Alpy  |  Karpaty  |  Kavkaz
Treking > Treky, turistika > Králický Sněžník

Králický Sněžník

Výstup na vrchol a přechod třetího nejvyššího pohoří ČR

20.8.2008 | Otakar Brandos

Králický Sněžník. Osamoceně stojící masív na pomezí Rychlebských hor a Orlických hor na východě a západě a Hanušovické vrchoviny na jihu. Díky blízkosti Jeseníků je poměrně často nesprávně spojován s pohořím Hrubý Jeseník, které je však naprosto samostatným geomorfologickým celkem, s Králickým Sněžníkem nijak nesouvisejícím.

Králický Sněžník

Králický Sněžník je takovou Babí horou České republiky. Má s ní totiž velmi mnoho společného (viz článek o Babí hoře c časopise Treking 5/2007). Leží přímo na hranicích. Je poměrně těžko dostupný, neboť leží v dosti odlehlé oblasti, kde se hromadnou dopravou dostáváme jen stěží.

Je relativně málo navštěvovaný. Nepočítaje v to polské turisty, kterých je na Králickém Sněžníku či Babí hoře podstatně více než Čechů (Slováků). Oba vrcholy leží v klimaticky chladné oblasti s nízkými průměrnými teplotami a vysokým úhrnem srážek. Vrcholy leží v holním pásmu a jsou bez stromů. Tedy společných rysů nalezneme u obou vrcholů poměrně velké množství…

Pruský princ Jindřich

Cesta lesem od obce Stříbrnice

Vrchol Králického Sněžníku láká pozornost lidí již dlouho. V roce 1765 na něj vystoupil pruský princ Jindřich, v roce 1780 dokonce císař Josef II., v roce 1840 nizozemská princezna Marianna se svým otcem Vilémem I. V roce 1886 na vrcholu stanul i známý český spisovatel Alois Jirásek.

Výstup na Králický Sněžník je pěknou, středně náročnou túrou. Podle zvolené trasy se jedná o půldenní až celodenní túru. Ta nejkratší trasa s nejmenším převýšením vede od obce Stříbrnice kolem chaty Návrší po žluté turistické značce. Automobilem můžete dojet až na konec obce Stříbrnice, kde jsou dvě malá parkoviště. Ubytovaní se mohou dostat ještě o kousek výše k chatě Návrší. Ta je jedinou chatou na naší trase, která kopíruje pěknou a informačně hodnotnou naučnou stezku.

Do obce Stříbrnice se dostaneme od Šumperku či města Jeseník přes Hanušovice a Staré Město po silnici č. 446, kdy za Starým Městem a odbočkou do obce Květná musíme odbočit doleva na silničku do zmíněné obce. Dobře značeno, k orientačním potížím by nemělo dojít.

Začátek cesty na Králický Sněžník

Od chaty zamíříme nahoru k lesní cestě. Na rozcestí tří cest (informační tabule a rozcestník) si vybereme cestu prostřední, která se poměrně povlovně vine vzhůru. Asi po 20 - 30 minutách se dostaneme na rozcestí s modrou TZ nad Adélininým pramenem. Z tohoto úseku se otevírají pěkné pohledy do kotliny, ve které leží Staré Město, na Hanušovickou vrchovinu a dominující hřeben Hrubého Jeseníku s nápadným Pradědem (1 492 m).

Vrcholová homole Králického Sněžníku

Cesta se dále vine v několika serpentinách, přičemž se otevírají další a další rozhledy. Brzy opouštíme zpevněnou cestu a odbočujeme prudce doprava po široké lesní cestě, která nás vede stále vzhůru do hustého smrkového lesa s četnými polomy. Cesta se brzy napřimuje a mírně schází na další rozcestí. To jsme již v těsném sousedství státní hranice s Polskem. I po druhé straně hranice vede široký turistický chodník. Přece jen Poláci jsou na vrcholu Králického Sněžníku častějšími hosty.

Mapa

Z rozcestí budeme pokračovat napravo po pěkné lesní cestě, která nás přivede k povalkovému chodníku. Kousek za ním se jako mávnutím kouzelného proutku vyloupne vrchol Králického Sněžníku, jenž jsme již chvíli předtím mohli obdivovat průhledy ve smrkovém lese.

Jeho oblá a široká homole je velice fotogenická. Zejména na podzim, kdy mráz spálí velké porosty borůvčí, které se barví do sytě rudých barev. Dva připojené snímky jsou toho, myslím, dostatečným důkazem. Po levé ruce se navíc začínají otevírat pohledy do údolí řeky Moravy.

