Rychlebské hory a Javornicko, horská turistika v Bohem zapomenutém koutě České republiky

Turistika v zapomenutém koutě České republiky

Je to až neuvěřitelné, že se u nás najdou ještě místa, kde nepotkáme ani živáčka a když ano, tak to nestojí za řeč. Ano, je to opravdu možné. V severozápadním výběžku severní Moravy a Slezska se nacházejí Rychlebské hory. Jsou to hory, které jsou ve stínu blízkých a mnohem vyhledávanějších Jeseníků.

Přitom jsou to hory s řadou půvabných horských údolí s výškovou členitostí 300 až 500 metrů. Hory s nádhernou přírodou, tichem a klidem. Rychlebské hory mají rozlohu kolem 460 km², od Králického Sněžníku je dělí Kladské sedlo a od Hrubého Jeseníku Ramzovské sedlo s údolím vedoucím přes Lipovou a Jeseník.

Rychlebské hory se dělí na tři podcelky:

1. Hornolipskou pahorkatinu, která je nejvyšší a nejznámější díky Ramzovskému sedlu (760 m) a Petříkovu, středisku zimních sportů a východisku turistických cest do Hrubého Jeseníku i do Rychlebských hor.

Čtěte také: Přes Špičák, Paprsek a Kladskou bránu zeleným mořem Rychlebských hor…

Tato hornatina má několik vrcholů, které mají přes 1 000 metrů. Například Stolec (1 034 n), Trnová hora (1 030 m), Travná hora (1 120 m), Polská hora (1 106 m), Lví hora (1 040 m). Nejvyšší horou je Smrk vysoký 1 125 m, který je zároveň nejvyšším vrcholem Rychlebských hor.

Hornatina pokračuje na polském území pod názvem Góry Bialskie. V Hornolipské hornatině se také nacházejí vodopády Stříbrného potoka (Nýznerovské vodopády).

2. Za sedlem Na Pomezí, kde jsou známé jeskyně zpřístupněné veřejnosti v roce 1950, začíná druhý podcelek - Sokolský hřbet. Ten probíhá kolmo k hlavnímu hřbetu a jméno dostal podle Sokolího vrchu (967 m). Jeho nejvyšší horou je ale Studniční vrch vysoký 992 metrů.

V Sokolím hřbetu leží i světoznámé Lázně Jeseník (dříve Gräfenberg) založené v roce 1822 Vincencem Priessnitzem jako první vodoléčebný ústav na světě. Z lázní vycházejí do této hornatiny četné lázeňské vycházkové okruhy, které míjejí lázeňské prameny i turistické trasy. Dále se zde nacházejí známé jeskyně Na Špičáku zpřístupněné již v roce 1884.

3. Třetím, turisticky nejzajímavějším podcelkem, kterému se budeme věnovat dále, je Travenská hornatina s nejvyšším vrcholem Špičák (957 m). Hlavní hřbet Rychlebských hor je prakticky celý součástí této hornatiny a tvoří společnou hranici s Polskem, kde hory nesou název Góry Zlote. V hornatině se nachází zřícenina hradu Rychleby, který ční nad Račím údolím a dal horám jejich (české) jméno - Rychlebské hory.

Hlavní hřbet má délku bezmála 55 km. Cesta po něm vede krajinou celkem nedotčenou zásahy člověka. Není zde možnost ubytování ani občerstvení. Jen v obci Travná, kterou hřebenovka prochází.

Račí údolí, hluboké údolí Račího potoka, bylo kdysi vyhledávaným výletním místem. Nad údolím jsou zříceniny hradů Pustý zámek a již zmíněné Rychleby s věží, která slouží jako vyhlídka. A rulový skalní útvar Čertovy kazatelny, který je rovněž zpřístupněn jako vyhlídka do údolí a na okolní část Rychlebských hor.

Tomuto koutu naší země se říká Javornicko a rozkládá se v tzv. Javornickém výběžku. Město Javorník má asi 3 000 obyvatel a tyčí se nad ním zámek Janský Vrch známý jedinečnou sbírkou dýmek a kuřáckých potřeb. Zámek byl do roku 1945 sídlem vratislavských biskupů.

Od zámku je krásný a daleký rozhled nejen na město a okolní hory, ale i do širokých slezských rovin v dnešním Polsku. Město Javorník je především východiskem turistických tras do Rychlebských hor. O tom, že jde opravdu o zapomenutý kout svědčí i to, že naposledy sem nejvyšší představitel země zavítal v roce 1789. Byl to císař Josef II., který pobyl v obci Travná, která se do roku 1948 jmenovala Krutvald.

Hlavní hřeben Rychlebských hor se dá přejít za dva dny, mineme ale mnoho turistických zajímavostí. K jejich lepšímu poznání tak potřebujeme více dnů. Vhodné je ubytování v Račím údolí, ze kterého je to k zastávce autobusů asi 15 minut chůze. Autobus vás např. dopraví do Bílé Vody až k psychiatrické léčebně - zámku, ve kterém byla roku 1742 podepsána smlouva o odstoupení velké části Slezska a Kladska Prusku po válce o rakouské dědictví.

