Bralová skala (826 m n. m.) v pohoří Kremnické vrchy

Bralová skala, nejzápadnější vrchol Kremnických vrchů

Bralová skala (826 m) je nepříliš výrazný vrch na samých hranicích pohoří Žiar a Kremnické vrchy. Přestože některé zdroje uvádějí, že vrch patří do pohoří Žiar do podcelku Rovne, ve skutečnosti patří Bralové skala do Kremnických vrchů a geomorfologického podcelku Kunešovská hornatina.

Svým způsobem jsou ale pravdivá obojí tvrzení, neboť hranice mezi oběma celky probíhá poměrně vysoko ve svahu Bralové skály, na hranicích vulkanitů a vápencových hornin. Stejně jako je tomu na opačném konci Kremnických vrchů v případě vrchu Vápenica (1 022 m), kde Harmanecký kras s Harmaneckou jeskyní ještě podle geomorfologů patří do pohoří Velká Fatra a svah se sopečnými horninami nad jeskyní do vrchů Kremnických…

Vrchol Bralové skaly je částečně zalesněn, jen z nápadného vyvřelého čedičového bradla na jižním temeni se otevírají krásné výhledy jižním, východním a západním směrem na pohoří Žiar, Kremnické vrchy a především na Vtáčnik s nápadnými vrchy Malý a Velký Grič. Stejně tak do Handlovské kotliny a na rekreační středisko Remata. Na severu je skrze stromy vidět jen vysoký stožár GSM retranslátoru. Na severovýchodě zahlédneme i něco málo z Velké Fatry.

Na skalních stěnách Bralové skály vysokých 60 až 80 metrů vznikla řada lezeckých cest, které měli vytýčit lezci z Handlové. Především v 80. letech minulého století. Celkem se tady má nacházet 10 cest s obtížnosti III až VII+ UIAA, jako např. Krkavčia (V-), Danica (IV+) aj.

Za zmínku jistě stojí skutečnost, že pod Bralovou skálou prochází jednokolejný železniční tunel na železniční trati Prievidza - Horná Štubňa. Tunel s délkou 3 011,6 m a stoupáním až 15 promile byl vybudován v letech 1927 až 1931. V roce 1930 byl tunel, který byl tehdy v Československu nejdelší, pojmenován na Masarykův tunel. Později byl přejmenován na Velký tunel. Těsně za tunelem železniční trať prochází po tzv. Rematském viaduktu.

Bralová skala, turistická mapa