Na horní hranici lesa

Výstupová trasa začíná opět stoupat znatelně strměji. Procházíme kolem odbočky ke stanici horské služby a po širokém kamenitém chodníku se "probíjíme" vzhůru řídnoucím smrkovým lesem, kde vzrůst stromů je doslova každým krokem menší. Brzy se les zcela rozestoupí a otevře se opět panorama Králického Sněžníku, údolí Moravy, Malého Sněžníku (1 337 m) a vrcholu Klepý (1 143 m).

Známý slon se stal symbolem Králického Sněžníku

Z protějších lučnatých strání s violkou žlutou sudetskou, bojínkem švýcarským či jestřábníkem alpským vystupují kamenná moře a menší skaliska, která vznikla mrazovým zvětráváním obnažených skalních výchozů. Nejvýraznější mrazový srub na protějším svahu se jmenuje Vlaštovčí skály. Jde o významnou botanickou lokalitu s takovými druhy jako je vranec jedlový či sítina trojklaná. Objevuje se tady i náš nejmenší savec rejsek malý a norník rudý, další z našich hlodavců. Za dobré viditelnosti je dále vidět hřeben Orlických hor.

Lichtenštejnova chata a slon na Králickém Sněžníku, pramen Moravy

Pramen Moravy

Krátce po té procházíme kolem zbytků Lichtenštejnovy chaty z roku 1912, kterou tady nechal vystavět Moravskoslezský sudetský horský spolek. Chata po II. světové válce nebyla příliš udržována a díky postupnému chátrání musela být v roce 1971 stržena. Dodnes po ní zůstaly jen základy a kousek pod ní hromada odpadu.

Vedle základů chaty stojí na vysokém kamenném podstavci socha slona, kterou nechal u chaty postavit německý umělecký spolek Jescher. Za chatou nás již chodník přivádí "cílovou" rovinkou k prameni řeky Moravy, kde můžeme ochutnat pramenité vody z významné moravské řeky, která se po 335 kilometrů dlouhé pouti pod Děvínem u Bratislavy vlévá do Dunaje. Z informační tabule se dozvíme také něco více o historii chaty, jejíž torzo jsme před chvíli míjeli.

Vrchol Králického Sněžníku

No a od pramene řeky Moravy je to na vrchol Králického Sněžníku opravdu co by kamenem dohodil. Čeká nás posledních asi 80 výškových metrů a asi 10 až 15 minut (podle fyzické kondice) chůze. Vrchol Králického Sněžníku, na němž se nacházejí zbytky staré rozhledny, je neobyčejně plochý a rozlehlý. Zdejší vegetace silně připomíná severskou tundru. To je dáno poměrně drsnými klimatickými podmínkami, které na vrcholu Sněžníku panují.

Za dobrého počasí dohlédneme daleko do nitra Polska do Klodzké roviny, do Orlických hor i Krkonoš na západě, na jihu si můžeme prohlédnout Hanušovickou vrchovinu a na východě celý hřeben Jeseníků. A nesmím zapomenout na severozápadě až severu hřeben Rychlebských hor. V minulosti stávala na vrcholu 33,5 m vysoká kamenná rozhledna, kterou však pro havarijní stav musela v roce 1973 odstřelit polská armáda. Dnes po rozhledně zůstala jen hromada kamení a suti. Chatu nechal vystavět Moravskoslezský sudetský horský spolek v letech 1895 - 1899.

Vrchol Králického Sněžníku sloužil do roku 2007 jako oficiální hraniční přechod do Polska. Denně vždy od 8.00 do 20.00. Od roku 2008, kdy jsme vstoupili do tzv. Schengenského prostoru, se pravidla změnila - státní hranice se dá překonávat na libovolném místě…

Pohled k jihu

Zpáteční cesta pak vede ve šlépějích našeho výstupu. Samozřejmě lze ale zvolit i další varianty. Můžeme pokračovat kousek po hranici po červené TZ k jihozápadu, a pak pod Malým Sněžníkem k osadě Horní Morava. Nebo můžeme zpod pramene Moravy pokračovat po žluté TZ do údolí a do obce Dolní Morava po stopách naučné stezky, která má celkem 15 zastavení, celkovou délku 14 km a zhruba 700 m převýšení. Znakem této naučné stezky je silueta sochy slůněte, která se na Králickém Sněžníku nachází již od roku 1932.

