jsme se drželi souhvězdí, která jsou jen nízko nad obzorem, proto se přes Kozorožce (Capricornus) přesuneme do výrazného souhvězdí Orla, kterým prochází mléčná dráha, jedno ze spirálních ramen naší Galaxie. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Altair, hvězda si 10 svítivější než naše Slunce. Altair spolu s Vegou a Denebem (nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Lyry a Labutě) vytváří tzv. letní trojúhelník.

Koník, Delfín, Šíp i Liška jsou malými kompaktními souhvězdími, která však na obloze dokáže rozlišit jen zkušenější pozorovatel hvězdné oblohy. Proto zamíříme do již zmíněné Lyry s nejjasnější hvězdou Vega. Souhvězdí představuje lyru největšího zpěváka a současně jednoho z největších antických hrdinů Orfea, který byl synem boha Apollóna a nymfy Kalliopé.

Posledním ze souhvězdí tzv. letního trojúhelníku je Labuť (Cygnus) s nejjasnější hvězdou Deneb. Tato nadobří hvězda spektrální třídy A2Ia je od nás vzdálena 931 světelných let a je asi 26 000 krát svítivější než naše Slunce! I tímto souhvězdím prochází mléčná dráha. V této části je řada nádherných svítících mlhovin jako například Severní Amerika a Pelikán.

V Labuti dnešní procházku hvězdnou oblohou ukončíme a pokračovat v ní budeme až v podzimních měsících, kdy nad obzor vystoupí nová souhvězdí jako je Pegas, Androméda, Trojúhelník, Vodnář, Perseus a řada dalších.