Trasa přes Borůvkovou horu

Bílá Voda je připomínána poprvé roku 1532. V obci stojící budova piaristické koleje spolu s kostelem Navštívení Panny Marie z r. 1765 vytvářejí hodnotný barokní celek. Před kostelem u staletých lip stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z r. 1766.

Barokní zámek nechal postavit kolem r. 1690 hrabě Karel z Lichtenštejna. Počátkem 19. století se majitelem zámku stal francouzský emigrant hrabě Ludvík d´Ambly. Jeho manželka Bettina nechala r. 1848 potlačit vojskem bouři poddaných. V roce 1853 koupila zámek a panství princezna Marianna Nizozemská, která nechala zámecké budovy zvýšit o jedno patro. Od té doby se zámek podstatně nezměnil. Až na to, že je v něm zmíněná psychiatrická léčebna.

Od rozcestníku (360 m) nás vede červená značka kolem daňčí obory k bývalé osadě U Šišky (500 m) a dále stoupáním do sedla Růženec (600 m), kde také stávala osada. Zde opustíme pevnou cestu, po níž dál pokračuje cyklotrasa. Nás vede značka přímo ke státní hranici a stezka začíná prudce stoupat kolem hraničních kamenů na Kraví horu (806 m).

Po sestupu do sedélka následuje další ostré stoupání na Borůvkovou horu do výšky 899 m. To už máme za sebou 7 km a převýšení 539 m. Na vrcholu Borůvkové hory stávala dřevěná rozhledna z 80. let 19. století, která shořela. Dnes ji vystřídala mnohem větší kamenná rozhledna. Stávala tady i turistická chata, ta však byla v 50. letech minulého století zbořena. Zůstaly po ní znatelné základy.

Sestoupíme do sedla pod Borůvkovou horou (860 m), kde opustíme červenou značku a dále pokračujeme po modré turistické značce, která klesá k rozcestníku Horský hřbet (737 m). Cesta dále klesá ke kapli Panny Marie Salletské (560 m) před obcí Travná. Blízko kaple je pramen se "zázračnou" vodou (radioaktivní voda) a křížová cesta. Sestupujeme do Travné (510 m) a zastavujeme se v hospůdce. Máme za sebou 11,5 km a sestup 389 m.

Pokračujeme stále po modré značce do rekreační osady Zálesí (680 m). Do roku 1968 se zde těžil smolinec, uranová ruda, což možná vysvětluje radioaktivitu pramene u Travné. Modrá značka opět stoupá, tentokráte na vrch Koníček (850 m). Odměnou nám je pěkný výhled a převýšení 340 m. Odsud naše cesta povede již jen dolů. Nejprve k rozcestníku U Buku (576 m), kde stojí 200 let starý chráněný buk. Modře značená cesta klesá až do Račího údolí (340 m). Celá trasa, kterou jsme absolvovali, měří 26 km. Je to středně náročná cesta po části hřebene, místy dá i pěkně zabrat.

Trasa přes Vysoký kámen

Další méně náročná, ale turisticky velice vděčná trasa začíná opět jízdou autobusem do Bílé Vody. Od rozcestníku nás zelená turistická značka vede do Hlubokého dolu (údolí Bílého potoka) a na Šafářovu skálu. Čelo skály tvoří 35 m vysoká kolmá až převislá stěna. Šafářova skála je využívána horolezci.

Mírným stoupáním pokračujeme k rozcestníku Pod Bílou skálou (760 m) a dále po červené značce na Vysoký kámen (691 m). Vysoký kámen je vyhlídková skála opatřená plošinou se ábradlím. Poskytuje široké výhledy na Rychlebské hory a do Polska. Při dobrém počasí a viditelnosti je vidět jezero Niskie (plocha 22 km²) a Otmuchowskie (plocha 20 km²). Jsou to nejoblíbenější rekreační oblasti Polska.

Z Vysokého kamene pokračuje červeně značená cesta přes Kotlinku do Javorníku. Z něj se po modré značce vrátíme do Račího údolí. Celkem ujdeme 22 km dlouhou, středně náročnou, trasu.

Trasa přes hrad Rychleby

Pěkná je i lehká dvanáctikilometrová trasa, která začíná v Račím údolí a vede po modré značce k rozcestníku Pod Rychleby a dále po červené ke zřícenině hradu Rychleby, k Čertovým kazatelnám a sv. Antonínu (pramen s kaplí) a končí v Javorníku. Z Javorníku se do Račího údolí dostaneme opět po modře značené cestě.

Rychlebské hory, jejich předhůří a především Javornicko nabízejí mnoho těm, kdo mají rádi klidné putováni krásnou přírodou.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.