Do Horní Moravy se dostaneme také po modré TZ z rozcestí pod služebnou horské služby po hřebeni zvaném Mokrý hřbet a přes vrcholy Sušina (1 321 m), Podbělka (1 307 m) a Sviní hora (1 232 m). Variant je samozřejmě více. Včetně těch z Polska, na které se však podíváme v samostatném článku v některém z příštích čísel Trekingu.

Hřeben Mokrý hřbet

Na hřebeni zvaném Mokrý hřbet se nachází řada vrchovištních rašelinišť, na jejichž vznik má vliv nepropustné kyselé podloží, velký úhrn vodních srážek a chladné klima. Vrchovištní rašeliniště nalezneme v plochých sedlech Mokrého hřbetu, kde rašeliněním odumřelých rostlinných zbytků dochází k pomalému vzniku mocných vrstev rašeliny. Jeden metr rašeliny se vytváří zhruba 500 až 1 000 let.

Na tato rašeliniště jsou vázána zajímavá rostlinná a živočišná společenstva. Rašeliníky tady pak vytvářejí nápadné kopečky nazývající se bulty s meziprohlubněmi zvanými šlenky. Vedle rašeliníků tady nalezneme například takové druhy jako je klikva bahenní, kyhanka sivolistá, vřes obecný či ostřice mokřadí, pokud jde o rostliny a rejsek horský či myšivka horská s různými vzácnými druhy hmyzu, pokud jde o živočichy.

Na horní hranici lesa

Rašeliniště, kromě schopnosti vázat velké množství vody, dokáží vázat i teplo. V letních měsících absorbují teplo, které pak v chladném období roku nazpět vyzařují. Proto se nad rašeliništěmi často vytvářejí přízemní mlhy.

Náš tip

Pěkný dvoudenní přechod lze uskutečnit po červené TZ ze sedla Ramzová (vlak, autobus) přes Liščí horu (1 007 m), Paprsek a Seninku na Králický Sněžník a dále po červené do osady Horní Morava nebo až do města Králíky.

Staré Město

Radnice ve Starém Městě pod Králickým Sněžníkem

Historie Starého Města sahá do počátku 14. století. První známá písemná zmínka o Starém Městě pochází z roku 1325, kdy se připomíná jako obec Goldek - Zlatý roh. Název souvisel s bohatými nalezišti zlata a stříbra v této oblasti. Dnešního názvu se začalo používat až zhruba o století později. Na město byla původní obec povýšena pravděpodobně již v roce 1336, v městském znaku se objevuje horník s medvědem, kterých v té době bylo v okolních lesích mnoho.

Staré Město bylo přičleněno ke korunním městům, které měly řadu výsad, zejména byly osvobozeny od roboty. Po vytěžení zásob drahých kovů začal význam města pomalu upadat. Další ránu mu zasadil Jiří Tunkl z Brníčka v roce 1480, který město vypálil.

Dalšího vzestupu se pak Staré Město dočkalo až v 16. století a zejména ve století 17., kdy zde Jan Jetřich Petřvaldský nechal vystavět zámeček a Eliška Petřvaldská nechala vystavět renesanční farní kostel sv. Anny a náměstí se zděnými domy.

V 19. století se v okolí těžila měděná ruda, grafit a železná ruda. Později došlo ale k opětovnému úpadku města, takže Staroměstsko dnes patří k nejzapadlejším oblastem v rámci celé České republiky. Přesto se tady rozvíjí zejména cestovní ruch. Vždyť Staré Město je logickým výchozím bodem nejen na Králický Sněžník.

Panorama Králického Sněžníku od jihu

Je zde možnost ubytování, např. v penzionu Windy a stravování. Dominantou náměstí a vůbec celého města je renesanční stavba městské radnice, před níž rovněž nalezneme empírové sousoší Nejsvětější Trojice s kašnou.

Prvorepublikové opevnění

Pod masívem Králického Sněžníku, zhruba v pásu mezi městem Králíky a Branná se táhne souvislá linie prvorepublikových opevnění nazvaná Králická pevnostní oblast. Nejsnadněji se k pevnostem dostaneme například v sedýlku mezi obcí Stříbrnice a Hynčice nad Sušinou, za Starým Městem, či u silnice č. 369 mezi Brannou a Ostružnou.

Jeden z bunkrů pod vrcholem Sušina

Z nejzajímavějších a mnohdy muzejních objektů jmenujme dělostřeleckou tvrz Bouda (již Orlické hory), pěchotní srub K - S 5 "U Potoka", K - S 8 "U Nádraží", K - S 12b "Utržený", K - S 14 "U Cihelny", K - S 15 "U Lípy", K - S 37 "Na Rozhledně" a řadu dalších. V Hynčicích pod Sušinou navíc stojí za návštěvu místní pěkně opravený kostel. Oltář však vevnitř nečekejte, jedná se o velice zajímavě řešený penzion.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
30.10.2008, 20:21 georg | schneebergturm
01.09.2008, 17:12 Ivan | Ahoj na vrcholu!
30.08.2008, 18:00 Czarnian | KrS
25.08.2008, 19:41 Lenka | Kr. Sněľník
24.08.2008, 06:17 Petr Sládek | Trefné srovnání
06.10.2008, 23:23 -OB- | Králický Sněľník


Další související články:

+ Králický Sněžník, ubytování na Králickém Sněžníku
+ Podbělka (1 307 m), Králický Sněžník
+ Chata Paprsek (Horský hotel Paprsek), Králický Sněžník
+ Chata Návrší, Králický Sněžník
+ Penzion Windy, Staré Město pod Králickým Sněžníkem
+ Hotel pod Zvonem, Hynčice pod Sušinou
+ Králický Sněžník
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Jeseníky, ubytování Pálava Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
ANKETY, PŘÍSPĚVKY, NASTAVENÍ
Diskusní fórum internetového magazínu
Nová anketa Trekingu, hlasujte i vy
Vložit nový příspěvek na web www.treking.cz
Fototapety na plochu vašeho počítače
Nastavte si treking.cz jako domovskou stránku
Bazar, nákup a prodej outdoor vybavení
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Velký Rozsutec, výstup na vrchol
 28.07.2014 14 příspěvků
Švarná Hanka, chata na Gruni
 28.07.2014 6 příspěvků
Branná zvaná Kolštejn, turistika
 26.07.2014 7 příspěvků
Přes Malý a Králický Sněžník do Kladského sedla
 26.07.2014 2 příspěvky
Krivánska Malá Fatra, přechod pohoří
 25.07.2014 24 příspěvků
Přechod Nízkých Taur, Schladmingské Taury
 25.07.2014 1 příspěvek
Kriváň a turistika v Tatrách
 25.07.2014 41 příspěvků
Treking v Bukovských vrších a Bieszczadech
 24.07.2014 3 příspěvky
Fí-trek Velkou Fatrou, přechod pohoří
 23.07.2014 1 příspěvek
Chata Šerák, Jiřího chata na Šeráku
 21.07.2014 18 příspěvků
Chata Jana, ubytování Donovaly
 21.07.2014 2 příspěvky
Roraima a stolové hory, Venezuela
 21.07.2014 1 příspěvek
Penzion Jízdárna, ubytování na Morávce
 21.07.2014 1 příspěvek
Solární nabíječky pro turistiku a outdoor
 21.07.2014 4 příspěvky
Turistika v Banátu, Rumunsko
 18.07.2014 5 příspěvků
Vodopády Bílé Opavy a Divoký důl, túra
 17.07.2014 5 příspěvků
Blesk. Co je to blesk? Jak a proč blesky vznikají?
 14.07.2014 3 příspěvky
Hovory s Ivanem, loučení se skvělým kamarádem - TR
 13.07.2014 16 příspěvků
Dětské zimní oblečení značky Reima na českém trhu
 13.07.2014 3 příspěvky
Ubytování Koločava, Četnická stanice - Krčma
 13.07.2014 27 příspěvků
Holubyho chata má devadesát let
 10.07.2014 1 příspěvek
Cabanka, útulna v Kremnických vrších
 10.07.2014 6 příspěvků
Hedvábná stezka vykrádá internet
 10.07.2014 6 příspěvků
Jiráskova chata Dobrošov
 09.07.2014 2 příspěvky
Chata na Šerlichu, Šerlich
 09.07.2014 12 příspěvků
Izra, jezero ve Slanských vrších
 06.07.2014 2 příspěvky
Poslední číslo Připravujeme Průvodce

Redakce časopisu TREKING

Mobil: +420 723 091 330, +420 607 213 773
E-mail: redakce@treking.cz

E-shop - knihy a mapy online.
Portál o horách, trekingu, turistice, vysokohorské turistice, horolezectví, cykloturistice a cestování. Webové stránky magazínu Treking a Nakladatelství Sky s.r.o.

Statistiky návštěvnosti podle Google analytics.
Návštěvnost stránek měří Netmonitor.cz.

RSS  Mapa webu  Karpaty.net
Home Page | Časopis | Předplatné | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist